Poválečný svět a dekolonizace

Po druhé světové válce se proměnil mezinárodní řád: vznikla OSN, představitelé poražených států stanuli před soudy a svět se rozdělil do sfér vlivu. Žáci posoudí, jak poválečné instituce, Norimberský proces a rozpad koloniálních říší změnily postavení různých skupin lidí — od obyvatel kolonií přes evropské společnosti až po menšiny a válečné oběti.

Dekolonizace probíhala postupně a různými způsoby: někde jednáním, jinde válkou. Kolonialismus a imperialismus zanechaly dědictví v podobě hranic, hospodářských závislostí i rasových hierarchií. Nové státy získaly suverenitu, mnohé však čelily občanským konfliktům, chudobě a soupeření velmocí. Výstupy CAS-DEJ-001-ZV9-010 a CAS-DEJ-001-ZV9-009 vedou žáky k rozlišení příčin, podob a důsledků konfliktů i spolupráce.

Žáci posoudí dopady těchto procesů na konkrétní skupiny, například obyvatele Indie, Alžírska či Konga, evropské společnosti nebo ženy v osvobozeneckých hnutích. Rozliší formální nezávislost od toho, kdo měl v novém státě skutečný vliv. Téma navazuje na kolonialismus 19. století a druhou světovou válku a souvisí se studenou válkou.

Předpoklady

• Kolonialismus a imperialismus 19. a počátku 20. století: jejich motivy, správa kolonií a rasové hierarchie.
• Druhá světová válka: totální válka, okupace a vítězství spojenců.
• Rozlišování příčin, podob a důsledků konfliktů a spolupráce v minulosti.
• Blokové soupeření po roce 1945 a jeho vliv na dekolonizaci.

Klíčové pojmy

Poválečné uspořádání

Po roce 1945 vznikla OSN a Německo bylo rozděleno do okupačních zón spravovaných vítěznými mocnostmi. Ty rozhodovaly také o poválečném uspořádání Německa a Japonska a o pravidlech mezinárodní politiky.

Norimberský proces

Mezinárodní vojenský tribunál v Norimberku soudil přední představitele nacistického Německa za zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Potvrdil princip osobní odpovědnosti za tyto zločiny.

Dekolonizace

Proces rozpadu koloniálních říší a vzniku nezávislých států v Asii, Africe a dalších oblastech. Probíhal různě: vyjednáváním, občanským odporem i válkou.

Kolonialismus a imperialismus

Kolonialismus označuje přímé ovládání území a obyvatelstva, imperialismus širší politiku rozšiřování moci; oba jevy se mohly překrývat. Jejich součástí bývalo hospodářské vytěžování, politická správa i rasové a kulturní hierarchie. Dekolonizace koloniální nadvládu ukončovala, její dědictví však přetrvávalo.

Formální nezávislost a přetrvávající závislost

Nový stát získá vlastní vládu a může se stát členem OSN, jeho hospodářství, armádu nebo hranice však mohou dál ovlivňovat bývalá metropole či velmoci soupeřící ve studené válce.

Dopady na skupiny lidí

Stejný proces mohl různé skupiny zasáhnout odlišně: například osadníky a původní obyvatele, elity a venkovské obyvatelstvo nových států, ženy v osvobozeneckých hnutích, evropské navrátilce nebo oběti rasového násilí.

Konflikt a spolupráce po roce 1945

Vedle válek za nezávislost, například v Indočíně a Alžírsku, probíhala také spolupráce v OSN, v hnutí nezúčastněných států a při jednáních o odchodu koloniální správy.

Časté miskoncepce

• Častá chyba

  „Po roce 1945 kolonie prostě zanikly, protože OSN zakázala kolonialismus.“

  Jak na to

  Na časové ose vyznačte postupné vlny dekolonizace: například nezávislost Indie v roce 1947, Ghany v roce 1957, Alžírska v roce 1962 a portugalských kolonií v 70. letech. Žáci rozliší, zda v jednotlivých případech převládalo jednání, válka nebo tlak velmocí.

• Častá chyba

  „Norimberk soudil Německo jako celek, takže byli odsouzeni všichni Němci.“

  Jak na to

  Ukažte, že tribunál soudil konkrétní obžalované za konkrétní zločiny. Žáci vlastními slovy rozliší individuální odpovědnost od kolektivní viny národa.

• Častá chyba

  „Dekolonizace znamenala jen osvobození; v Africe a Asii pak už nebyly problémy spojené s evropskou nadvládou.“

  Jak na to

  Porovnejte krátký pramen o vyhlášení nezávislosti se zprávou o občanském konfliktu nebo hospodářské závislosti. Žáci popíší, jak se změnilo postavení různých skupin a které problémy přetrvaly.

• Častá chyba

  „Studená válka a dekolonizace spolu nesouvisely a velmoci do dění v bývalých koloniích nezasahovaly.“

  Jak na to

  Na příkladech Koreje či Vietnamu, Konga nebo Blízkého východu ukažte vliv soupeření velmocí. Žáci popíší, koho která velmoc podporovala a jak to ovlivnilo vývoj v dané oblasti.

Jak učit

2–3 hodiny

1. Evokace: Žáci na mapě světa označí evropské říše, které po roce 1945 stále spravovaly zámořská území, a odhadnou, proč válečné oslabení metropolí mohlo urychlit jejich osamostatnění.
2. Uvědomění: Žáci pracují s pramenem k Norimberskému procesu a porovnají dva příklady dekolonizace, jeden spojený s jednáním a druhý s válkou. Podle CAS-DEJ-001-ZV9-010 posuzují dopady na konkrétní skupiny lidí.
3. Reflexe: Každá skupina jednou větou shrne příčinu, podobu a důsledek zvoleného konfliktu nebo příkladu spolupráce (CAS-DEJ-001-ZV9-009) a své závěry porovná s jinou skupinou.

Nápady na aktivity

• Modelové perspektivy osadníka, rolníka v kolonii, vojáka metropole, politika nového státu a ženy v osvobozeneckém hnutí: žáci posoudí dopady stejné události na různé skupiny a poté pojmenují, čí zkušenost může v učebnici chybět.
• Tabulka „příčina – podoba – důsledek“ pro Norimberský proces, indickou nezávislost a jeden příklad z Afriky nebo Alžírska. Žáci doplní, jak se události dotkly jednotlivých skupin a kdo byl vystaven násilí nebo nucenému přesunu.

Hodnocení

Žák na vybraném příkladu posoudí dopady kolonialismu, imperialismu a dekolonizace na nejméně dvě různé skupiny lidí (CAS-DEJ-001-ZV9-010).

Žák u vybraného poválečného konfliktu nebo příkladu spolupráce rozliší příčinu, podobu a důsledek (CAS-DEJ-001-ZV9-009).

Zdroje

• Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
• Otevřená data Národního pedagogického institutu
• Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Poválečný svět a dekolonizace

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Poválečný svět a dekolonizace jedním klikem.

Základní materiály

• Příprava na hodinu

  Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.

• Pracovní list

  List s úlohami, klíčem a variantou.

• Písemka

  Časovaná písemka s body a variantami.

• Aktivita

  Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.

• Prezentace

  Sada slajdů k výkladu a procvičení.

• Kartičky

  Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).

• QR hra

  Interaktivní hra k procvičení tématu.

Interaktivní aktivity 15

• Křížovka s tajenkou

  Legendová křížovka, kde se ve sloupci skrývá tajenka. Skvělá na opakování pojmů.

  10–20 min

• Kartičky

  Sada oboustranných kartiček na učení pojmů a definic. Žáci si je procvičí překlápěním.

  5–20 min

• Pexeso a spojovačka

  Dvojice kartiček s obrázky, pojmy nebo příklady. Spojovačka, pexeso i volné třídění – ideální na slovní zásobu i opakování.

  10–25 min

• Poslechové cvičení

  Vícehlasý dialog s namluvenými hlasy a navázanými otázkami k poslechu.

  5–30 min

• Rozhodovačka

  Rychlé rozhodování mezi možnostmi s okamžitou zpětnou vazbou.

  5–12 min

• Otázky

  Sada otázek s výběrem odpovědí; jedna nebo více správných. Okamžitá sebekontrola.

  5–15 min

• Vpisování

  Žáci dopisují krátké odpovědi a ihned vidí, zda se trefili.

  5–15 min

• Rozřazovačka

  Žáci přetahují kartičky do správných kategorií.

  5–15 min

• Rozbory

  Žák přiřazuje značky k částem věty nebo výrazu — větné členy, slovní druhy, větné rozbory. Sebevyhodnocovací procvičování.

  10–20 min

• Označování

  Žáci označují správná slova přímo v textu.

  5–15 min

• Doplňování textu

  Žáci doplňují chybějící slova přímo do vět nebo krátkého textu.

  5–15 min

• Krok po kroku

  Žáci řadí kroky procesu do správného pořadí.

  5–15 min

• Popis obrázku

  Diagram s očíslovanými špendlíky. Žáci přiřazují popisky k částem obrázku — biologie, zeměpis, anatomie.

  5–15 min

• Přesouvání

  Žáci přetahují kartičky do přesně určených slotů.

  5–15 min

• Čtení s porozuměním

  Žáci čtou krátký text a odpovídají na otázky k jeho obsahu.

  10–25 min

K tisku a rozstříhání 8

• Páry

  Kartičky se dvěma polovinami, které k sobě patří (např. datum–událost). Žáci je vystřihnou a párovají.

  10–20 min

• Výběr z možností (s tajenkou)

  Kartičky s úlohami a třemi možnostmi. Písmena u správných odpovědí složí tajenku — žák si tak řešení zkontroluje sám.

  10–20 min

• Doplňování do vět

  Věty s výběrem ze dvou možností uvnitř — žák zakroužkuje správnou.

  10–20 min

• Hra Riskuj

  Kvízová hra se třemi podtématy a otázkami různé hodnoty — klasický formát Riskuj / Jeopardy.

  15–30 min

• Hra AZ kvíz

  28 otázek na hexagonální hrací pole — cílem je spojit všechny tři strany.

  15–35 min

• Označ správnou možnost

  Kartičky s otázkou a čtyřmi možnostmi — žák označí správnou (např. kolíčkem).

  10–20 min

• Já mám, kdo má …?

  Kartičky s tvrzením a otázkou — žáci je čtou v kruhu a hledají navazující odpověď.

  10–25 min

• Hádej, kdo jsem

  Kartičky s popisem osobnosti, věci nebo zvířete v 1. osobě — žáci tipují, o koho/co jde.

  10–25 min

Hry pro celou třídu 4

• AZ kvíz

  28 otázek na hexagonálním hracím poli — cílem je spojit všechny tři strany. Včetně náhradních ANO/NE otázek.

  15–35 min

• Riskuj

  Klasická hra se 5 kategoriemi a otázkami za 100–500 bodů — týmy soutěží o nejvyšší skóre.

  15–40 min

• Pexeso

  Klasické pexeso s 10 dvojicemi (pojem ↔ popis) — dva týmy se střídají a hledají shody.

  10–25 min

• Šarády

  Šarády se 12 úkoly (mluvení, kreslení, pantomima) — dva týmy hádají, kdo uhodne první, dostane bod.

  15–30 min

Očekávané výstupy