Byzanc, Osmané a stoletá válka

Pozdní středověk spojuje dva významné příběhy z dějin Evropy a jejího okolí: na východě slábne Byzantská říše a sílí Osmané, na západě se Anglie a Francie střetávají ve stoleté válce. Žáci z historických map a dalších informačních zdrojů sledují, jak se mění hranice a politické útvary a jak konflikty souvisejí s dynastickými nároky, územní expanzí a strategickou polohou měst. Cílem je umět na mapě ukázat Konstantinopol, prostor osmanského postupu a hlavní oblast stoleté války a u každého konfliktu pojmenovat příčinu, podobu a důsledek.

Byzantská říše navazovala na východořímskou tradici; její hlavní město Konstantinopol leželo u Bosporu, průlivu mezi Evropou a Asií. Osmané postupně ovládli části Malé Asie a Balkánu a dobytím Konstantinopole roku 1453 ukončili Byzantskou říši. Stoletá válka ukazuje dlouhý spor Anglie a Francie o francouzský trůn a území ve Francii; probíhala v několika etapách, mezi nimiž nastávala příměří. Výstupy CAS-DEJ-001-ZV9-004 a CAS-DEJ-001-ZV9-009 téma propojuje: žáci pracují s mapami a rozlišují příčiny, průběh a důsledky konfliktů.

Předpoklady

• Byzantská říše jako pokračovatelka východořímské tradice, její hlavní město a vztah k raně středověké Evropě
• Křížové výpravy a kontakty mezi křesťanským Západem, Byzancí a islámským světem
• Vrcholný středověk: království, šlechta a města jako rámec pozdějších konfliktů
• Časová osa a historické epochy: zařazení pozdního středověku mezi vrcholný středověk a raný novověk

Klíčové pojmy

Byzantská říše v pozdním středověku

Východokřesťanská říše s centrem v Konstantinopoli. V pozdním středověku ztrácela území a spojence; před dobytím Konstantinopole roku 1453 jí zůstávalo jen malé území.

Konstantinopol a Istanbul

Konstantinopol byla hlavním městem Byzantské říše a ležela u Bosporu. Po dobytí města Osmany roku 1453 se stala jejich významným politickým centrem; později se pro ni vžil název Istanbul.

Osmanská říše

Říše založená Osmany, muslimským turkickým panovnickým rodem. Z Malé Asie rozšiřovala svou moc na Balkán a dobyla Konstantinopol.

Zánik Byzantské říše

Dobytím Konstantinopole Osmany roku 1453 zanikla Byzantská říše. Město se stalo významným centrem osmanské moci a osmanská expanze na Balkáně pokračovala.

Stoletá válka

Dlouhý konflikt mezi Anglií a Francií o nástupnictví na francouzský trůn a anglická území ve Francii. Probíhal v několika etapách, mezi nimiž byla příměří; jeho průběh ovlivnila obléhání i proměny vojenských způsobů.

Příčina, podoba a důsledek konfliktu

Při zkoumání konfliktu žáci rozlišují, proč vznikl, jak probíhal a co změnil. U osmanské expanze sledují dobývání území, u stoleté války spor o trůn a území; důsledky dokládají na mapě a s pomocí dalších zdrojů.

Balkán a Malá Asie na mapě

Malá Asie leží v Asii a Balkán v jihovýchodní Evropě; odděluje je mimo jiné Bospor. Na mapě žáci sledují polohu těchto oblastí, průlivů a směr osmanského postupu.

Časté miskoncepce

• Častá chyba

  Žáci zaměňují stoletou válku s křížovými výpravami, protože v obou případech šlo o dlouhé konflikty mezi křesťany.

  Jak na to

  Porovnat účastníky, sporná území a místa konfliktů na mapě: stoletá válka byla sporem Anglie a Francie o trůn a území, křížové výpravy měly jiné cíle i účastníky.

• Častá chyba

  Žáci se domnívají, že po zániku Byzantské říše zmizeli Řekové i pravoslaví.

  Jak na to

  Rozlišit zánik říše od osudu jejích obyvatel a náboženských komunit. Řekové i pravoslavné komunity přetrvaly, včetně těch, které žily pod osmanskou správou.

• Častá chyba

  Žáci si představují, že stoletá válka trvala přesně sto let bez přestávky.

  Jak na to

  Ukázat její etapy a příměří na časové ose a vysvětlit, že název označuje dlouhý konflikt, nikoli nepřetržité boje po přesně sto let.

• Častá chyba

  Žáci ztotožňují Osmany s Araby, kteří v raném středověku dobyli část Pyrenejského poloostrova.

  Jak na to

  Porovnat čas, výchozí oblast a směr obou expanzí na mapě: osmanská moc se šířila z Malé Asie na Balkán, arabská expanze v raném středověku zasáhla mimo jiné Pyrenejský poloostrov.

Jak učit

2–3 hodiny

1. Evokace: Na slepé mapě Evropy a okolí žáci odhadnou polohu Konstantinopole a průlivu mezi Evropou a Asií; své odhady pak ověří na mapě.
2. Uvědomění: Nad historickými mapami společně sledujte osmanský postup, zánik Byzantské říše a prostor stoleté války. U každého konfliktu žáci rozlišují příčiny, podobu a důsledky.
3. Reflexe: Žáci jednou větou porovnají změny na východě a západě a popíšou, co z nich lze vyčíst z map.

Nápady na aktivity

• Práce ve dvojicích: jedna dvojice zkoumá Byzanc a osmanskou expanzi, druhá stoletou válku. Každá dvojice doplní na společnou mapu tři popisky a s oporou v mapě vysvětlí jednu příčinu a jeden důsledek.
• Řazení karet s událostmi na časovou osu: žáci zařadí osmanský postup na Balkán, dobytí Konstantinopole a vybrané etapy stoleté války podle časových údajů; pořadí doloží také souvisejícími mapovými podklady.

Hodnocení

Žák na mapě ukáže Konstantinopol, oblasti spojené s osmanským postupem a hlavní prostor stoleté války. U obou konfliktů uvede příčinu a důsledek a opře své tvrzení o mapu nebo další zdroj (CAS-DEJ-001-ZV9-004, CAS-DEJ-001-ZV9-009).

V krátkém ústním nebo písemném úkolu žák rozliší stoletou válku od osmanské expanze podle účastníků a sporných území a popíše jejich odlišné důsledky pro politické útvary.

Zdroje

• RVP ZV — prohlednout.rvp.cz
• Otevřená data NPI
• Natural Earth — mapová data

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Byzanc, Osmané a stoletá válka

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Byzanc, Osmané a stoletá válka jedním klikem.

Základní materiály

• Příprava na hodinu

  Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.

• Pracovní list

  List s úlohami, klíčem a variantou.

• Písemka

  Časovaná písemka s body a variantami.

• Aktivita

  Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.

• Prezentace

  Sada slajdů k výkladu a procvičení.

• Kartičky

  Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).

• QR hra

  Interaktivní hra k procvičení tématu.

Interaktivní aktivity 15

• Křížovka s tajenkou

  Legendová křížovka, kde se ve sloupci skrývá tajenka. Skvělá na opakování pojmů.

  10–20 min

• Kartičky

  Sada oboustranných kartiček na učení pojmů a definic. Žáci si je procvičí překlápěním.

  5–20 min

• Pexeso a spojovačka

  Dvojice kartiček s obrázky, pojmy nebo příklady. Spojovačka, pexeso i volné třídění – ideální na slovní zásobu i opakování.

  10–25 min

• Poslechové cvičení

  Vícehlasý dialog s namluvenými hlasy a navázanými otázkami k poslechu.

  5–30 min

• Rozhodovačka

  Rychlé rozhodování mezi možnostmi s okamžitou zpětnou vazbou.

  5–12 min

• Otázky

  Sada otázek s výběrem odpovědí; jedna nebo více správných. Okamžitá sebekontrola.

  5–15 min

• Vpisování

  Žáci dopisují krátké odpovědi a ihned vidí, zda se trefili.

  5–15 min

• Rozřazovačka

  Žáci přetahují kartičky do správných kategorií.

  5–15 min

• Rozbory

  Žák přiřazuje značky k částem věty nebo výrazu — větné členy, slovní druhy, větné rozbory. Sebevyhodnocovací procvičování.

  10–20 min

• Označování

  Žáci označují správná slova přímo v textu.

  5–15 min

• Doplňování textu

  Žáci doplňují chybějící slova přímo do vět nebo krátkého textu.

  5–15 min

• Krok po kroku

  Žáci řadí kroky procesu do správného pořadí.

  5–15 min

• Popis obrázku

  Diagram s očíslovanými špendlíky. Žáci přiřazují popisky k částem obrázku — biologie, zeměpis, anatomie.

  5–15 min

• Přesouvání

  Žáci přetahují kartičky do přesně určených slotů.

  5–15 min

• Čtení s porozuměním

  Žáci čtou krátký text a odpovídají na otázky k jeho obsahu.

  10–25 min

K tisku a rozstříhání 8

• Páry

  Kartičky se dvěma polovinami, které k sobě patří (např. datum–událost). Žáci je vystřihnou a párovají.

  10–20 min

• Výběr z možností (s tajenkou)

  Kartičky s úlohami a třemi možnostmi. Písmena u správných odpovědí složí tajenku — žák si tak řešení zkontroluje sám.

  10–20 min

• Doplňování do vět

  Věty s výběrem ze dvou možností uvnitř — žák zakroužkuje správnou.

  10–20 min

• Hra Riskuj

  Kvízová hra se třemi podtématy a otázkami různé hodnoty — klasický formát Riskuj / Jeopardy.

  15–30 min

• Hra AZ kvíz

  28 otázek na hexagonální hrací pole — cílem je spojit všechny tři strany.

  15–35 min

• Označ správnou možnost

  Kartičky s otázkou a čtyřmi možnostmi — žák označí správnou (např. kolíčkem).

  10–20 min

• Já mám, kdo má …?

  Kartičky s tvrzením a otázkou — žáci je čtou v kruhu a hledají navazující odpověď.

  10–25 min

• Hádej, kdo jsem

  Kartičky s popisem osobnosti, věci nebo zvířete v 1. osobě — žáci tipují, o koho/co jde.

  10–25 min

Hry pro celou třídu 4

• AZ kvíz

  28 otázek na hexagonálním hracím poli — cílem je spojit všechny tři strany. Včetně náhradních ANO/NE otázek.

  15–35 min

• Riskuj

  Klasická hra se 5 kategoriemi a otázkami za 100–500 bodů — týmy soutěží o nejvyšší skóre.

  15–40 min

• Pexeso

  Klasické pexeso s 10 dvojicemi (pojem ↔ popis) — dva týmy se střídají a hledají shody.

  10–25 min

• Šarády

  Šarády se 12 úkoly (mluvení, kreslení, pantomima) — dva týmy hádají, kdo uhodne první, dostane bod.

  15–30 min

Očekávané výstupy