Kořen

Kořen je první orgán rostlinného těla: žáci popíší jeho stavbu, typy kořenových soustav a funkce příjmu vody, upevnění a zásob.

Průvodce tématem Kořen v předmětu Biologie pro 6. třídu: co mají žáci zvládnout, na co navázat a kde nejčastěji chybují. K tomu příprava na hodinu, pracovní list nebo písemka, které ScioBot připraví na jedno kliknutí přesně pro tento ročník.

Připravit hodinu Všechny formáty

Klikněte a tvořte

Získejte přípravu zdarma

Vyberte formát. Jedním kliknutím otevřete tvorbu na téma Kořen (6. třída) — ScioBot ho připraví za vás.

Připravit hodinu

Další formáty na jedno kliknutí

Téma i ročník jsou už vyplněné. Nic nepíšete — rovnou tvoříte.

Kořen je první orgán, který se u semenné rostliny po vyklíčení objevuje: vyrůstá z radikuly semene, roste do půdy a zakládá kořenovou soustavu. V 6. třídě žáci popíšou vnější stavbu (kořenová čepička, zóna dělení, prodlužování a příjmu, postranní kořeny) a na modelu nebo podélném řezu přiřadí vnitřní pletiva k funkcím — krycí vrstva, vodivá pletiva a zásobní parenchym. Výstup CAP-PRI-001-ZV9-003 se zde naplňuje na úrovni orgánu: stavba a funkce kořene jako součásti těla rostliny.

Rozlišují dva základní typy soustav: allorhizii (hlavní kořen a postranní kořeny, typicky dvouděložné) a homorhizii (svazčité kořeny, typicky jednoděložné). K funkcím patří upevnění v substrátu, příjem vody a minerálních látek kořenovými vlásky a ukládání zásob (řepa, mrkev, hlíza jiřiny). Okrajově zmínit přeměny (vzdušné kořeny, příčepivé kořeny, haustoria) jen jako příklady, ne jako samostatné kapitoly.

Pozorování klíčenců řeřichy nebo fazole a srovnání vytržené trávy s mrkví stačí k tomu, aby žáci spojili tvar soustavy s tím, jak rostlina „sedí“ v půdě a odkud bere vodu. Stonek, list a květ se probírají až v navazujících lekcích.

Předpoklady

Klíčové pojmy

Kořen
Podzemní orgán semenné rostliny vznikající z radikuly; upevňuje rostlinu a zajišťuje příjem vody a minerálních látek.
Kořenová čepička
Kryt špičky kořene; chrání meristém při prorůstání půdou a usnadňuje posun špičky.
Kořenové vlásky
Vychlípeniny pokožkových buněk v zóně příjmu; zvětšují povrch pro osmotický příjem vody a iontů.
Allorhizie
Soustava s jedním hlavním kořenem a postranními kořeny; typická pro většinu dvouděložných (např. pampeliška, mrkev).
Homorhizie (svazčité kořeny)
Soustava mnoha stejně silných kořenů bez výrazného hlavního kořene; typická pro trávy a další jednoděložné.
Zóna dělení, prodlužování a příjmu
Špička kořene: meristém pod čepičkou, za ním prodlužování buněk, výše zóna s vlásky a odstupem postranních kořenů.
Zásobní kořen
Ztlustlý kořen ukládající škrob nebo cukry (mrkev, řepa, celer); není totéž co stonková hlíza (brambor).

Časté miskoncepce

  • Častá chyba

    Žáci řeknou, že brambor je kořen, protože roste v zemi.

    Jak na to

    Rozříznout brambor a mrkev: u bramboru ukázat očka (stonkové pupeny), u mrkve postranní kořínky; zapsat „hlíza = stonek, mrkev = kořen“.

  • Častá chyba

    Vodu „pijí listy“, kořen jen drží rostlinu.

    Jak na to

    Postavit dvě stejně velké sazeničky — jednu s neporušenými vlásky, druhou s omytými kořeny; druhý den porovnat vadnutí a vrátit se k zóně příjmu.

  • Častá chyba

    Tráva „nemá kořen“, protože po vytržení nevidí jeden tlustý kůl.

    Jak na to

    Vytrhnout trs trávy a vedle dát pampelišku; žáci nakreslí svazek stejně tlustých kořenů versus hlavní kořen a pojmenují homorhizii a allorhizii.

  • Častá chyba

    Kořenové vlásky jsou „malé kořínky“, které lze na klíčenci spočítat jako postranní kořeny.

    Jak na to

    Lupa na řeřichu: vlásky jsou jednobuněčné chloupky na pokožce; postranní kořen má vlastní špičku a čepičku — zakreslit obojí vedle sebe.

Jak učit

2–3 hodiny

  1. Evokace: žáci kreslí „co je pod zemí“ u trávy a u mrkve a porovnají odhady se skutečnými rostlinami.
  2. Jádro: na modelu a klíčenci popsat zóny kořene, vlásky a dva typy soustav; přiřadit funkce upevnění, příjmu a zásoby.
  3. Reflexe: každý žák doplní větu „Kdyby rostlina neměla kořenové vlásky…“ a opraví jednu záměnu z hodiny (brambor / voda / tráva).

Nápady na aktivity

  • Klíčení řeřichy na vatě: denně kreslit špičku, čepičku a vlásky; změřit, kde se objeví první postranní kořen.
  • Stanoviště „kořen, nebo ne?“: mrkev, řepa, brambor, cibule, zakořeněný řízek — žáci třídí a zdůvodní podle pupenů a postranních kořenů.

Hodnocení

Na neoznačeném nákresu kořene žák pojmenuje čepičku, zónu vlásků a postranní kořen a ke každé části napíše jednu funkci.

Krátký ústní úkol: z fotografie trávy a pampelišky určí typ soustavy a uvede, proč by jedna z nich šla hůře vytrhnout.

Související témata

Zdroje

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Kořen

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Kořen jedním klikem.

Základní materiály

Interaktivní aktivity 14

K tisku a rozstříhání 8

Hry pro celou třídu 4

Očekávané výstupy

  • CAP-PRI-001-ZV9-003 Objasní základní vnější a vnitřní stavbu vybraných organismů včetně člověka a fungování těla jako celku s vysvětlením funkce orgánů a orgánových soustav pomocí modelu.

Téma v dalších ročnících: 7. třída

Učíte Kořen trochu jinak?

Popište ScioBotu vlastními slovy, co s žáky chcete zvládnout a kolik máte času. Materiál přizpůsobí vašemu ŠVP, třídě i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.

Napsat ScioBotu

Související témata