Český jazyk – 5. třída
Žáci volí koncovky přídavných jmen podle vzorů mladý a jarní a určují shodu přísudku s několikanásobným podmětem. Při čtení vysvětlují jednání postav s oporou v příběhu a při psaní uspořádávají text podle osnovy.
Nejčastější témata. Nové nápady do výuky.
4. třída
-
Slovní druhy
Přehled deseti slovních druhů s oporami pro jejich určování podle významu, tvarů a použití ve větě.
-
Vzory podstatných jmen
Vzory podstatných jmen pomáhají odvodit pádové tvary a jejich koncovky; při jejich určování rozhoduje rod a porovnání více tvarů slova.
-
Koncovky podstatných jmen
Psaní koncovek podstatných jmen opíráme o určení rodu, vzoru, pádu a čísla a o porovnání s odpovídajícím tvarem vzoru.
-
Skloňování podstatných jmen
Skloňování mění tvary podstatných jmen podle pádu a čísla; správný tvar vybíráme podle větné souvislosti a při psaní koncovek se opíráme o vzory.
-
Předložky a předpony
Předložka je samostatné slovo, předpona je součást slova; jejich rozlišení pomáhá rozhodnout, kde při psaní patří mezera.
-
Předpony a předložky
Předpona je součást slova, předložka je samostatné slovo; rozlišení podle významu a stavby pomáhá rozhodnout, kde psát mezeru.
-
Kořen slova
Kořen slova nese společný významový základ příbuzných slov; při jeho hledání pomáhá porovnat jejich stavbu i význam.
-
Význam slova
Význam slova určujeme podle toho, co označuje v dané větě; porovnáváme také slova podobného a opačného významu.
-
Nauka o slově
Význam slov, vztahy mezi nimi a rozlišení slov příbuzných pomáhají přesně pojmenovat skutečnost a vybrat vhodné slovo do věty.
-
Slova citově zabarvená
Slova citově zabarvená vyjadřují vztah mluvčího k tomu, co pojmenovává; jejich porovnání s neutrálními výrazy pomáhá volit slova podle situace.
-
Jednoznačná a mnohoznačná slova
Jednoznačná slova mají jeden význam, mnohoznačná několik souvisejících významů; konkrétní význam poznáme podle věty nebo situace.
-
Vzory podstatných jmen rodu středního
Vzory město, moře, kuře a stavení pomáhají skloňovat podstatná jména rodu středního a zdůvodňovat jejich koncovky podle pádu a čísla.
-
Předpony
Předpony stojí před kořenem a mění význam slova; jejich rozpoznání pomáhá tvořit příbuzná slova a odlišovat je od samostatně psaných předložek.
-
Časování sloves
Časování sloves znamená tvořit tvary podle osoby a čísla; při změnách vět žáci používají také odpovídající přítomné, minulé a budoucí tvary.
-
Staré pověsti české
Četba vybraných českých pověstí propojuje porozumění příběhu s rozlišováním skutečných míst, pověstných postav a vypravěčské fantazie.
-
Vzory rodu středního
Vzory město, moře, kuře a stavení pomáhají skloňovat podstatná jména rodu středního a zdůvodňovat jejich koncovky porovnáním odpovídajících pádových tvarů.
-
Vzory podstatných jmen rodu mužského
Přiřazování mužských podstatných jmen ke vzorům podle životnosti a pádových tvarů pomáhá zdůvodnit jejich koncovky.
-
Podstatná jména rodu středního
Střední rod určujeme pomocí spojení s ukazovacím zájmenem to v 1. pádě jednotného čísla; při skloňování pomáhají vzory město, moře, kuře a stavení.
-
Spisovná a nespisovná slova
Rozlišování spisovných a nespisovných slov spojuje hledání výrazů stejného významu s volbou slov podle adresáta a účelu sdělení.
-
Kořen, předpona a přípona
Kořen spojuje významově příbuzná slova; předpony a přípony se k němu připojují a podílejí se na tvoření slov s novým významem.
-
Vzory podstatných jmen rodu ženského
Vzory žena, růže, píseň a kost pomáhají určit správné pádové tvary podstatných jmen ženského rodu a zdůvodnit pravopis jejich koncovek.
-
Vzory rodu mužského
Vzory pán, hrad, muž, stroj, předseda a soudce pomáhají skloňovat podstatná jména rodu mužského a zdůvodňovat pravopis jejich koncovek.
-
Vzory rodu ženského
Vzory žena, růže, píseň a kost pomáhají určit tvary podstatných jmen ženského rodu a zdůvodnit pravopis jejich koncovek.
-
Psaní dopisu
Při psaní dopisu záleží na tom, komu a proč píšeme: podle toho volíme oslovení, potřebné informace i rozloučení.
-
Jednoznačné a mnohoznačné významy slov
Jednoznačné slovo má jeden význam, mnohoznačné více souvisejících významů; při čtení konkrétní význam rozpoznáváme podle okolních slov a situace.
-
Báseň
Báseň působí významem slov, jejich zvukem a členěním do veršů; při čtení děti hledají, jak tyto prostředky vytvářejí představu nebo náladu.
-
Podstatná jména rodu mužského
Určování mužského rodu, rozlišování životnosti podle tvarů slova a přiřazování ke vzorům jako opora pro psaní koncovek.
-
Minulý čas
Minulý čas vyjadřuje děj před okamžikem promluvy; při jeho tvoření a určování sledujeme celý slovesný tvar, například „četl jsem“ nebo „četla“.
-
Dílna čtení
Dílna čtení spojuje samostatnou četbu zvolené knihy se sdílením čtenářských postřehů, které žáci dokládají vybraným místem v textu.
-
Podstatná jména rodu ženského
Určování ženského rodu, přiřazování podstatných jmen ke vzorům žena, růže, píseň a kost a využití vzorů při psaní koncovek.
-
Skloňování podstatných jmen rodu mužského
Skloňování mužských podstatných jmen vychází z rozlišení životnosti a přiřazení ke vzoru, který pomáhá tvořit pádové tvary a zdůvodnit jejich pravopis.
-
Čtení s předvídáním
Při čtení s předvídáním čtenář odhaduje pokračování podle vodítek v textu a po přečtení další části svůj odhad ověřuje a upravuje.
-
Slova protikladná a souznačná
Slova souznačná mají stejný nebo podobný význam, slova protikladná vyjadřují významový opak; vhodnou dvojici vybíráme podle významu slova ve větě.
-
Základní skladebné dvojice
Základní skladebnou dvojici tvoří podmět a přísudek; při jejich určování pomáhá vztah mezi tím, o kom nebo o čem věta vypovídá, a tím, co o něm sděluje.
-
Stavba věty
Podmět a přísudek tvoří základní skladební dvojici; další slova větu rozvíjejí a zpřesňují její sdělení.
-
Skloňování podstatných jmen rodu středního
Vzory město, moře, kuře a stavení pomáhají tvořit a správně psát tvary podstatných jmen rodu středního podle pádu a čísla.
-
Popis hračky
Při popisu hračky vybíráme její podstatné znaky a řadíme je tak, aby si čtenář dokázal představit celek i jeho části.
-
Předpony vy- a vý
Rozpoznání předpon vy- a vý- podle stavby a významu slova pomáhá zdůvodnit psaní y, ý a odlišit je od slov začínajících na vi- nebo ví-.
-
Děti z Bullerbynu
Četba příběhů Astrid Lindgrenové se zaměřením na vypravěčku Lisu, vztahy mezi dětmi a vysvětlování jejich jednání s oporou v textu.
-
Kořen slova, předpona a přípona
Kořen spojuje příbuzná slova významem; předpony a přípony pomáhají tvořit další slova a měnit jejich význam.
-
Druhy slov
Deset slovních druhů rozlišujeme podle významu slov, jejich úlohy ve větě a možnosti měnit jejich tvar.
-
Slovo, slabika a hláska
Rozlišení slova, slabiky a hlásky vychází z poslechu řeči; porovnání výslovnosti se zápisem pomáhá odlišit hlásku od písmene.
-
Čárky ve výčtu
Žáci se učí psát čárky mezi položkami výčtu a rozpoznat, kdy poslední dvě položky spojuje spojka a.
-
Číslovky pro počet a pořadí
Žáci ve větách poznávají číslovky vyjadřující počet a pořadí a učí se volit jejich správný tvar při psaní.
-
Jak číst naučný text
Žáci v naučném textu vyhledávají důležité informace, objasňují neznámá slova a vysvětlují, co se z textu dozvěděli.
-
Jak na nás působí příběh
Žáci po čtení nebo poslechu příběhu pojmenují svůj dojem a ukážou, která událost nebo slova postavy ho vyvolaly.
-
Jak rozumět sdělení a vhodně odpovědět
Žáci rozpoznávají, co chce mluvčí sdělit, a volí odpověď, která navazuje na jeho slova a odpovídá situaci.
-
Jak se přídavné jméno shoduje s podstatným
Žáci poznávají přídavná jména, sledují jejich shodu s podstatnými jmény v rodě, čísle a pádě a vybírají výstižná slova pro popis.
-
Kdy mluvíme spisovně
Žáci poznávají spisovné a nespisovné podoby slov a zkoušejí volit vyjadřování podle toho, komu a v jaké situaci něco sdělují.
-
Koncovky podstatných a přídavných jmen
Žáci ve větách a vlastním psaní volí koncovky podstatných jmen podle vzoru a pádu a koncovky přídavných jmen podle shody s podstatným jménem.
-
Kořen slova a předpony
Žáci hledají společný kořen příbuzných slov, rozpoznávají předpony a využívají příbuznost slov při práci s jejich významem a pravopisem.
-
Ohebné slovní druhy ve větě
Žáci v textu rozpoznávají podstatná a přídavná jména, slovesa, zájmena a číslovky a své určení vysvětlují podle významu slova ve větě.
-
Osoba, číslo a čas sloves
Žáci ve větách určují osobu, číslo a čas sloves a používají odpovídající tvary při mluvení a psaní.
-
Pádové otázky u podstatných jmen
Žáci se učí určit pád podstatného jména podle jeho vztahu k ostatním slovům ve větě a všímají si, jak se mění jeho tvar.
-
Podmět a přísudek ve větě
Žáci ve větě jednoduché určují podmět a přísudek, poznávají jejich rozvití a zjišťují, že jejich pořadí ve větě se může měnit.
-
Podstatná jména podle vzorů
Žáci podle rodu a pádových tvarů přiřazují podstatná jména ke vzorům, které jim pomáhají při skloňování a psaní koncovek.
-
Popis osoby a předmětu
Žáci píší popis osoby nebo předmětu, uspořádají informace od celku k detailům a vybírají slova, která čtenáři pomohou představit si popisovaný vzhled.
-
Přídavná jména ve větě
Žáci poznávají přídavná jména podle toho, jak blíže určují podstatná jména, a používají je při čtení i psaní vět.
-
Přímá řeč
Žáci poznávají přímou řeč ve vypravování a učí se ji zapisovat s uvozovkami a správnými znaménky při různém umístění uvozovací věty.
-
Shoda přísudku s podmětem v minulém čase
Žáci volí koncovku příčestí minulého podle rodu a čísla podmětu a kontrolují ji při psaní vlastních vět.
-
Tvoření z básní, říkadel a pohádek
Žáci navazují vlastním nápadem na báseň, říkadlo nebo pohádku: doplňují text, mění závěr příběhu, ztvárňují postavu nebo kreslí scénu.
-
Věta jednoduchá a souvětí
Žáci podle přísudků rozlišují větu jednoduchou a souvětí a při psaní se učí spojovat věty a oddělovat je čárkou.
-
Vyjmenovaná slova po B, L, M, P, S, V a Z
Žáci poznávají vyjmenovaná slova a slova příbuzná a při psaní i/y po obojetných souhláskách se opírají o význam a stavbu slov.
-
Z čeho se skládá slovo
Žáci poznávají kořen, předponu, příponu a koncovku, hledají příbuzná slova a rozlišují nové slovo od jiného tvaru téhož slova.
-
Zájmena v textu
Žáci v souvislém textu poznávají osobní a přivlastňovací zájmena, zjišťují, ke komu odkazují, a používají jejich běžné tvary ve vlastním psaní.
-
Zpráva a oznámení
Žáci píší zprávu o události a oznámení o chystané akci, vybírají údaje důležité pro čtenáře a kontrolují srozumitelnost i pravopis.
5. třída
-
Stavba slova
Kořen, předponu, příponu a koncovku určujeme porovnáváním příbuzných slov a tvarů téhož slova; sledujeme přitom jejich význam i mluvnické změny.
-
Přídavná jména
Přídavná jména blíže určují podstatná jména; přehled propojuje jejich význam, shodu, rozlišení druhů a volbu tvaru podle vzoru.
-
Shoda přísudku s podmětem
Tvar přísudku se řídí podmětem; při psaní koncovek minulého času rozhoduje jeho číslo a rod, u mužského rodu také životnost.
-
Slovesa
Slovesa pojmenovávají děje a stavy; jejich tvary vyjadřují osobu, číslo, způsob a v oznamovacím způsobu také čas.
-
Popis předmětu
Popis předmětu zachycuje jeho vzhled, části a rozlišující znaky v pořadí, které čtenáři pomáhá vytvořit si přesnou představu.
-
Práce s textem
Práce s textem spojuje vyhledávání informací, vystižení hlavního sdělení a vyvozování závěrů, které lze opřít o přečtené věty.
-
Zdvojené souhlásky
Psaní dvou stejných souhlásek vedle sebe vysvětlujeme pomocí stavby slova; samotná výslovnost nemusí správný zápis napovědět.
-
Druhy zájmen
Sedm druhů zájmen rozlišujeme podle jejich významu a úlohy ve větě; stejný výraz může například sloužit k otázce i ke spojení vět.
-
Druhy přídavných jmen
Přídavná jména rozlišujeme na tvrdá, měkká a přivlastňovací; při určování pomáhá porovnání tvarů pro tři rody a rozpoznání přivlastnění konkrétnímu jedinci.
-
Základní skladební dvojice
Základní skladební dvojici tvoří podmět a přísudek; při jejich určování rozhoduje vztah mezi nimi, nikoli pořadí slov ve větě.
-
Předpony s, z a vz
Psaní předpon s-, z- a vz- se opírá o význam slova; u některých slov je třeba si pravopis zapamatovat nebo jej ověřit v příručce.
-
Sloh
Sloh zahrnuje výběr a uspořádání sdělení podle jeho účelu a adresáta; při tvorbě textu pomáhá osnova, návaznost vět a úprava první verze.
-
Koncovky přídavných jmen
Koncovku přídavného jména určujeme podle jeho vzoru a shody s podstatným jménem v rodě, čísle a pádě; u mužského rodu zohledňujeme také životnost.
-
Synonyma a antonyma
Synonyma vyjadřují stejný nebo podobný význam, antonyma význam opačný; při jejich výběru rozhoduje význam slova v konkrétní větě.
-
Odvozování slov
Odvozováním vznikají z již existujících slov nová slova; podle jejich stavby a významu rozlišujeme odvozené slovo od pouhého tvaru téhož slova.
-
Slovesný způsob
Slovesný způsob vyjadřuje, zda mluvčí podává děj jako skutečnost, vybízí k němu, nebo jej představuje jako možný či podmíněný.
-
Reklama
Reklama se snaží ovlivnit naše rozhodování; při čtení reklamních sdělení rozlišujeme údaje o nabídce, hodnotící slova a prostředky, které mají přesvědčit příjemce.
-
Podmiňovací způsob
Podmiňovací způsob vyjadřuje možný nebo přáním představovaný děj; žáci rozpoznávají jeho význam a tvoří spisovné tvary s bych, bys, by, bychom a byste.
-
Přídavná jména přivlastňovací
Přídavná jména přivlastňovací označují vztah k jednotlivé osobě nebo zvířeti; jejich tvoření, skloňování a pravopis se řídí vzory otcův a matčin.
-
Práce s literárním textem
Při čtení literárního textu žáci sledují souvislosti děje, vysvětlují jednání postav a rozlišují, co text přímo sděluje a co z něj vyvozují.
-
Komiks
Čtení komiksu spojuje sledování obrazů, promluv postav a návaznosti okének; čtenář z těchto vodítek skládá příběh a domýšlí vynechaný děj.
-
Předpony s-, z-, vz
Psaní předpon s-, z- a vz- se opírá o význam slova; u některých výrazů je třeba ustálený pravopis zapamatovat nebo ověřit v příručce.
-
Shoda přísudku s několikanásobným podmětem
Koncovku příčestí minulého určuje rod a číslo členů několikanásobného podmětu; záleží také na tom, zda přísudek stojí před podmětem, nebo za ním.
-
Pravopis přídavných jmen
Pravopis koncovek tvrdých a měkkých přídavných jmen se opírá o vzory mladý a jarní a o shodu s podstatným jménem v rodě, čísle a pádě.
-
Oprava textu
Při opravě textu žáci vyhledávají chyby a nejasná místa, zdůvodňují změny a ověřují, zda upravené sdělení zachovává zamýšlený význam.
-
Harry Potter
Četba ukázky z Harryho Pottera nabízí příležitost rozlišit vypravěče a postavy a vysvětlit jednání hrdinů s oporou v textu.
-
Vzory přídavných jmen
Vzory mladý, jarní, otcův a matčin pomáhají zařadit přídavné jméno podle způsobu skloňování a tvořit jeho tvary ve spojení s podstatným jménem.
-
Předpony s-, z- a vz
Psaní předpon s-, z- a vz- se opírá o význam slova; u slov s ustáleným pravopisem pomáhá zapamatování a ověření v jazykové příručce.
-
Předpona, kořen a přípona
Kořen spojuje příbuzná slova významem; předpony a přípony se podílejí na tvoření dalších slov a při rozboru je třeba odlišit příponu od koncovky.
-
Předložky s a z
Při volbě předložek s a z pomáhá určit pád následujícího jména; samotná výslovnost může při psaní mást.
-
Druhy číslovek
Číslovky rozlišujeme podle toho, zda vyjadřují počet, pořadí, počet druhů nebo násobnost; při určování pomáhá význam ve větě a vhodná otázka.
-
Robinson Crusoe
Četba Robinsona Crusoe se zaměřuje na to, jak trosečník řeší obtíže na ostrově a co jeho rozhodnutí prozrazují o jeho povaze.
-
Pravopis i/y
Při psaní i/y pomáhá určit, ve které části slova rozhodujeme, a podle toho využít vyjmenovaná slova, vzor skloňování nebo shodu přísudku s podmětem.
-
Předpony s a z
Psaní předpon s- a z- se opírá o význam slova; vedle směru děje a změny stavu je třeba rozpoznat také ustálené podoby, které ověřujeme v pravopisné příručce.
-
Homonyma
Homonyma mají stejnou podobu, ale nesouvisející významy; při čtení je rozlišujeme podle okolních slov a situace.
-
Próza a poezie
Rozlišení prózy a poezie na krátkých ukázkách podle členění textu, zvuku a způsobu vyjádření, včetně básní bez rýmu.
-
Přídavná jména tvrdá
Tvrdá přídavná jména se skloňují podle vzoru mladý; správnou koncovku volíme podle rodu, čísla a pádu podstatného jména.
-
Slova nadřazená, podřazená a souřadná
Význam slov umožňuje pojmenovat společnou skupinu, rozlišit její členy a uspořádat obecnější a konkrétnější názvy do přehledných vztahů.
-
Rozhovor
Rozhovor stojí na střídání mluvčích, naslouchání a navazování na sdělení druhého; otázky i způsob vyjadřování se řídí účelem a situací.
-
Rozkazovací způsob
Rozkazovací způsob vyjadřuje pokyn, prosbu nebo zákaz; jeho tvary rozlišujeme podle osoby a čísla, nikoli podle vykřičníku na konci věty.
-
Předpony s, z
Psaní předpon s- a z- vychází z významu slova i z ustáleného pravopisu; samotná výslovnost k rozhodnutí nestačí.
-
Osobní zájmena
Osobní zájmena označují účastníky rozhovoru nebo zastupují jména; jejich tvary vybíráme podle zapojení do věty.
-
Souhláskové skupiny
Psaní souhláskových skupin vyžaduje rozlišovat výslovnost a zápis a opírat se o příbuzná slova nebo stavbu slova.
-
Podmět, přísudek a shoda
Žáci poznávají různé podoby podmětu, určují přísudek a při psaní kontrolují jejich shodu, zejména zakončení příčestí minulého.
-
Čárka u oslovení, vsuvky a výčtu
Žáci poznávají, kdy čárka ve větě odděluje oslovení, vsuvku nebo položky výčtu, a používají tato pravidla ve vlastním textu.
-
Dopis, charakteristika a úvaha
Žáci píší dopis, charakteristiku osoby a krátkou úvahu; učí se přizpůsobit obsah účelu sdělení a kontrolovat osvojený pravopis.
-
Druhy a tvary číslovek
Žáci rozlišují číslovky podle významu a při psaní používají správné tvary základních i řadových číslovek.
-
Jak poznat manipulaci v komunikaci
Žáci rozpoznávají nátlak a nepodložené sliby v reklamě i běžném rozhovoru a učí se na ně bezpečně reagovat.
-
Jak spolu souvisejí slova
Žáci poznávají vztahy mezi významy slov a při čtení i vlastním vyjadřování volí výrazy, které odpovídají kontextu.
-
Koncovky přídavných jmen podle vzorů mladý a jarní
Žáci rozlišují tvrdá a měkká přídavná jména a podle vzorů mladý a jarní volí správné tvary a koncovky při psaní vět.
-
Průběh a dokončení děje u sloves
Žáci rozlišují, zda sloveso vyjadřuje děj v průběhu, nebo jako dokončený celek, a porovnávají dvojice jako psát a napsat.
-
Předmět a přívlastek
Žáci poznávají, které slovo ve větě rozvíjí předmět a které přívlastek, a rozlišují přívlastek shodný a neshodný.
-
Příslovce ve větě a stupňování
Žáci rozpoznávají příslovce podle významu a užití ve větě, odlišují je od přídavných jmen a používají běžné stupňované tvary.
-
Spojování vět v souvětí souřadném
Žáci poznávají souvětí souřadné podle přísudků a učí se psát čárky mezi větami v základních případech.
-
Zájmena v textu: druhy a správné tvary
Žáci rozlišují běžné druhy zájmen, volí jejich tvary podle větné vazby a používají je ve vlastních krátkých sděleních.
6. třída
-
Podstatná jména
Podstatná jména pojmenovávají osoby, zvířata, věci i vlastnosti a děje; při jejich určování rozlišujeme význam slova a jeho mluvnický tvar ve větě.
-
Zájmena
Zájmena zastupují jména nebo na ně odkazují; jejich druh určujeme podle významu a užití ve větě, správný tvar podle větné vazby.
-
Číslovky
Číslovky rozlišujeme podle číselného významu; při jejich užívání záleží také na určitosti údaje, správném skloňování a zápisu pořadí číslicí.
-
Podmět a přísudek
Podmět a přísudek určujeme podle jejich vztahu ve větě; podmět může být nevyjádřený a přísudek může zahrnovat více slov.
-
Pohádka
Pohádku poznáváme podle souhry znaků vyprávění; při četbě sledujeme, jak hrdina překonává překážky, co rozhoduje o výsledku a jak se liší lidová a autorská pohádka.
-
Popis osoby
Popis osoby zachycuje vzhled člověka pomocí výstižných znaků, které autor vybírá a uspořádává tak, aby si čtenář mohl osobu představit.
-
Vyprávění
Vyprávění zachycuje propojené události příběhu; při jeho tvorbě záleží na srozumitelné návaznosti, výběru podrobností a zakončení.
-
Bajka
Bajka prostřednictvím krátkého příběhu, často se zvířecími postavami, ukazuje lidské vlastnosti a nabízí poučení vyplývající z jednání a jeho následků.
-
Popis
Popis zachycuje znaky předmětu, osoby nebo místa v přehledném pořadí, aby si je čtenář dokázal představit a rozpoznat.
-
Bajky
Bajky prostřednictvím stručného příběhu, často se zvířecími postavami, zobrazují lidské jednání a jeho důsledky, z nichž vyplývá ponaučení.
-
Malý princ
Četba Malého prince propojuje příběh o cestování a setkávání s výkladem přátelství, péče a odpovědnosti, který žáci opírají o jednání postav.
-
Ústní lidová slovesnost
Ústní lidová slovesnost zahrnuje vyprávění, písně a drobné slovní útvary předávané mezi lidmi, při jejichž šíření vznikají různé podoby téhož textu.
-
Mluvnické kategorie podstatných jmen
Pád, číslo a rod určujeme u podstatného jména v kontextu věty; u mužského rodu rozlišujeme také životnost a oddělujeme ji od skutečné živosti.
-
Přívlastek
Přívlastek blíže určuje podstatné jméno; při jeho rozpoznávání a rozlišování shodné a neshodné podoby rozhoduje vztah k řídícímu jménu.
-
Stupňování přídavných jmen
Stupňování přídavných jmen vyjadřuje rozdílnou míru vlastnosti; přehled propojuje význam tří stupňů s jejich tvořením a použitím při porovnávání.
-
Komunikace
Význam sdělení závisí na slovech i situaci; žáci přizpůsobují vyjádření adresátovi a ověřují, zda si s druhým rozumějí.
-
Lidová slovesnost
Lidová slovesnost zahrnuje vyprávění, písně i drobné slovní útvary předávané mezi lidmi; ústní šíření vysvětluje jejich obměny i to, proč zpravidla neznáme původního autora.
-
Poezie
Poezie pracuje se zvukem, rytmem a obrazným vyjádřením; při čtení básně žáci zkoumají, jak tyto prostředky utvářejí její náladu a význam.
-
Dopis
Stavba dopisu a volba oslovení, obsahu i tónu podle toho, komu píšeme a co potřebujeme sdělit.
-
Pověst
Pověst spojuje vyprávění s určitým místem, osobou nebo událostí; tato vazba však sama nepotvrzuje pravdivost příběhu.
-
Spisovná a nespisovná čeština
Spisovné a nespisovné prostředky se liší tvary i slovní zásobou; jejich vhodnost posuzujeme podle adresáta, účelu a situace sdělení.
-
Velká a malá písmena
Psaní velkých a malých písmen závisí na postavení slova ve větě, jeho významu a pravidlech pro jednotlivé druhy vlastních jmen.
-
Dobrodružná literatura
Dobrodružná literatura staví na překonávání překážek a nejistém výsledku; při četbě sledujeme, jak rozhodnutí postav a způsob vyprávění vytvářejí napětí.
-
Pověsti
Pověsti spojují vyprávění o určitém místě, osobě či události s tradovanými a smyšlenými prvky; jejich vztah ke skutečnosti žáci posuzují podle textu.
-
Hláskosloví
Hláskosloví popisuje zvuky řeči, jejich tvoření a spojování; při porovnání výslovnosti se zápisem rozlišujeme hlásky, písmena a slabiky.
-
Základní větné členy
Podmět a přísudek tvoří základní skladební dvojici; při jejich určování rozhoduje vztah slov ve větě, nikoli jejich pořadí.
-
Literární druhy
Epiku, lyriku a drama rozlišujeme podle toho, zda v textu převažuje vyprávění příběhu, vyjádření prožitku, nebo jednání postav určené ke scénickému předvedení.
-
Mluvnické kategorie
Mluvnické kategorie popisují vlastnosti slov a jejich tvarů; při určování rozhoduje slovní druh, celý tvar a souvislost ve větě.
-
Druhy rýmů
Sdružený, střídavý, obkročný a přerývaný rým rozlišujeme podle toho, které verše ve sloce se spolu rýmují.
-
Podstatná jména pomnožná, hromadná a látková
Rozlišení pomnožných, hromadných a látkových podstatných jmen vychází z jejich významu a ze vztahu mezi mluvnickým číslem a označovaným množstvím.
-
Pracovní postup
Popis pracovního postupu zachycuje potřebné pomůcky a jednotlivé úkony tak přesně a v takovém pořadí, aby podle něj mohl pracovat další člověk.
-
Přísudek
Přísudek vypovídá o podmětu; při jeho určování žáci rozlišují slovesný a jmenný přísudek se sponou a vyznačují všechny jejich části.
-
Nářečí
Nářečí jsou územní podoby češtiny, které se odlišují výslovností, tvary i slovní zásobou; jejich porovnávání ukazuje vztah mezi jazykem a místem jeho užívání.
-
Staré řecké báje a pověsti
Řecké báje propojují příběhy bohů a hrdinů s představami o světě; při četbě sledujeme motivy jednání postav a následky jejich rozhodnutí.
-
Zpráva
Zpráva stručně a věcně zachycuje událost; při jejím psaní žáci vybírají podstatné údaje, řadí je podle důležitosti a odlišují fakta od vlastního hodnocení.
-
Inzerát
Inzerát stručně sděluje nabídku nebo poptávku a poskytuje čtenáři údaje potřebné k rozhodnutí a odpovědi.
-
Podstatná jména konkrétní a abstraktní
Rozlišení konkrétních a abstraktních podstatných jmen vychází z toho, co slovo v dané větě pojmenovává: osobu, zvíře či věc, nebo vlastnost, pocit, stav či děj.
-
Báje
Báje vyprávěním o bozích a hrdinech vyjadřují představy o původu světa, přírodních jevech a lidském údělu; při četbě žáci dokládají tyto souvislosti textem.
-
Osobní dopis
Osobní dopis spojuje sdělení zážitků, pocitů či přání s ohledem na adresáta; jeho srozumitelnosti pomáhá vhodné oslovení, uspořádání obsahu a rozloučení.
-
Skloňování přídavných jmen
Skloňování tvrdých, měkkých a přivlastňovacích přídavných jmen vychází ze shody s podstatným jménem a z použití vzorů mladý, jarní, otcův a matčin.
-
Popis postavy
Popis postavy zachycuje vzhled člověka nebo literární postavy pomocí výstižných detailů, které autor uspořádá tak, aby si čtenář dokázal vytvořit ucelenou představu.
-
Úřední dopis
Úřední dopis sděluje instituci nebo odpovědné osobě jasný požadavek, jeho důvod a údaje potřebné k vyřízení.
-
Slovotvorný rozbor
Slovotvorný rozbor hledá, ze kterého slova bylo pojmenování bezprostředně utvořeno a jak se při tom změnila jeho podoba a význam.
-
Rozvrstvení národního jazyka
Spisovná čeština, obecná čeština, nářečí a skupinová mluva se liší prostředím užití; při volbě výrazů záleží na adresátovi a účelu sdělení.
-
Práce s jazykovými příručkami
Volba vhodné jazykové příručky, orientace ve slovníkovém hesle a použití nalezeného údaje při ověřování pravopisu, tvaru nebo významu slova.
-
Slovní druhy a mluvnické kategorie
Rozlišení slovního druhu a mluvnických kategorií pomáhá určit, co slovo ve větě vyjadřuje a jaké informace nese jeho tvar.
-
Popis děje
Popis děje zachycuje, jak činnost nebo událost probíhá; srozumitelnost stojí na přesných slovesech, návaznosti jednotlivých fází a rozlišení toho, co se odehrává současně.
-
Podstatná jména obecná a vlastní
Rozlišení obecných a vlastních podstatných jmen podle významu v textu a jeho souvislost s psaním velkých písmen.
-
Slovesné kategorie
Slovesné kategorie vyjadřují osobu, číslo, čas, způsob, rod a vid; jejich určování vychází z celého slovesného tvaru a jeho použití ve větě.
-
Podstatná jména hromadná, pomnožná a látková
Rozlišení hromadných, pomnožných a látkových podstatných jmen stojí na vztahu mezi mluvnickým číslem a tím, co slovo označuje.
-
Spisovný a nespisovný jazyk
Spisovné a nespisovné prostředky rozlišujeme podle jejich podoby; vhodnost jejich použití závisí na adresátovi, účelu a situaci.
-
Vzkaz
Srozumitelný vzkaz předává stručnou informaci nebo prosbu tak, aby adresát poznal, co se dozvídá a co má případně udělat.
-
Báje a mýty
Báje neboli mýty vyprávějí o bozích, původu světa a lidském údělu; při četbě žáci hledají, jak příběh vyjadřuje představy kultury, v níž vznikl.
-
Pranostiky
Pranostiky spojují lidovou zkušenost s počasím a průběhem roku; při jejich čtení rozlišujeme obrazné vyjádření, praktickou radu a předpověď bez zaručené platnosti.
-
Tvorba příběhu
Tvorba příběhu propojuje záměr postavy, překážku a následky jejího jednání do děje, kterému čtenář rozumí.
-
Skloňování zájmen
Tvary zájmen vybíráme podle pádu a větné vazby; u některých zájmen také podle rodu a čísla podstatného jména, k němuž se vztahují.
-
Popis místnosti
Popis místnosti zachycuje její vzhled a uspořádání tak, aby si čtenář dokázal představit rozmístění vybavení i výrazné podrobnosti.
-
Výpisky a výtah
Výpisky zachycují vybrané informace pro další použití, zatímco výtah souvisle shrnuje hlavní myšlenky předlohy a zachovává jejich vztahy.
-
Jazykověda
Jazykověda zkoumá stavbu a užívání jazyka; její základní obory rozlišujeme podle toho, zda sledují zvuky, slova, věty nebo podobu sdělení.
-
Jazykové příručky
Volba jazykové příručky podle otázky, orientace ve slovníkovém hesle a využití nalezeného údaje při psaní a porozumění textu.
-
Skloňování číslovek
Tvary číslovek závisejí na jejich zapojení do věty; pozornost zasluhují zejména číslovky dva, oba, tři, čtyři a spojení číslovek s podstatnými jmény.
-
Výtah a výpisky
Výtah zachycuje hlavní myšlenky textu a jejich souvislosti, zatímco výpisky vybírají informace podle účelu zápisu.
-
Slovesné tvary
Slovesné tvary rozlišujeme podle toho, zda vyjadřují osobu a jak jsou utvořeny; složený tvar přitom může být ve větě rozdělen dalšími slovy.
-
Shoda přívlastku
Přívlastek shodný přejímá rod, číslo a pád podstatného jména, které rozvíjí; tato vazba pomáhá určit jeho správný tvar i koncovku.
-
Nonsensová poezie
Nonsensová poezie si hraje s významem i zvukem slov a porušuje běžnou logiku; při čtení sledujeme, jak tím vzniká překvapení, humor nebo podivuhodná představa.
-
Lyrika
Lyrika zachycuje prožitky, nálady a úvahy; při čtení žáci vysvětlují, jak je vytvářejí slova a obrazy v básni.
-
Osnova vypravování
Osnova vypravování zachycuje hlavní události a jejich návaznost; pomáhá naplánovat příběh i zkontrolovat, zda jeho průběh a zakončení dávají smysl.
-
Úvod do slohu
Sloh zahrnuje výběr slov, informací a jejich uspořádání podle toho, komu je sdělení určeno, k čemu slouží a v jaké situaci vzniká.
-
Literární formy a druhy
Literární forma označuje způsob uspořádání textu, zatímco literární druh rozlišuje lyrické vyjádření, epické vyprávění a dramatické jednání.
-
Jazyk a jeho útvary
Spisovná čeština, obecná čeština a nářečí se liší svými prostředky i užitím; vhodné vyjadřování závisí na adresátovi a situaci.
-
Čtenářské prožitky a vlastní tvorba
Žáci sdílejí dojmy z četby a dalších podob příběhu, opírají je o dílo a zkoušejí napsat a zhodnotit vlastní krátký umělecký text.
-
Neohebné slovní druhy
Žáci rozlišují neohebné slovní druhy podle jejich funkce ve větě a procvičují stupňování příslovcí i užití předložek.
-
Osoba, číslo, čas a způsob sloves v textu
Žáci určují mluvnické kategorie určitých slovesných tvarů v souvislém textu a využívají je při tvoření a úpravě vět.
-
Pohádky, pověsti a báje
Žáci čtou pohádky, pověsti a báje, rozlišují jejich znaky a porovnávají lidovou pohádku s autorskou.
-
Psaní textu podle online zdrojů
Žáci píší krátký text podle elektronických zdrojů, ověřují převzaté údaje a zvažují, zda je vhodné obsah sdílet.
-
Říkadla, hádanky, přísloví, pohádky a pověsti
Žáci poznávají útvary ústní lidové slovesnosti podle jejich znaků a při četbě či poslechu vyjadřují, jak na ně text působí.
-
Volba slov podle situace
Žáci přizpůsobují své vyjadřování adresátovi a účelu sdělení, procvičují výslovnost běžných přejatých slov a hodnotí vlastní mluvený projev.
-
Vypravování a popis
Žáci píší příběh a popis osoby, věci nebo děje; učí se uspořádat informace, volit výstižná slova a při úpravě textu využívat pravopisná pravidla.
Co se žáci naučí.
Očekávané výstupy
Jazyk a jazyková komunikace · Český jazyk a literatura
- RVP · JJK-CJL-001-ZV5-001 V mluvené komunikaci používá osvojené jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru a dané komunikační situaci.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV5-002 Využívá znalosti o slovní zásobě a způsobech jejího rozšiřování v komunikaci a při práci s textem.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV5-003 Vytváří vlastní písemná sdělení s využitím osvojených mluvnických a pravopisných pravidel a znalosti vybraných slohových útvarů.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV5-004 Posoudí výpověď v konkrétní situaci a adekvátně reaguje.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV5-005 Čte s porozuměním přiměřeně náročné texty včetně textů elektronických.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV5-006 Rozpozná manipulaci v komunikaci a dokáže reagovat přiměřeně svému věku.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV5-007 Experimentuje s jazyky a buduje si vztah k učení se jazykům.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV5-008 Vyjadřuje svoje prožitky ze čtení nebo poslechu uměleckého textu.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV5-009 Tvořivě pracuje s uměleckým textem.
Připravte vaši hodinu.
Mějte příští hodinu připravenou už dnes. ScioBot vám vytvoří plán, pracovní listy i prezentaci k vašemu tématu. Klidně i z vašich podkladů.
Vytvořit materiál
-
Příprava na hodinu
Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.
-
Pracovní list
List s úlohami, klíčem a variantou.
-
Písemka
Časovaná písemka s body a variantami.
-
Aktivita
Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.
-
Prezentace
Sada slajdů k výkladu a procvičení.
-
Tisknutelné materiály
Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).
-
Interaktivní hry
Interaktivní hra k procvičení tématu.
Rámce
-
RVP ZV (revize 2025)
Povinný náběh 1. a 6. ročník 2028, všechny ročníky 2032.