Vlastní bloky v blokovém programu

Žáci vyčlení opakující se část programu do pojmenovaného vlastního bloku bez parametrů a znovu ji použijí jeho voláním.

Průvodce tématem Vlastní bloky v blokovém programu v předmětu Informatika pro 5. třídu: co mají žáci zvládnout, na co navázat a kde nejčastěji chybují. K tomu příprava na hodinu, pracovní list nebo písemka, které ScioBot připraví na jedno kliknutí přesně pro tento ročník.

Připravit hodinu Všechny formáty

Klikněte a tvořte

Získejte přípravu zdarma

Vyberte formát. Jedním kliknutím otevřete tvorbu na téma Vlastní bloky v blokovém programu (5. třída) — ScioBot ho připraví za vás.

Připravit hodinu

Další formáty na jedno kliknutí

Téma i ročník jsou už vyplněné. Nic nepíšete — rovnou tvoříte.

Žáci v 5. ročníku v blokově orientovaném jazyce vyčlení opakující se úsek programu do vlastního bloku, srozumitelně ho pojmenují a použijí jeho volání. Navazují na posloupnosti příkazů a cykly: místo kopírování stejné skupiny bloků ji jednou definují a pak spustí na více místech. Výstup INF-INF-002-ZV5-005 zahrnuje program s opakováním i podprogramy a opravu případných chyb.

Vlastní blok je pojmenovaný postup, který program provede, až když ho zavolá. Žáci porovnají program s opakovanými kopiemi stejné skupiny bloků s programem, který ji má definovanou jednou a používá její volání. Změna definice se projeví při každém jejím volání. V této části se pracuje s bloky bez parametrů a návratových hodnot.

Učitel vychází z konkrétní činnosti, například kreslení čtverce, taneční figury nebo úseku cesty robota. Žáci nejprve sestaví opakovaný úsek a potom ho přesunou do vlastního bloku. Ověří, že program po nahrazení kopií voláními stále plní zadání, a hledají chyby v definici, volání i pořadí příkazů.

Předpoklady

  • Sestavit blokový program jako posloupnost příkazů a vnořených bloků.
  • Použít cyklus k opakování skupiny příkazů.
  • Najít a opravit chybu v pořadí příkazů nebo v počtu opakování.

Klíčové pojmy

Podprogram (vlastní blok)
Pojmenovaný úsek bloků, který program provede, když ho zavolá. Blok bez parametrů spouští definovanou skupinu příkazů.
Definice a volání
Definice určuje, které bloky podprogram obsahuje; volání spustí tento podprogram na daném místě v hlavním programu.
Název podprogramu
Srozumitelný název vystihuje, co podprogram dělá, například „nakresli čtverec“.
Opakující se úsek
Skupina příkazů použitá na více místech programu. Místo jejího kopírování ji lze definovat ve vlastním bloku a opakovaně volat.
Podprogram a cyklus
Cyklus opakuje příkazy, které obsahuje; podprogram pojmenovává skupinu příkazů, kterou lze volat na různých místech programu, také uvnitř cyklu.
Změna v definici
Úprava příkazů v definici se uplatní při každém jejím volání; zkopírované úseky by bylo potřeba upravit jednotlivě.
Ladění volání
Když se očekávaná činnost neprovede, zkontrolujte, zda program podprogram volá, zda je volání ve správném pořadí a zda definice obsahuje potřebné bloky.

Časté miskoncepce

  • Častá chyba

    Žák vytvoří vlastní blok, ale nezařadí jeho volání do programu a čeká, že se postava pohne.

    Jak na to

    Spusťte program a ověřte, co se stane. Pak společně vložte volání do posloupnosti příkazů a znovu zkontrolujte výsledek.

  • Častá chyba

    Žák pojmenuje podprogram neurčitě, například „blok1“, a z názvu není jasné, co provádí.

    Jak na to

    Pojmenujte blok podle jeho činnosti a ověřte, že žák dokáže jednou větou vysvětlit, co jeho volání provede.

  • Častá chyba

    Žák několikrát zkopíruje stejnou skupinu bloků a považuje kopie za podprogram.

    Jak na to

    Porovnejte kopie s jednou definicí vlastního bloku a několika voláními. Upravte jeden příkaz a sledujte, zda změna platí při každém volání.

  • Častá chyba

    Žák vloží do podprogramu celý program včetně startovního bloku a volá podprogram z něj.

    Jak na to

    Rozlište, co spouští program a která opakovaná část patří do vlastního bloku. Startovní blok ponechte v hlavní části programu.

Jak učit

2–3 hodiny

  1. Evokace: Žáci na kartách sestaví stejnou taneční figuru třikrát za sebou a uvažují, jak by zápis zkrátila jedna pojmenovaná karta.
  2. Uvědomění: Ve Scratchi nebo obdobném prostředí vyčlení opakovaný úsek do vlastního bloku bez parametrů, pojmenují ho a nahradí kopie voláními. Tam, kde se příkazy nebo volání opakují za sebou, využijí cyklus.
  3. Reflexe: Žáci ukážou, kde je definice a kde volání, a vysvětlí, co se změní po úpravě příkazu v definici.

Nápady na aktivity

  • Kreslení: Několikrát nakreslit stejný čtverec s posunem mezi kresbami; nejprve použít kopie příkazů, potom vlastní blok „nakresli čtverec“ a jeho volání.
  • Robot nebo postava: Zapsat úsek cesty „vpřed, vpravo, vpřed“ jako vlastní blok „jdi roh“ a použít jeho volání na dvou křižovatkách, případně také v cyklu.

Hodnocení

Žák sestaví blokový program s vlastním blokem bez parametrů, pojmenuje ho podle činnosti a použije jeho volání tak, aby program splnil zadání.

Žák ukáže definici a volání, ověří běh programu a najde a opraví chybu, například chybějící volání nebo příkazy omylem ponechané mimo definici (INF-INF-002-ZV5-005).

Zdroje

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Vlastní bloky v blokovém programu

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Vlastní bloky v blokovém programu jedním klikem.

Základní materiály

Interaktivní aktivity 15

K tisku a rozstříhání 8

Hry pro celou třídu 4

Očekávané výstupy

  • INF-INF-002-ZV5-005 Sestaví v blokově orientovaném jazyce program, ve kterém používá opakování a podprogramy, opraví případné chyby.

Učíte Vlastní bloky v blokovém programu trochu jinak?

Popište ScioBotu vlastními slovy, co s žáky chcete zvládnout a kolik máte času. Materiál přizpůsobí vašemu ŠVP, třídě i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.

Napsat ScioBotu

Související témata