Volby v Česku: právo, průběh a výsledky

Volební právo umožňuje oprávněným voličům rozhodovat o složení zastupitelských orgánů a o prezidentovi. Žáci osmého ročníku rozlišují aktivní právo volit a pasivní právo být zvolen; věkové a další podmínky se liší podle typu voleb. Volby chápou jako pravidelný, zákonem upravený postup.

V různých volbách občané vybírají jiné představitele a hlasy se podle pravidel daných voleb převádějí na mandáty. Ve volbách do Poslanecké sněmovny, zastupitelstev obcí a krajů i do Evropského parlamentu se mandáty rozdělují poměrným způsobem; v senátních a prezidentských volbách rozhoduje většina hlasů, případně druhé kolo. Prozkoumání kandidátních listin, hlasování v okrsku, sčítání a zveřejněných výsledků ukazuje, jak pravidla ovlivňují výsledek.

Volební účast souvisí s tím, kdo rozhoduje o obsazení volených funkcí. Neodevzdaný hlas se do výsledků nezapočítává jako hlas proti některé možnosti; o rozdělení hlasů a mandátů rozhodují odevzdané platné hlasy. Výstup CAS-VKO-002-ZV9-006 směřuje k tomu, aby žáci dokázali popsat průběh a výsledky voleb v ČR a uvádět způsoby, jimiž se občané zapojují do veřejného politického dění.

Předpoklady

• Rozlišení demokratické a autokratické vlády a význam pravidelné výměny moci.
• Ústava jako základ politického systému a práv občanů.
• Dělba moci: zákonodárná, výkonná a soudní moc a které orgány se volí.
• Základní práva a svobody včetně politických práv.

Klíčové pojmy

Aktivní a pasivní volební právo

Aktivní právo znamená právo volit, pasivní právo ucházet se o zvolení. Věkové a další podmínky se liší podle typu voleb; například kandidát do Senátu musí být starší než kandidát do zastupitelstva.

Typy voleb v ČR

Volí se Poslanecká sněmovna, Senát, prezident, zastupitelstva krajů a obcí i Evropský parlament. Jednotlivé volby se liší tím, koho volíme, jak často se konají a jaká pravidla platí pro přidělování mandátů.

Poměrný a většinový systém

V poměrném systému se mandáty mezi kandidující subjekty rozdělují podle podílu hlasů. V senátních a prezidentských volbách musí vítěz získat nadpoloviční většinu hlasů; pokud ji v prvním kole nikdo nezíská, koná se druhé kolo.

Průběh voleb

Volby zahrnují vyhlášení termínu, registraci kandidátů, přípravu seznamů voličů, hlasování v okrscích a sčítání hlasů volební komisí. Volič hlasuje osobně a tajně; hlasovací lístek odevzdává v úřední obálce.

Platný hlas a mandát

Mandáty se přidělují podle volebního zákona na základě započitatelných hlasů. Neplatný hlas ani neúčast se nezapočítávají jako hlas proti některému z kandidujících.

Volební účast

Volební účast vyjadřuje, jaký podíl oprávněných voličů hlasoval. Nízká účast nemění pravidla přepočtu; o výsledku rozhodují odevzdané hlasy.

Výsledky a sestavení moci

Výsledek voleb do Poslanecké sněmovny určuje rozdělení mandátů mezi strany a další kandidující subjekty. Vláda nevzniká automaticky vítězstvím jedné strany; její sestavení následuje po politickém vyjednávání a vláda musí získat důvěru Sněmovny.

Časté miskoncepce

• Častá chyba

  „Prezidenta volíme stejně jako poslance — kdo má nejvíc hlasů v prvním kole, vyhrál.“

  Jak na to

  Porovnat pravidla voleb do Sněmovny a prezidentských voleb: v prezidentských volbách je pro vítězství v prvním kole třeba získat nadpoloviční většinu; jinak se koná druhé kolo.

• Častá chyba

  „Když nejdu k volbám, je to stejné, jako bych hlasoval proti všem.“

  Jak na to

  Na příkladu deseti oprávněných voličů, z nichž tři nehlasují, ukázat, že se výsledek počítá z odevzdaných hlasů a neúčast se jako hlas proti nikomu nezapočítá.

• Častá chyba

  „Starostu volí celá republika jako prezidenta.“

  Jak na to

  Porovnat obec a stát: občané obce volí její zastupitelstvo, které ze svého středu obvykle volí starostu; prezidenta volí občané v přímé volbě.

• Častá chyba

  „Strana, která je ve výsledcích první, hned sestaví vládu.“

  Jak na to

  Znázornit posloupnost hlasů, mandátů, jednání o vládě a hlasování Sněmovny o důvěře. Vysvětlit, že vítěz voleb může skončit v opozici.

Jak učit

2–3 hodiny

1. Evokace: žáci přiřazují karty s názvy funkcí (poslanec, senátor, prezident, zastupitel) k otázce, koho voliči vybírají a na které úrovni.
2. Uvědomění: na zveřejněném výsledku konkrétních voleb žáci určí typ voleb, volební účast a způsob, jakým se hlasy převádějí na mandáty.
3. Reflexe: každý žák napíše, proč volební účast souvisí s demokracií, a uvede jednu záměnu, kterou si během hodiny opravil.

Nápady na aktivity

• Simulace hlasování o školním tématu: žáci hlasují tajně a porovnají rozdělení hlasů na mandáty v poměrném systému a výsledek dvoukolové většiny.
• Čtení oficiální výsledkové tabulky ČSÚ: žáci vyhledají údaje o účasti a platných hlasech, sledují přepočet na mandáty a vysvětlí jeden řádek.

Hodnocení

Žák na výsledcích dosud neprobíraných voleb určí jejich typ, popíše dva kroky jejich průběhu a vysvětlí, proč se neúčast nezapočítává jako hlas proti všem.

Krátký ústní rozhovor ověří, zda žák rozlišuje aktivní a pasivní volební právo a dokáže uvést jeden rozdíl mezi volbou poslanců a prezidenta.

Zdroje

• e-Sbírka — Ústava a volební předpisy
• Český statistický úřad — výsledky voleb
• edu.gov.cz — metodická podpora
• prohlednout.rvp.cz — RVP ZV

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Volby v Česku: právo, průběh a výsledky

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Volby v Česku: právo, průběh a výsledky jedním klikem.

Základní materiály

• Příprava na hodinu

  Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.

• Pracovní list

  List s úlohami, klíčem a variantou.

• Písemka

  Časovaná písemka s body a variantami.

• Aktivita

  Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.

• Prezentace

  Sada slajdů k výkladu a procvičení.

• Kartičky

  Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).

• QR hra

  Interaktivní hra k procvičení tématu.

Interaktivní aktivity 15

• Křížovka s tajenkou

  Legendová křížovka, kde se ve sloupci skrývá tajenka. Skvělá na opakování pojmů.

  10–20 min

• Kartičky

  Sada oboustranných kartiček na učení pojmů a definic. Žáci si je procvičí překlápěním.

  5–20 min

• Pexeso a spojovačka

  Dvojice kartiček s obrázky, pojmy nebo příklady. Spojovačka, pexeso i volné třídění – ideální na slovní zásobu i opakování.

  10–25 min

• Poslechové cvičení

  Vícehlasý dialog s namluvenými hlasy a navázanými otázkami k poslechu.

  5–30 min

• Rozhodovačka

  Rychlé rozhodování mezi možnostmi s okamžitou zpětnou vazbou.

  5–12 min

• Otázky

  Sada otázek s výběrem odpovědí; jedna nebo více správných. Okamžitá sebekontrola.

  5–15 min

• Vpisování

  Žáci dopisují krátké odpovědi a ihned vidí, zda se trefili.

  5–15 min

• Rozřazovačka

  Žáci přetahují kartičky do správných kategorií.

  5–15 min

• Rozbory

  Žák přiřazuje značky k částem věty nebo výrazu — větné členy, slovní druhy, větné rozbory. Sebevyhodnocovací procvičování.

  10–20 min

• Označování

  Žáci označují správná slova přímo v textu.

  5–15 min

• Doplňování textu

  Žáci doplňují chybějící slova přímo do vět nebo krátkého textu.

  5–15 min

• Krok po kroku

  Žáci řadí kroky procesu do správného pořadí.

  5–15 min

• Popis obrázku

  Diagram s očíslovanými špendlíky. Žáci přiřazují popisky k částem obrázku — biologie, zeměpis, anatomie.

  5–15 min

• Přesouvání

  Žáci přetahují kartičky do přesně určených slotů.

  5–15 min

• Čtení s porozuměním

  Žáci čtou krátký text a odpovídají na otázky k jeho obsahu.

  10–25 min

K tisku a rozstříhání 8

• Páry

  Kartičky se dvěma polovinami, které k sobě patří (např. datum–událost). Žáci je vystřihnou a párovají.

  10–20 min

• Výběr z možností (s tajenkou)

  Kartičky s úlohami a třemi možnostmi. Písmena u správných odpovědí složí tajenku — žák si tak řešení zkontroluje sám.

  10–20 min

• Doplňování do vět

  Věty s výběrem ze dvou možností uvnitř — žák zakroužkuje správnou.

  10–20 min

• Hra Riskuj

  Kvízová hra se třemi podtématy a otázkami různé hodnoty — klasický formát Riskuj / Jeopardy.

  15–30 min

• Hra AZ kvíz

  28 otázek na hexagonální hrací pole — cílem je spojit všechny tři strany.

  15–35 min

• Označ správnou možnost

  Kartičky s otázkou a čtyřmi možnostmi — žák označí správnou (např. kolíčkem).

  10–20 min

• Já mám, kdo má …?

  Kartičky s tvrzením a otázkou — žáci je čtou v kruhu a hledají navazující odpověď.

  10–25 min

• Hádej, kdo jsem

  Kartičky s popisem osobnosti, věci nebo zvířete v 1. osobě — žáci tipují, o koho/co jde.

  10–25 min

Hry pro celou třídu 4

• AZ kvíz

  28 otázek na hexagonálním hracím poli — cílem je spojit všechny tři strany. Včetně náhradních ANO/NE otázek.

  15–35 min

• Riskuj

  Klasická hra se 5 kategoriemi a otázkami za 100–500 bodů — týmy soutěží o nejvyšší skóre.

  15–40 min

• Pexeso

  Klasické pexeso s 10 dvojicemi (pojem ↔ popis) — dva týmy se střídají a hledají shody.

  10–25 min

• Šarády

  Šarády se 12 úkoly (mluvení, kreslení, pantomima) — dva týmy hádají, kdo uhodne první, dostane bod.

  15–30 min

Očekávané výstupy