Český jazyk – 4. třída
Vzory podstatných jmen pomáhají zdůvodnit koncovky, při rozboru vět žáci hledají podmět a přísudek. Při čtení pověstí sledují jednání postav a v osobním dopise volí oslovení i rozloučení podle adresáta.
Nejčastější témata. Nové nápady do výuky.
3. třída
-
Vyjmenovaná slova
Vyjmenovaná slova pomáhají zdůvodnit psaní y/ý po obojetných souhláskách v kořenech slov; při jejich použití rozhoduje také význam a příbuznost slov.
-
Vyjmenovaná slova po B
Vyjmenovaná slova po B propojují zápis y/ý s významem slov; při jejich používání pomáhá hledání příbuzných slov a rozlišování dvojic být–bít a býlí–bílý.
-
Vyjmenovaná slova po L
Vyjmenovaná slova po L propojují zapamatování slovní řady s porozuměním významu a zdůvodněním y/ý ve slovech příbuzných.
-
Čtenářská gramotnost
Čtenářská gramotnost zahrnuje porozumění textu, propojování jeho informací a jejich využití; ve třetí třídě ji rozvíjí práce s příběhy, naučnými texty i návody.
-
Vyjmenovaná slova po M
Vyjmenovaná slova po M pomáhají zdůvodnit psaní y/ý; při jejich používání je třeba rozumět významu slov a poznat příbuzná slova.
-
Vyjmenovaná slova po V
Vyjmenovaná slova po V poskytují oporu pro psaní y/ý; při zdůvodňování pravopisu pomáhá význam slova, jeho příbuznost a rozpoznání předpony vy-/vý-.
-
Vyjmenovaná slova po P
Vyjmenovaná slova po P slouží jako opora pro psaní y/ý v jejich kořeni i ve slovech příbuzných; správný zápis pomáhá určit význam slova ve větě.
-
Vyjmenovaná slova po S
Vyjmenovaná slova po S a jejich význam tvoří oporu pro psaní y/ý v jejich kořeni i ve slovech příbuzných.
-
Pády podstatných jmen
Sedm pádů podstatných jmen poznáváme podle jejich použití ve větě; pádové otázky pomáhají určit pád a zvolit odpovídající tvar slova.
-
Slova příbuzná
Slova příbuzná mají společný kořen a souvisejí významem; při jejich hledání děti odlišují slovní příbuznost od pouhé podobnosti a od tvarů téhož slova.
-
Vyjmenovaná slova po Z
Vyjmenovaná slova po Z pomáhají zdůvodnit psaní y/ý; při jejich používání je třeba znát význam slov a rozpoznat příbuzné výrazy.
-
Pádové otázky
Přehled sedmi pádů a jejich otázek pomáhá určit pád podstatného jména ve větě; zvláštní místo má pátý pád, kterým oslovujeme.
-
Velikonoce
Čtení velikonoční koledy a krátkého textu o zvycích propojuje porozumění méně známým slovům s vyhledáváním informací a stručným převyprávěním.
-
Citově zabarvená slova
Citově zabarvená slova vyjadřují vztah mluvčího k tomu, co pojmenovává; při porovnávání s neutrálními výrazy děti poznávají, jak volba slova mění vyznění věty.
-
Svatý Václav
Čtení vyprávění o svatém Václavovi propojuje poznání českého knížete s porozuměním ději a rozlišením historické postavy od jejího zobrazení v legendě.
-
Vztahy mezi slovy
Slova porovnáváme podle významu: hledáme výrazy podobné a opačné i vztahy mezi společným názvem skupiny a jejími členy.
-
Podstatná a přídavná jména
Podstatná jména pojmenovávají osoby, zvířata, věci i další skutečnosti; přídavná jména jejich význam zpřesňují vyjádřením vlastnosti nebo přivlastnění.
-
Vyjmenovaná slova po B, L, M
Vyjmenovaná slova po B, L, M pomáhají odůvodnit psaní y/ý v kořeni slova; při jejich používání rozhoduje také význam a příbuznost slov.
-
Hans Christian Andersen
Seznamte děti s dánským spisovatelem Hansem Christianem Andersenem a na vybrané pohádce sledujte, jak jednání postav ovlivňuje příběh.
-
Vyjmenovaná slova po B a L
Psaní i, í a y, ý po B a L opřete o znalost vyjmenovaných slov, význam slov ve větě a rozpoznání příbuzných slov.
-
Rod podstatných jmen
Rod podstatných jmen určujeme pomocí základního tvaru a spojení se zájmeny ten, ta, to; při změně tvaru slova rod zůstává stejný.
-
Příbuzná slova
Příbuzná slova spojuje společný kořen a významová souvislost; při jejich hledání děti rozlišují také podobně znějící slova a různé tvary téhož slova.
-
Pozvánka
Pozvánka zve na určitou událost a poskytuje adresátovi údaje, podle kterých pozná, kam a kdy má přijít a kdo ho zve.
-
Pády
Sedm českých pádů pomáhá vyjadřovat vztahy mezi slovy; při určování pádu podstatného jména rozhoduje jeho použití ve větě a odpovídající pádová otázka.
-
Slova nadřazená a podřazená
Slova nadřazená pojmenovávají širší skupinu, slova podřazená označují to, co do ní významem patří.
-
Antonyma a synonyma
Rozlišování slov podobného a opačného významu a výběr vhodného slova podle smyslu věty.
-
Vyjmenovaná slova po B, L a M
Vyjmenovaná slova po B, L a M pomáhají rozhodovat o psaní i/í a y/ý v kořeni slova podle jeho významu a příbuznosti.
-
Věta, slovo, slabika a hláska
Rozlišení věty, slova, slabiky a hlásky propojuje porozumění sdělení s členěním řeči a pomáhá odlišit to, co vyslovujeme, od toho, co zapisujeme.
-
Advent
Čtení o adventu propojuje poznávání významu tohoto období s vysvětlováním slov a hledáním informací v textu.
-
Slova mnohoznačná
Slova mnohoznačná mají několik souvisejících významů; který z nich máme na mysli, poznáme ze spojení s dalšími slovy nebo ze situace.
-
Věta a souvětí
Rozlišování věty jednoduché a souvětí podle jejich stavby a spojování vět tak, aby vyjadřovaly srozumitelnou souvislost.
-
Psaní u, ú, ů
Rozlišení krátkého u a dlouhého ú, ů a volba zápisu podle polohy ve slově s upozorněním na slova jako trojúhelník a štrúdl.
-
Pád podstatných jmen
Pád podstatného jména určujeme podle jeho zapojení do věty pomocí pádových otázek; zvláštní místo má 5. pád, kterým oslovujeme.
-
Přirovnání
Přirovnání vystihuje vlastnost nebo děj pomocí podobnosti s něčím známým; děti hledají společný znak a zkoušejí jej vyjádřit ve vlastní větě.
-
Vyprávění o prázdninách
Vyprávění o jedné prázdninové příhodě staví na srozumitelném uvedení situace, časovém pořadí událostí a zakončení.
-
Čárky ve výčtu
Žáci se učí psát čárky mezi položkami výčtu a rozpoznat, kdy poslední dvě položky spojuje spojka a.
-
Čtení odstavců a krátkých příběhů
Žáci zjišťují, co odstavec nebo krátký příběh sděluje, hledají oporu pro své odpovědi a čtou také text na obrazovce.
-
Hry se slovy a jazyky
Žáci si hrají se zvukem a významem slov, tvoří hádanky a porovnávají, jak známá slova znějí v češtině a dalších jazycích.
-
I a y po měkkých a tvrdých souhláskách
Žáci se učí psát i/í po měkkých a y/ý po tvrdých souhláskách a rozlišovat slabiky di, ti, ni a dy, ty, ny.
-
Jak rozumět krátkému textu
Žáci čtou krátké souvislé texty, vyhledávají v nich informace, sledují pořadí děje a u příběhu říkají, co je zaujalo.
-
Jak se ptát na podstatná jména ve větě
Žáci v krátkých větách rozlišují 1. a 4. pád podstatných jmen podle pádové otázky a významu věty.
-
Kde píšeme velká písmena?
Žáci píší velká písmena na začátku vět a ve jménech lidí, zvířat, míst a svátků; pravidla používají ve vlastním krátkém textu.
-
Kdy mluvíme spisovně
Žáci poznávají spisovné a nespisovné podoby slov a zkoušejí volit vyjadřování podle toho, komu a v jaké situaci něco sdělují.
-
Kdy psát ě a kdy je
Žáci si upevňují psaní dě, tě, ně a ve známých slovech rozlišují zápis bě, vě od bje, vje; osvojený pravopis používají ve větách a vlastních sděleních.
-
Kořen slova a předpony
Žáci hledají společný kořen příbuzných slov, rozpoznávají předpony a využívají příbuznost slov při práci s jejich významem a pravopisem.
-
Krátká písemná sdělení
Druháci píší srozumitelné vzkazy, pozdravy a přání pro konkrétního čtenáře a několika větami zachycují svůj zážitek.
-
Naslouchání a vhodná odpověď
Žáci pozorně vyslechnou krátké sdělení, vystihnou jeho smysl a odpoví podle toho, co mluvčí říká a v jaké situaci.
-
Osoba, číslo a čas sloves
Žáci ve větách určují osobu, číslo a čas sloves a používají odpovídající tvary při mluvení a psaní.
-
Oznámení a otázky
Žáci rozlišují, kdy větou něco sdělují a kdy se ptají, a podle toho volí při psaní tečku nebo otazník.
-
Pádové otázky u podstatných jmen
Žáci se učí určit pád podstatného jména podle jeho vztahu k ostatním slovům ve větě a všímají si, jak se mění jeho tvar.
-
Párové souhlásky na konci slov a počáteční s, z
Žáci ověřují zápis párových souhlásek na konci slov změnou tvaru a procvičují pravopis slov začínajících na s nebo z.
-
Plynulé čtení slov
Žáci spojují slabiky do slov a procvičují srozumitelné čtení známých i delších slov zapsaných malými a velkými písmeny.
-
Podstatná jména ve větách
Žáci hledají ve větách slova pojmenovávající osoby, zvířata a věci a rozlišují u nich jednotné a množné číslo.
-
Poznáváme slovesa ve větě
Žáci poznávají slovesa jako slova vyjadřující děj nebo stav, hledají je ve větách a používají je ve vlastních krátkých sděleních.
-
Poznáváme slovní druhy ve větě
Žáci v krátkých větách poznávají podstatná jména, slovesa, přídavná jména a předložky a vysvětlují, podle čeho je určili.
-
Předložky a pády
Žáci poznávají předložky ve spojení se jmény, všímají si jejich významu a pádu a učí se je správně používat a psát ve větách.
-
Přídavná jména ve větě
Žáci poznávají přídavná jména podle toho, jak blíže určují podstatná jména, a používají je při čtení i psaní vět.
-
Rod a číslo podstatných jmen
Žáci ve větách vyhledávají podstatná jména, u známých slov určují rod podle základního tvaru a číslo podle tvaru ve větě.
-
Slova opačného a podobného významu a skupiny slov
Žáci hledají slova opačného a podobného významu, řadí slova do významových skupin a učí se je vhodně používat ve větách.
-
Úvod do vyjmenovaných slov
Žáci poznávají obojetné souhlásky a na známých slovech zjišťují, proč při psaní i/y nestačí poslouchat výslovnost.
-
Velké písmeno ve větě a ve jménech
Žáci píšou velké písmeno na začátku věty a ve jménech lidí, zvířat a míst, která znají.
-
Věty podle záměru mluvčího
Žáci rozlišují věty oznamovací, tázací, rozkazovací a přací podle toho, co jimi mluvčí vyjadřuje, a tomu přizpůsobují koncové znaménko i intonaci.
-
Vyjmenovaná slova po B, L, M, P, S, V a Z
Žáci poznávají vyjmenovaná slova a slova příbuzná a při psaní i/y po obojetných souhláskách se opírají o význam a stavbu slov.
-
Vypravování
Žáci vyprávějí a píší krátký příběh, v němž události srozumitelně navazují a děj má začátek, hlavní část a závěr.
-
Znělé a neznělé párové souhlásky
Žáci porovnávají znělé a neznělé souhlásky v párových dvojicích a ve známých slovech spojují slyšenou hlásku s jejím zápisem.
4. třída
-
Slovní druhy
Přehled deseti slovních druhů s oporami pro jejich určování podle významu, tvarů a použití ve větě.
-
Vzory podstatných jmen
Vzory podstatných jmen pomáhají odvodit pádové tvary a jejich koncovky; při jejich určování rozhoduje rod a porovnání více tvarů slova.
-
Koncovky podstatných jmen
Psaní koncovek podstatných jmen opíráme o určení rodu, vzoru, pádu a čísla a o porovnání s odpovídajícím tvarem vzoru.
-
Skloňování podstatných jmen
Skloňování mění tvary podstatných jmen podle pádu a čísla; správný tvar vybíráme podle větné souvislosti a při psaní koncovek se opíráme o vzory.
-
Předložky a předpony
Předložka je samostatné slovo, předpona je součást slova; jejich rozlišení pomáhá rozhodnout, kde při psaní patří mezera.
-
Předpony a předložky
Předpona je součást slova, předložka je samostatné slovo; rozlišení podle významu a stavby pomáhá rozhodnout, kde psát mezeru.
-
Kořen slova
Kořen slova nese společný významový základ příbuzných slov; při jeho hledání pomáhá porovnat jejich stavbu i význam.
-
Význam slova
Význam slova určujeme podle toho, co označuje v dané větě; porovnáváme také slova podobného a opačného významu.
-
Nauka o slově
Význam slov, vztahy mezi nimi a rozlišení slov příbuzných pomáhají přesně pojmenovat skutečnost a vybrat vhodné slovo do věty.
-
Slova citově zabarvená
Slova citově zabarvená vyjadřují vztah mluvčího k tomu, co pojmenovává; jejich porovnání s neutrálními výrazy pomáhá volit slova podle situace.
-
Jednoznačná a mnohoznačná slova
Jednoznačná slova mají jeden význam, mnohoznačná několik souvisejících významů; konkrétní význam poznáme podle věty nebo situace.
-
Vzory podstatných jmen rodu středního
Vzory město, moře, kuře a stavení pomáhají skloňovat podstatná jména rodu středního a zdůvodňovat jejich koncovky podle pádu a čísla.
-
Předpony
Předpony stojí před kořenem a mění význam slova; jejich rozpoznání pomáhá tvořit příbuzná slova a odlišovat je od samostatně psaných předložek.
-
Časování sloves
Časování sloves znamená tvořit tvary podle osoby a čísla; při změnách vět žáci používají také odpovídající přítomné, minulé a budoucí tvary.
-
Staré pověsti české
Četba vybraných českých pověstí propojuje porozumění příběhu s rozlišováním skutečných míst, pověstných postav a vypravěčské fantazie.
-
Vzory rodu středního
Vzory město, moře, kuře a stavení pomáhají skloňovat podstatná jména rodu středního a zdůvodňovat jejich koncovky porovnáním odpovídajících pádových tvarů.
-
Vzory podstatných jmen rodu mužského
Přiřazování mužských podstatných jmen ke vzorům podle životnosti a pádových tvarů pomáhá zdůvodnit jejich koncovky.
-
Podstatná jména rodu středního
Střední rod určujeme pomocí spojení s ukazovacím zájmenem to v 1. pádě jednotného čísla; při skloňování pomáhají vzory město, moře, kuře a stavení.
-
Spisovná a nespisovná slova
Rozlišování spisovných a nespisovných slov spojuje hledání výrazů stejného významu s volbou slov podle adresáta a účelu sdělení.
-
Kořen, předpona a přípona
Kořen spojuje významově příbuzná slova; předpony a přípony se k němu připojují a podílejí se na tvoření slov s novým významem.
-
Vzory podstatných jmen rodu ženského
Vzory žena, růže, píseň a kost pomáhají určit správné pádové tvary podstatných jmen ženského rodu a zdůvodnit pravopis jejich koncovek.
-
Vzory rodu mužského
Vzory pán, hrad, muž, stroj, předseda a soudce pomáhají skloňovat podstatná jména rodu mužského a zdůvodňovat pravopis jejich koncovek.
-
Vzory rodu ženského
Vzory žena, růže, píseň a kost pomáhají určit tvary podstatných jmen ženského rodu a zdůvodnit pravopis jejich koncovek.
-
Psaní dopisu
Při psaní dopisu záleží na tom, komu a proč píšeme: podle toho volíme oslovení, potřebné informace i rozloučení.
-
Jednoznačné a mnohoznačné významy slov
Jednoznačné slovo má jeden význam, mnohoznačné více souvisejících významů; při čtení konkrétní význam rozpoznáváme podle okolních slov a situace.
-
Báseň
Báseň působí významem slov, jejich zvukem a členěním do veršů; při čtení děti hledají, jak tyto prostředky vytvářejí představu nebo náladu.
-
Podstatná jména rodu mužského
Určování mužského rodu, rozlišování životnosti podle tvarů slova a přiřazování ke vzorům jako opora pro psaní koncovek.
-
Minulý čas
Minulý čas vyjadřuje děj před okamžikem promluvy; při jeho tvoření a určování sledujeme celý slovesný tvar, například „četl jsem“ nebo „četla“.
-
Dílna čtení
Dílna čtení spojuje samostatnou četbu zvolené knihy se sdílením čtenářských postřehů, které žáci dokládají vybraným místem v textu.
-
Podstatná jména rodu ženského
Určování ženského rodu, přiřazování podstatných jmen ke vzorům žena, růže, píseň a kost a využití vzorů při psaní koncovek.
-
Skloňování podstatných jmen rodu mužského
Skloňování mužských podstatných jmen vychází z rozlišení životnosti a přiřazení ke vzoru, který pomáhá tvořit pádové tvary a zdůvodnit jejich pravopis.
-
Čtení s předvídáním
Při čtení s předvídáním čtenář odhaduje pokračování podle vodítek v textu a po přečtení další části svůj odhad ověřuje a upravuje.
-
Slova protikladná a souznačná
Slova souznačná mají stejný nebo podobný význam, slova protikladná vyjadřují významový opak; vhodnou dvojici vybíráme podle významu slova ve větě.
-
Základní skladebné dvojice
Základní skladebnou dvojici tvoří podmět a přísudek; při jejich určování pomáhá vztah mezi tím, o kom nebo o čem věta vypovídá, a tím, co o něm sděluje.
-
Stavba věty
Podmět a přísudek tvoří základní skladební dvojici; další slova větu rozvíjejí a zpřesňují její sdělení.
-
Skloňování podstatných jmen rodu středního
Vzory město, moře, kuře a stavení pomáhají tvořit a správně psát tvary podstatných jmen rodu středního podle pádu a čísla.
-
Popis hračky
Při popisu hračky vybíráme její podstatné znaky a řadíme je tak, aby si čtenář dokázal představit celek i jeho části.
-
Předpony vy- a vý
Rozpoznání předpon vy- a vý- podle stavby a významu slova pomáhá zdůvodnit psaní y, ý a odlišit je od slov začínajících na vi- nebo ví-.
-
Děti z Bullerbynu
Četba příběhů Astrid Lindgrenové se zaměřením na vypravěčku Lisu, vztahy mezi dětmi a vysvětlování jejich jednání s oporou v textu.
-
Kořen slova, předpona a přípona
Kořen spojuje příbuzná slova významem; předpony a přípony pomáhají tvořit další slova a měnit jejich význam.
-
Druhy slov
Deset slovních druhů rozlišujeme podle významu slov, jejich úlohy ve větě a možnosti měnit jejich tvar.
-
Slovo, slabika a hláska
Rozlišení slova, slabiky a hlásky vychází z poslechu řeči; porovnání výslovnosti se zápisem pomáhá odlišit hlásku od písmene.
-
Číslovky pro počet a pořadí
Žáci ve větách poznávají číslovky vyjadřující počet a pořadí a učí se volit jejich správný tvar při psaní.
-
Jak číst naučný text
Žáci v naučném textu vyhledávají důležité informace, objasňují neznámá slova a vysvětlují, co se z textu dozvěděli.
-
Jak na nás působí příběh
Žáci po čtení nebo poslechu příběhu pojmenují svůj dojem a ukážou, která událost nebo slova postavy ho vyvolaly.
-
Jak rozumět sdělení a vhodně odpovědět
Žáci rozpoznávají, co chce mluvčí sdělit, a volí odpověď, která navazuje na jeho slova a odpovídá situaci.
-
Jak se přídavné jméno shoduje s podstatným
Žáci poznávají přídavná jména, sledují jejich shodu s podstatnými jmény v rodě, čísle a pádě a vybírají výstižná slova pro popis.
-
Koncovky podstatných a přídavných jmen
Žáci ve větách a vlastním psaní volí koncovky podstatných jmen podle vzoru a pádu a koncovky přídavných jmen podle shody s podstatným jménem.
-
Ohebné slovní druhy ve větě
Žáci v textu rozpoznávají podstatná a přídavná jména, slovesa, zájmena a číslovky a své určení vysvětlují podle významu slova ve větě.
-
Podmět a přísudek ve větě
Žáci ve větě jednoduché určují podmět a přísudek, poznávají jejich rozvití a zjišťují, že jejich pořadí ve větě se může měnit.
-
Podstatná jména podle vzorů
Žáci podle rodu a pádových tvarů přiřazují podstatná jména ke vzorům, které jim pomáhají při skloňování a psaní koncovek.
-
Popis osoby a předmětu
Žáci píší popis osoby nebo předmětu, uspořádají informace od celku k detailům a vybírají slova, která čtenáři pomohou představit si popisovaný vzhled.
-
Přímá řeč
Žáci poznávají přímou řeč ve vypravování a učí se ji zapisovat s uvozovkami a správnými znaménky při různém umístění uvozovací věty.
-
Shoda přísudku s podmětem v minulém čase
Žáci volí koncovku příčestí minulého podle rodu a čísla podmětu a kontrolují ji při psaní vlastních vět.
-
Tvoření z básní, říkadel a pohádek
Žáci navazují vlastním nápadem na báseň, říkadlo nebo pohádku: doplňují text, mění závěr příběhu, ztvárňují postavu nebo kreslí scénu.
-
Věta jednoduchá a souvětí
Žáci podle přísudků rozlišují větu jednoduchou a souvětí a při psaní se učí spojovat věty a oddělovat je čárkou.
-
Z čeho se skládá slovo
Žáci poznávají kořen, předponu, příponu a koncovku, hledají příbuzná slova a rozlišují nové slovo od jiného tvaru téhož slova.
-
Zájmena v textu
Žáci v souvislém textu poznávají osobní a přivlastňovací zájmena, zjišťují, ke komu odkazují, a používají jejich běžné tvary ve vlastním psaní.
-
Zpráva a oznámení
Žáci píší zprávu o události a oznámení o chystané akci, vybírají údaje důležité pro čtenáře a kontrolují srozumitelnost i pravopis.
5. třída
-
Stavba slova
Kořen, předponu, příponu a koncovku určujeme porovnáváním příbuzných slov a tvarů téhož slova; sledujeme přitom jejich význam i mluvnické změny.
-
Přídavná jména
Přídavná jména blíže určují podstatná jména; přehled propojuje jejich význam, shodu, rozlišení druhů a volbu tvaru podle vzoru.
-
Shoda přísudku s podmětem
Tvar přísudku se řídí podmětem; při psaní koncovek minulého času rozhoduje jeho číslo a rod, u mužského rodu také životnost.
-
Slovesa
Slovesa pojmenovávají děje a stavy; jejich tvary vyjadřují osobu, číslo, způsob a v oznamovacím způsobu také čas.
-
Popis předmětu
Popis předmětu zachycuje jeho vzhled, části a rozlišující znaky v pořadí, které čtenáři pomáhá vytvořit si přesnou představu.
-
Práce s textem
Práce s textem spojuje vyhledávání informací, vystižení hlavního sdělení a vyvozování závěrů, které lze opřít o přečtené věty.
-
Zdvojené souhlásky
Psaní dvou stejných souhlásek vedle sebe vysvětlujeme pomocí stavby slova; samotná výslovnost nemusí správný zápis napovědět.
-
Druhy zájmen
Sedm druhů zájmen rozlišujeme podle jejich významu a úlohy ve větě; stejný výraz může například sloužit k otázce i ke spojení vět.
-
Druhy přídavných jmen
Přídavná jména rozlišujeme na tvrdá, měkká a přivlastňovací; při určování pomáhá porovnání tvarů pro tři rody a rozpoznání přivlastnění konkrétnímu jedinci.
-
Základní skladební dvojice
Základní skladební dvojici tvoří podmět a přísudek; při jejich určování rozhoduje vztah mezi nimi, nikoli pořadí slov ve větě.
-
Předpony s, z a vz
Psaní předpon s-, z- a vz- se opírá o význam slova; u některých slov je třeba si pravopis zapamatovat nebo jej ověřit v příručce.
-
Sloh
Sloh zahrnuje výběr a uspořádání sdělení podle jeho účelu a adresáta; při tvorbě textu pomáhá osnova, návaznost vět a úprava první verze.
-
Koncovky přídavných jmen
Koncovku přídavného jména určujeme podle jeho vzoru a shody s podstatným jménem v rodě, čísle a pádě; u mužského rodu zohledňujeme také životnost.
-
Synonyma a antonyma
Synonyma vyjadřují stejný nebo podobný význam, antonyma význam opačný; při jejich výběru rozhoduje význam slova v konkrétní větě.
-
Odvozování slov
Odvozováním vznikají z již existujících slov nová slova; podle jejich stavby a významu rozlišujeme odvozené slovo od pouhého tvaru téhož slova.
-
Slovesný způsob
Slovesný způsob vyjadřuje, zda mluvčí podává děj jako skutečnost, vybízí k němu, nebo jej představuje jako možný či podmíněný.
-
Reklama
Reklama se snaží ovlivnit naše rozhodování; při čtení reklamních sdělení rozlišujeme údaje o nabídce, hodnotící slova a prostředky, které mají přesvědčit příjemce.
-
Podmiňovací způsob
Podmiňovací způsob vyjadřuje možný nebo přáním představovaný děj; žáci rozpoznávají jeho význam a tvoří spisovné tvary s bych, bys, by, bychom a byste.
-
Přídavná jména přivlastňovací
Přídavná jména přivlastňovací označují vztah k jednotlivé osobě nebo zvířeti; jejich tvoření, skloňování a pravopis se řídí vzory otcův a matčin.
-
Práce s literárním textem
Při čtení literárního textu žáci sledují souvislosti děje, vysvětlují jednání postav a rozlišují, co text přímo sděluje a co z něj vyvozují.
-
Komiks
Čtení komiksu spojuje sledování obrazů, promluv postav a návaznosti okének; čtenář z těchto vodítek skládá příběh a domýšlí vynechaný děj.
-
Předpony s-, z-, vz
Psaní předpon s-, z- a vz- se opírá o význam slova; u některých výrazů je třeba ustálený pravopis zapamatovat nebo ověřit v příručce.
-
Shoda přísudku s několikanásobným podmětem
Koncovku příčestí minulého určuje rod a číslo členů několikanásobného podmětu; záleží také na tom, zda přísudek stojí před podmětem, nebo za ním.
-
Pravopis přídavných jmen
Pravopis koncovek tvrdých a měkkých přídavných jmen se opírá o vzory mladý a jarní a o shodu s podstatným jménem v rodě, čísle a pádě.
-
Oprava textu
Při opravě textu žáci vyhledávají chyby a nejasná místa, zdůvodňují změny a ověřují, zda upravené sdělení zachovává zamýšlený význam.
-
Harry Potter
Četba ukázky z Harryho Pottera nabízí příležitost rozlišit vypravěče a postavy a vysvětlit jednání hrdinů s oporou v textu.
-
Vzory přídavných jmen
Vzory mladý, jarní, otcův a matčin pomáhají zařadit přídavné jméno podle způsobu skloňování a tvořit jeho tvary ve spojení s podstatným jménem.
-
Předpony s-, z- a vz
Psaní předpon s-, z- a vz- se opírá o význam slova; u slov s ustáleným pravopisem pomáhá zapamatování a ověření v jazykové příručce.
-
Předpona, kořen a přípona
Kořen spojuje příbuzná slova významem; předpony a přípony se podílejí na tvoření dalších slov a při rozboru je třeba odlišit příponu od koncovky.
-
Předložky s a z
Při volbě předložek s a z pomáhá určit pád následujícího jména; samotná výslovnost může při psaní mást.
-
Druhy číslovek
Číslovky rozlišujeme podle toho, zda vyjadřují počet, pořadí, počet druhů nebo násobnost; při určování pomáhá význam ve větě a vhodná otázka.
-
Robinson Crusoe
Četba Robinsona Crusoe se zaměřuje na to, jak trosečník řeší obtíže na ostrově a co jeho rozhodnutí prozrazují o jeho povaze.
-
Pravopis i/y
Při psaní i/y pomáhá určit, ve které části slova rozhodujeme, a podle toho využít vyjmenovaná slova, vzor skloňování nebo shodu přísudku s podmětem.
-
Předpony s a z
Psaní předpon s- a z- se opírá o význam slova; vedle směru děje a změny stavu je třeba rozpoznat také ustálené podoby, které ověřujeme v pravopisné příručce.
-
Homonyma
Homonyma mají stejnou podobu, ale nesouvisející významy; při čtení je rozlišujeme podle okolních slov a situace.
-
Próza a poezie
Rozlišení prózy a poezie na krátkých ukázkách podle členění textu, zvuku a způsobu vyjádření, včetně básní bez rýmu.
-
Přídavná jména tvrdá
Tvrdá přídavná jména se skloňují podle vzoru mladý; správnou koncovku volíme podle rodu, čísla a pádu podstatného jména.
-
Slova nadřazená, podřazená a souřadná
Význam slov umožňuje pojmenovat společnou skupinu, rozlišit její členy a uspořádat obecnější a konkrétnější názvy do přehledných vztahů.
-
Rozhovor
Rozhovor stojí na střídání mluvčích, naslouchání a navazování na sdělení druhého; otázky i způsob vyjadřování se řídí účelem a situací.
-
Rozkazovací způsob
Rozkazovací způsob vyjadřuje pokyn, prosbu nebo zákaz; jeho tvary rozlišujeme podle osoby a čísla, nikoli podle vykřičníku na konci věty.
-
Předpony s, z
Psaní předpon s- a z- vychází z významu slova i z ustáleného pravopisu; samotná výslovnost k rozhodnutí nestačí.
-
Osobní zájmena
Osobní zájmena označují účastníky rozhovoru nebo zastupují jména; jejich tvary vybíráme podle zapojení do věty.
-
Souhláskové skupiny
Psaní souhláskových skupin vyžaduje rozlišovat výslovnost a zápis a opírat se o příbuzná slova nebo stavbu slova.
-
Podmět, přísudek a shoda
Žáci poznávají různé podoby podmětu, určují přísudek a při psaní kontrolují jejich shodu, zejména zakončení příčestí minulého.
-
Čárka u oslovení, vsuvky a výčtu
Žáci poznávají, kdy čárka ve větě odděluje oslovení, vsuvku nebo položky výčtu, a používají tato pravidla ve vlastním textu.
-
Dopis, charakteristika a úvaha
Žáci píší dopis, charakteristiku osoby a krátkou úvahu; učí se přizpůsobit obsah účelu sdělení a kontrolovat osvojený pravopis.
-
Druhy a tvary číslovek
Žáci rozlišují číslovky podle významu a při psaní používají správné tvary základních i řadových číslovek.
-
Jak poznat manipulaci v komunikaci
Žáci rozpoznávají nátlak a nepodložené sliby v reklamě i běžném rozhovoru a učí se na ně bezpečně reagovat.
-
Jak spolu souvisejí slova
Žáci poznávají vztahy mezi významy slov a při čtení i vlastním vyjadřování volí výrazy, které odpovídají kontextu.
-
Koncovky přídavných jmen podle vzorů mladý a jarní
Žáci rozlišují tvrdá a měkká přídavná jména a podle vzorů mladý a jarní volí správné tvary a koncovky při psaní vět.
-
Průběh a dokončení děje u sloves
Žáci rozlišují, zda sloveso vyjadřuje děj v průběhu, nebo jako dokončený celek, a porovnávají dvojice jako psát a napsat.
-
Předmět a přívlastek
Žáci poznávají, které slovo ve větě rozvíjí předmět a které přívlastek, a rozlišují přívlastek shodný a neshodný.
-
Příslovce ve větě a stupňování
Žáci rozpoznávají příslovce podle významu a užití ve větě, odlišují je od přídavných jmen a používají běžné stupňované tvary.
-
Spojování vět v souvětí souřadném
Žáci poznávají souvětí souřadné podle přísudků a učí se psát čárky mezi větami v základních případech.
-
Zájmena v textu: druhy a správné tvary
Žáci rozlišují běžné druhy zájmen, volí jejich tvary podle větné vazby a používají je ve vlastních krátkých sděleních.
Co se žáci naučí.
Očekávané výstupy
Jazyk a jazyková komunikace · Český jazyk a literatura
- RVP · JJK-CJL-001-ZV5-001 V mluvené komunikaci používá osvojené jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru a dané komunikační situaci.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV5-002 Využívá znalosti o slovní zásobě a způsobech jejího rozšiřování v komunikaci a při práci s textem.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV5-003 Vytváří vlastní písemná sdělení s využitím osvojených mluvnických a pravopisných pravidel a znalosti vybraných slohových útvarů.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV5-004 Posoudí výpověď v konkrétní situaci a adekvátně reaguje.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV5-005 Čte s porozuměním přiměřeně náročné texty včetně textů elektronických.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV5-006 Rozpozná manipulaci v komunikaci a dokáže reagovat přiměřeně svému věku.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV5-007 Experimentuje s jazyky a buduje si vztah k učení se jazykům.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV5-008 Vyjadřuje svoje prožitky ze čtení nebo poslechu uměleckého textu.
- RVP · JJK-CJL-001-ZV5-009 Tvořivě pracuje s uměleckým textem.
Připravte vaši hodinu.
Mějte příští hodinu připravenou už dnes. ScioBot vám vytvoří plán, pracovní listy i prezentaci k vašemu tématu. Klidně i z vašich podkladů.
Vytvořit materiál
-
Příprava na hodinu
Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.
-
Pracovní list
List s úlohami, klíčem a variantou.
-
Písemka
Časovaná písemka s body a variantami.
-
Aktivita
Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.
-
Prezentace
Sada slajdů k výkladu a procvičení.
-
Tisknutelné materiály
Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).
-
Interaktivní hry
Interaktivní hra k procvičení tématu.
Rámce
-
RVP ZV (revize 2025)
Povinný náběh 1. a 6. ročník 2028, všechny ročníky 2032.