Zeměpis na gymnáziu

Žáci porovnají postavení Země ve vesmíru a její podstatné vlastnosti s ostatními tělesy sluneční soustavy a vysvětlí tvar a pohyby Země, střídání dne a noci, roční období a časová pásma.

Žáci používají tištěné i digitální kartografické produkty, čtou mapu a určují polohu pomocí zeměpisných souřadnic. Geografický informační systém, dálkový průzkum Země a satelitní navigaci berou jako nástroje pro práci s daty; terénní orientace patří do pozdějších ročníků.

Žáci porovnají mechanismy endogenních procesů včetně deskové tektoniky a exogenních procesů a ukážou jejich vliv na utváření zemského povrchu a na život lidí.

Žáci objasní mechanismy globální cirkulace atmosféry a její důsledky pro vznik klimatických pásů a rozlišují počasí od klimatu.

Žáci objasní velký a malý oběh vody, rozliší složky hydrosféry a jejich funkci v krajině a hodnotí vodstvo jako základ života a zdroj rozvoje společnosti.

Žáci hodnotí pedosféru a půdní obal Země jako základ života a zdroj rozvoje společnosti a propojí vlastnosti půd s vodstvem a využitím krajiny.

Žáci čtou věkovou pyramidu, hrubou míru porodnosti a úmrtnosti a vysvětlí demografický přechod. Porovnají hustotu zalidnění, jádra a periferie osídlení a hospodářské důvody prostorového rozložení i zaměstnanosti na úrovni států a makroregionů.

Žáci rozliší vnitrostátní a mezinárodní migraci, push a pull faktory a na aktuálních tocích zhodnotí dopady na zdrojové i cílové regiony i na strukturu obyvatelstva.

Žáci porovnají jazykové, náboženské a etnické mapy světa a vysvětlí, jak kulturní specifika souvisejí se způsobem života a životní úrovní v jednotlivých regionech.

Žáci identifikují funkce vesnice a města, hierarchii sídelní sítě a rozdíly ve velikosti, vybavenosti a roli v regionu. Popíší urbanizaci, suburbanizaci a megalopole a zhodnotí aktuální tendence ve vývoji osídlení včetně růstu měst v rozvojových regionech.

Žáci vymezí světové hospodářství jako otevřený dynamický systém, lokalizační faktory a jádrové versus periferní oblasti. Rozliší primární až kvartérní sektor, porovnají sektorovou strukturu vyspělých a rozvojových států a přiřadí k nim typické aktivity.

Žáci zhodnotí rozmístění zemědělství, průmyslu a nerostných i energetických zdrojů a vysvětlí nerovnoměrné rozdělení surovin. Vyhledají hlavní oblasti cestovního ruchu, porovnají lokalizační faktory služeb a odliší terciér od ostatních sektorů na příkladech dopravy, obchodu a turismu.

Žáci rozlišují mikroregionální, regionální, státní, makroregionální a globální dimenzi a na mapách vymezí makroregiony světa podle zvolených přírodních, kulturních a hospodářských kritérií.

Žáci lokalizují rozvojová jádra a periferní oblasti světa, porovnají jejich hospodářské a politické postavení a vzájemně srovnají makroregiony podle přírodních, kulturních, politických a hospodářských vlastností.

Žáci zhodnotí polohu Evropy, přírodní poměry a zdroje a lokalizují pohoří, řeky a moře. Na politické mapě určí evropské státy a hlavní sídla a porovnají administrativní členění vybraných zemí.

Žáci vymezí makroregiony Evropy včetně Evropské unie, zhodnotí kulturní, politické a hospodářské vlastnosti a jádra i periferie kontinentu. Na modelových regionech rozeberou stárnutí, migraci, energetickou závislost a soudržnost EU.

Žáci lokalizují makroregiony Asie, vymezí jejich hranice a porovnají přírodní, kulturní, politické a hospodářské vlastnosti od východní Asie po jihozápadní Asii.

Žáci vymezí makroregiony Afriky, zhodnotí přírodní zdroje a socioekonomické kontrasty a porovnají jádra a periferie kontinentu na konkrétních územních příkladech.

Žáci hodnotí krajinu jako systém pevninské krajinné sféry, rozlišují přírodní a kulturní složky i typy krajiny a posuzují krajinný potenciál a vývoj ve využívání půdy.

Žáci zhodnotí rizika přírodních a společenských faktorů pro životní prostředí na lokální až globální úrovni a propojují je s limity prostředí, udržitelným rozvojem a nástroji ochrany přírody.

Žáci zhodnotí polohu České republiky, její přírodní poměry a zdroje a lokalizují povrch, pohoří, vodstvo, podzemí i chráněná území na mapách.

Žáci charakterizují obyvatelstvo a sídelní strukturu České republiky, včetně měst a transformačních procesů, a dávají je do souvislosti s postavením státu v Evropě.

Žáci popíší strukturu hospodářství České republiky, transformační ekonomické procesy a hospodářské i politické postavení státu v Evropě a ve světě.

Žáci rozlišují geografické dimenze od mikroregionu po stát, lokalizují jádra a periferie Česka a porovnávají kraje, města i okresy. Vymezí místní region podle bydliště nebo školy, zhodnotí jeho poměry a vazby k vyšším celkům i možnosti rozvoje a územního plánování.