Historie ve veřejném prostoru
Žáci ve veřejném prostoru najdou pomník, název ulice nebo jiný historický motiv a vyjádří, jakou funkci má připomínání minulosti v obci a jak ovlivňuje identitu lidí.
Průvodce tématem Historie ve veřejném prostoru v předmětu Dějepis pro 9. třídu: co mají žáci zvládnout, na co navázat a kde nejčastěji chybují. K tomu příprava na hodinu, pracovní list nebo písemka, které ScioBot připraví na jedno kliknutí přesně pro tento ročník.
Připravit hodinu Všechny formáty
Klikněte a tvořte
Získejte přípravu zdarma
Vyberte formát. Jedním kliknutím otevřete tvorbu na téma Historie ve veřejném prostoru (9. třída) — ScioBot ho připraví za vás.
Další formáty na jedno kliknutí
- Vytvořit: Pracovní list
- Vytvořit: Písemka
- Vytvořit: Aktivita
- Vytvořit: Prezentace
- Vytvořit: Kartičky
- Vytvořit: QR hra
Téma i ročník jsou už vyplněné. Nic nepíšete — rovnou tvoříte.
Žáci v 9. ročníku zjišťují, že minulost není jen v učebnici: pomník na náměstí, název ulice, pamětní deska, socha nebo výroční slavnost v obci něco konkrétního připomínají a zároveň něco zamlčují. Cílem jednotky je, aby žáci jeden takový objekt nebo motiv ve veřejném prostoru našli, popsali, komu a čemu slouží, a vyjádřili vlastní představu o jeho funkci (CAS-DEJ-002-ZV9-015).
Připomínání událostí a tradic se podílí na tom, jak lidé v okolí o sobě mluví a ke komu se hlásí. Žáci posoudí, jak stejný pomník nebo svátek může posilovat sounáležitost jedné skupiny a zároveň být cizí nebo bolestný pro jinou, a jak to souvisí s jejich vlastní identitou i identitou lidí kolem nich (CAS-DEJ-001-ZV9-005).
Jednotka navazuje na práci s prameny a na dřívější setkání s památkami v obci; nejde o katalog slohů, ale o čtení veřejného prostoru jako místa, kde se dějiny vyjednávají.
Předpoklady
- Rozlišit pramen a výklad a položit prameni otázku, kdo ho vytvořil a k čemu.
- Popsat středověkou stavbu nebo motiv ve veřejném prostoru bez záměny slohu za „staré vůbec“.
- Propojit osobní zkušenost s institucí paměti (muzeum, archiv, památník).
Klíčové pojmy
- Veřejný prostor
- Místa přístupná lidem v obci (náměstí, ulice, park, škola, hřbitov), kde se minulost zviditelňuje názvem, objektem nebo obřadem.
- Historický objekt a motiv
- Pomník, deska, socha, budova, název ulice, znak, výročí nebo rituál, které odkazují k osobě, události nebo tradici.
- Připomínání (komemorace)
- Záměrné udržování vzpomínky: odhalení pomníku, položení věnce, školní akademie, přejmenování ulice.
- Funkce připomínky
- Co objekt v obci dělá: ctí, varuje, sjednocuje, vylučuje, zkrášluje, turisticky láká, nebo zakrývá spor o minulost.
- Kolektivní a osobní identita
- Příběh, kterým se skupina i jednotlivec vymezují („my tady“, „moje rodina“, „naše škola“) a který se opírá i o veřejné připomínky.
- Výběr a vynechání
- Každý pomník a název ulice někoho připomíná a někoho ne; změna režimu často mění i nápisy a sochy.
- Konflikt pamětí
- Stejné místo může jedni slavit a druzí vnímat jako urážku; spor o pomník je spor o to, čí příběh má ve městě místo.
Časté miskoncepce
Častá chyba
„Název ulice je jen adresa, s dějinami to nesouvisí.“ Žák u Masarykovy nebo Gottwaldovy ulice řekne, že jde jen o orientaci ve městě.
Jak na to
Nechte ho k jednomu názvu dopsat dvě věty: koho nebo co jméno připomíná a co by se změnilo, kdyby se ulice jmenovala jinak. Pak porovnejte s mapou obce.
Častá chyba
„Pomník říká pravdu o minulosti.“ U desky ‚padlým hrdinům‘ žák bere nápis jako úplný výčet toho, co se stalo.
Jak na to
Položte tři otázky k jedné desce: kdo ji dal postavit, koho jmenuje a koho vynechává. Doplňte jedním pramenem (seznam padlých, novinová zpráva o odhalení).
Častá chyba
„Když se socha sundá, minulost se smaže.“ U debaty o odstraněném pomníku žák tvrdí, že bez sochy už událost neexistuje.
Jak na to
Ukázka: fotografie prázdného podstavce vedle fotografie sochy. Žáci zapíší, co zůstává (událost, spor, archiv) a co se mění (viditelnost ve městě).
Častá chyba
„Identita je jen občanka a národnost, pomník s tím nemá nic společného.“ Žák nevidí souvislost mezi svátkem obce a tím, ke komu se lidé hlásí.
Jak na to
Krátký rozhovor ve dvojici: který místní svátek nebo pomník se týká tvé rodiny nebo party a který je ti cizí — a proč. Shrňte na tabuli bez hodnocení ‚správné identity‘.
Jak učit
2–3 hodiny
- Evokace: fotografie známého místa v obci (pomník, ulice, deska) bez popisku — žáci hádají, co a proč se tu připomíná.
- Jádro: terén nebo virtuální procházka, zápis k jednomu objektu (kdo, kdy, komu, jaká funkce) a vazba na CAS-DEJ-002-ZV9-015 a CAS-DEJ-001-ZV9-005.
- Reflexe: žáci jednou větou řeknou, jak vybraná připomínka ovlivňuje ‚nás tady‘ a jich samotné; spory nechají otevřené, nehlasují o ‚pravdě pomníku‘.
Nápady na aktivity
- Mapa obce: každý žák označí jeden historický motiv, napíše jeho funkci (ctít / varovat / sjednocovat / lákat) a jednu skupinu, které může vadit.
- Minianketa v rodině nebo u sousedů: ‚Který pomník nebo svátek u nás má smysl?‘ — žáci porovnají dvě odpovědi s vlastním názorem, bez zveřejnění jmen.
Hodnocení
Žák ústně nebo písemně vyjádří vlastní představu o funkci jednoho konkrétního objektu nebo motivu ve veřejném prostoru (CAS-DEJ-002-ZV9-015).
Žák na stejném příkladu posoudí, jak připomínání události nebo tradice vstupuje do identity jeho a lidí v okolí (CAS-DEJ-001-ZV9-005).
Související témata
- Paměťová instituce
- Práce s prameny
- Středověké památky ve veřejném prostoru
- Média a umělá inteligence o minulosti
- K čemu je dějepis dnes
- Vlastní dějepisný výstup
Zdroje
Co pro vás ScioBot připraví k tématu Historie ve veřejném prostoru
Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Historie ve veřejném prostoru jedním klikem.
Základní materiály
-
Příprava na hodinu
Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.
-
Pracovní list
List s úlohami, klíčem a variantou.
-
Písemka
Časovaná písemka s body a variantami.
-
Aktivita
Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.
-
Prezentace
Sada slajdů k výkladu a procvičení.
-
Kartičky
Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).
-
QR hra
Interaktivní hra k procvičení tématu.
Interaktivní aktivity 14
-
Křížovka s tajenkou
Legendová křížovka, kde se ve sloupci skrývá tajenka. Skvělá na opakování pojmů.
10–20 min
-
Kartičky
Sada oboustranných kartiček na učení pojmů a definic. Žáci si je procvičí překlápěním.
5–20 min
-
Pexeso a spojovačka
Dvojice kartiček s obrázky, pojmy nebo příklady. Spojovačka, pexeso i volné třídění – ideální na slovní zásobu i opakování.
10–25 min
-
Rozhodovačka
Rychlé rozhodování mezi možnostmi s okamžitou zpětnou vazbou.
5–12 min
-
Otázky
Sada otázek s výběrem odpovědí; jedna nebo více správných. Okamžitá sebekontrola.
5–15 min
-
Vpisování
Žáci dopisují krátké odpovědi a ihned vidí, zda se trefili.
5–15 min
-
Rozřazovačka
Žáci přetahují kartičky do správných kategorií.
5–15 min
-
Rozbory
Žák přiřazuje značky k částem věty nebo výrazu — větné členy, slovní druhy, větné rozbory. Sebevyhodnocovací procvičování.
10–20 min
-
Označování
Žáci označují správná slova přímo v textu.
5–15 min
-
Doplňování textu
Žáci doplňují chybějící slova přímo do vět nebo krátkého textu.
5–15 min
-
Krok po kroku
Žáci řadí kroky procesu do správného pořadí.
5–15 min
-
Popis obrázku
Diagram s očíslovanými špendlíky. Žáci přiřazují popisky k částem obrázku — biologie, zeměpis, anatomie.
5–15 min
-
Přesouvání
Žáci přetahují kartičky do přesně určených slotů.
5–15 min
-
Čtení s porozuměním
Žáci čtou krátký text a odpovídají na otázky k jeho obsahu.
10–25 min
K tisku a rozstříhání 8
-
Páry
Kartičky se dvěma polovinami, které k sobě patří (např. datum–událost). Žáci je vystřihnou a párovají.
10–20 min
-
Výběr z možností (s tajenkou)
Kartičky s úlohami a třemi možnostmi. Písmena u správných odpovědí složí tajenku — žák si tak řešení zkontroluje sám.
10–20 min
-
Doplňování do vět
Věty s výběrem ze dvou možností uvnitř — žák zakroužkuje správnou.
10–20 min
-
Hra Riskuj
Kvízová hra se třemi podtématy a otázkami různé hodnoty — klasický formát Riskuj / Jeopardy.
15–30 min
-
Hra AZ kvíz
28 otázek na hexagonální hrací pole — cílem je spojit všechny tři strany.
15–35 min
-
Označ správnou možnost
Kartičky s otázkou a čtyřmi možnostmi — žák označí správnou (např. kolíčkem).
10–20 min
-
Já mám, kdo má …?
Kartičky s tvrzením a otázkou — žáci je čtou v kruhu a hledají navazující odpověď.
10–25 min
-
Hádej, kdo jsem
Kartičky s popisem osobnosti, věci nebo zvířete v 1. osobě — žáci tipují, o koho/co jde.
10–25 min
Hry pro celou třídu 4
-
AZ kvíz
28 otázek na hexagonálním hracím poli — cílem je spojit všechny tři strany. Včetně náhradních ANO/NE otázek.
15–35 min
-
Riskuj
Klasická hra se 5 kategoriemi a otázkami za 100–500 bodů — týmy soutěží o nejvyšší skóre.
15–40 min
-
Pexeso
Klasické pexeso s 10 dvojicemi (pojem ↔ popis) — dva týmy se střídají a hledají shody.
10–25 min
-
Šarády
Šarády se 12 úkoly (mluvení, kreslení, pantomima) — dva týmy hádají, kdo uhodne první, dostane bod.
15–30 min
Očekávané výstupy
- CAS-DEJ-001-ZV9-005 Posoudí, jak se připomínání historických událostí a tradic podílí na utváření jeho osobní identity a identity lidí v jeho okolí.
- CAS-DEJ-002-ZV9-015 Vyjádří vlastní představu o funkci a významu historických objektů a motivů ve veřejném prostoru.
Učíte Historie ve veřejném prostoru trochu jinak?
Popište ScioBotu vlastními slovy, co s žáky chcete zvládnout a kolik máte času. Materiál přizpůsobí vašemu ŠVP, třídě i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.
Související témata
-
Studená válka
Žáci vysvětlí vznik a podoby studené války, soupeření bloků a život za železnou oponou a rozliší příčiny i důsledky konfliktů, které zůstaly pod prahem třetí světové války.
-
Druhá světová válka
Žáci rozliší příčiny, klíčové fronty a důsledky druhé světové války a na časové ose ukážou, jak se totální válka dotkla civilního obyvatelstva i českých zemí.
-
Meziválečná Evropa
Žáci propojí versailleský řád, hospodářskou krizi a vzestup diktatur v meziválečné Evropě a posoudí, proč se z poválečného uspořádání zrodily nové konflikty i autoritativní režimy.
-
Raný středověk v Evropě
Žáci vymezí raný středověk na časové ose, lokalizují první křesťanské státy, vikinské výpravy i vznik Anglie a doloží, jak šíření křesťanství měnilo politické útvary.
-
Řím od království k republice
Na mapě Apeninského poloostrova sledují vznik Říma, přechod od království k republice, punské války i krizi triumvirátů a hospodářství založené na půdě, obchodu a otrocích.
-
Svět po roce 1945 a dekolonizace
Žáci posoudí poválečné uspořádání světa, Norimberk a rozpad koloniálních říší a ukážou, jaké dopady měly kolonialismus, imperialismus a dekolonizace na různé skupiny lidí.
-
Sjednocování národů v 19. století
Cavour, Garibaldi a Bismarck skládají Itálii a Německo; žáci sledují východní Evropu a vývoj po roce 1848 na mapě nových politických útvarů.
-
První světová válka
Žáci rozliší příčiny, průběh a důsledky první světové války a na mapě i vybraných pramenech ukážou, jak totální konflikt přetvořil Evropu a otevřel cestu ke vzniku Československa.