Vznik Československa

Žáci vysvětlí okolnosti vzniku Československa v roce 1918, úlohu zahraničního odboje a legionářů a posoudí, co nový stát sliboval obyvatelům českých zemí i Slovenska.

Průvodce tématem Vznik Československa v předmětu Dějepis pro 9. třídu: co mají žáci zvládnout, na co navázat a kde nejčastěji chybují. K tomu příprava na hodinu, pracovní list nebo písemka, které ScioBot připraví na jedno kliknutí přesně pro tento ročník.

Připravit hodinu Všechny formáty

Klikněte a tvořte

Získejte přípravu zdarma

Vyberte formát. Jedním kliknutím otevřete tvorbu na téma Vznik Československa (9. třída) — ScioBot ho připraví za vás.

Připravit hodinu

Další formáty na jedno kliknutí

Téma i ročník jsou už vyplněné. Nic nepíšete — rovnou tvoříte.

Vznik Československa v roce 1918 je výsledek rozpadu Rakouska-Uherska na konci první světové války, domácího i zahraničního odboje a diplomatického uznání československé vlády spojenci. Žáci v 9. ročníku nesledují jen datum 28. října, ale řetězec příčin: válečné vyčerpání, národnostní spory v monarchii, program odboje v zahraničí a vojenská role legionářů.

Nový stát sliboval parlamentní republiku, občanská práva a spojení českých zemí se Slovenskem. Zároveň zdědil smíšené obyvatelstvo, hranice, které nebyly samozřejmé, a různé představy Čechů, Slováků, Němců, Maďarů i dalších skupin o tom, komu republika patří.

Výstup CAS-DEJ-001-ZV9-009 žáci naplní, když rozliší příčiny (válka, rozklad monarchie, odboj), podobu konfliktu i spolupráce (legie, dohody se spojenci, domácí převrat) a okamžité důsledky pro obyvatele obou částí nového státu.

Předpoklady

Klíčové pojmy

Zahraniční odboj
Politická a diplomatická práce T. G. Masaryka, E. Beneše a M. R. Štefánika ve Francii, Velké Británii, Itálii a USA; cílem bylo uznání Československa jako spojence, ne jen reformy uvnitř monarchie.
Washingtonská deklarace (18. 10. 1918)
Prohlášení prozatímní vlády v zahraničí o nezávislosti a republikánském zřízení; opíralo se o slib spojenců a o válečný rozklad Rakouska-Uherska.
28. říjen 1918
V Praze převzali čeští politici (Národní výbor) správu po oznámení, že Rakousko-Uhersko přijímá mírové podmínky; vznik státu se opíral o zahraniční uznání i o domácí převzetí moci.
Legie
Československé jednotky na frontách (zejména v Rusku, Francii a Itálii). Byly argumentem, že Češi a Slováci bojují na straně Dohody, nejen „uvnitř“ rakouské armády.
Martinská deklarace (30. 10. 1918)
Slovenští politici v Turčianském Svätém Martině se přihlásili k společnému státu s Čechy; slovenské připojení nebylo jen pražským rozhodnutím.
Pittsburská dohoda (květen 1918)
Dohoda krajanů v USA o společném státě Čechů a Slováků se slibem slovenské autonomie; později se stala sporem o to, co republika Slovensku skutečně zaručila.
Národnostní složení nového státu
Vedle Čechů a Slováků žili v republice početní Němci, Maďaři, Rusíni a další. Slib občanské rovnosti narážel na to, kdo je „státotvorný národ“ a kdo menšina.
Hranice a Těšínsko / Slovensko
Stát vznikl dřív, než byly všude jasné hranice; o Těšínsko se vedl spor s Polskem, na Slovensku a Podkarpatské Rusi se teprve upevňovala československá správa.

Časté miskoncepce

  • Častá chyba

    Žáci říkají, že 28. října „Masaryk v Praze vyhlásil republiku“.

    Jak na to

    Na tabuli oddělte tři místa a tři časy: zahraniční vláda a Washingtonská deklarace, Praha 28. 10., Martin 30. 10. Doplňte, že Masaryk se vrátil až v prosinci.

  • Častá chyba

    Třída slučuje legionáře s „českými vojáky v rakouské uniformě“ a neví, proč legie vůbec záležely diplomatům.

    Jak na to

    Krátký párový úkol: jedna skupina popíše vojáka c. a k. armády, druhá legionáře u Dohody. Společně doplní, že spojenci uznávali stát mimo jiné proto, že měl vlastní vojsko.

  • Častá chyba

    Žáci berou Československo jako stát jen Čechů, Slovensko „se přidalo později“ nebo „bylo vždycky stejné jako Čechy“.

    Jak na to

    Porovnejte úryvek Martinské deklarace s mapou: slovenské rozhodnutí, jiná uherská zkušenost, slib autonomie z Pittsburghu. Zeptejte se, co z toho nový stát hned splnil a co ne.

  • Častá chyba

    Po 28. říjnu „už byl klid a všichni byli rádi“.

    Jak na to

    Dejte trojici karet: německojazyčné pohraničí, Slovensko, Těšínsko. Žáci u každé napíší jeden okamžitý problém (správa, jazyk, hranice), ne náladu.

Jak učit

2–3 hodiny

  1. Evokace: z mapy Rakouska-Uherska 1914 žáci odhadnou, proč válka mohla monarchii rozložit a proč Češi a Slováci hledali spojence venku.
  2. Jádro: časová osa 1914–1918 (odboj, legie, Washington, 28. 10., Martin) a rozbor, co republika slibovala Čechům, Slovákům a menšinám.
  3. Reflexe: žáci jednou větou oddělí příčinu vzniku státu, podobu převratu a jeden důsledek pro obyvatele, kteří nebyli Češi v Praze.

Nápady na aktivity

  • Práce s pramenem: porovnat krátký úryvek Washingtonské deklarace a zápis o 28. říjnu v Praze — kdo rozhoduje, kde a jménem koho.
  • Roleová mapa: skupiny „zahraniční odboj“, „Národní výbor“, „Martin“, „německé pohraničí“ sepíší jeden požadavek a jednu obavu z podzimu 1918.

Hodnocení

Žák na ose uvede aspoň tři kroky ke vzniku státu a u každého rozliší příčinu, podobu události a důsledek (CAS-DEJ-001-ZV9-009).

Krátký text: co nový stát sliboval obyvatelům českých zemí a Slovenska a kde slib narážel na národnostní složení.

Související témata

Zdroje

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Vznik Československa

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Vznik Československa jedním klikem.

Základní materiály

Interaktivní aktivity 14

K tisku a rozstříhání 8

Hry pro celou třídu 4

Očekávané výstupy

  • CAS-DEJ-001-ZV9-009 Rozliší příčiny, důsledky a podobu konfliktů a spolupráce v minulosti.

Učíte Vznik Československa trochu jinak?

Popište ScioBotu vlastními slovy, co s žáky chcete zvládnout a kolik máte času. Materiál přizpůsobí vašemu ŠVP, třídě i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.

Napsat ScioBotu

Související témata