Plavuně, přesličky a kapradiny

Plavuně, přesličky a kapradiny ukážeme jako cévnaté výtrusné rostliny s typickými znaky a běžnými zástupci v české přírodě.

Průvodce tématem Plavuně, přesličky a kapradiny v předmětu Biologie pro 6. třídu: co mají žáci zvládnout, na co navázat a kde nejčastěji chybují. K tomu příprava na hodinu, pracovní list nebo písemka, které ScioBot připraví na jedno kliknutí přesně pro tento ročník.

Připravit hodinu Všechny formáty

Klikněte a tvořte

Získejte přípravu zdarma

Vyberte formát. Jedním kliknutím otevřete tvorbu na téma Plavuně, přesličky a kapradiny (6. třída) — ScioBot ho připraví za vás.

Připravit hodinu

Další formáty na jedno kliknutí

Téma i ročník jsou už vyplněné. Nic nepíšete — rovnou tvoříte.

Plavuně, přesličky a kapradiny tvoří skupinu cévnatých výtrusných rostlin (kapraďorostů). Na rozdíl od mechorostů mají pravé cévní svazky, kořen, stonek a listy, takže vodu a živiny rozvádějí po těle. Nerozmnožují se semeny: na listech nebo ve výtrusnicových klasech vznikají výtrusy. Výstupy CAP-PRI-001-ZV9-003 a CAP-PRI-004-ZV9-012 se naplní porovnáním vnější stavby (kořen, stonek, list, výtrusnice) a zařazením běžných druhů podle typických znaků.

V české přírodě potkají žáci plavuň vidlačku ve stinných lesích, přesličku rolní na polích a u cest a kapradiny jako kapraď samec, papratku samičí nebo hasivku orličí v lesním podrostu. Přesličky poznají podle přeslenitých lodyh a článkovaného stonku, kapradiny podle zpeřených listů s hromádkami výtrusnic na rubu, plavuně podle plazivého stonku a drobných šupinatých listů.

Jednotka stojí na srovnání s mechorosty (nemají pravé cévní svazky) a na přípravě cesty k semenným rostlinám. Žáci mají umět na živém nebo herbářovém materiálu ukázat orgány, říct, čím se kapraďorost liší od mechu i od kvetoucí rostliny, a zdůvodnit zařazení konkrétního zástupce.

Předpoklady

Klíčové pojmy

Kapraďorosty
Cévnaté výtrusné rostliny: plavuně, přesličky a kapradiny; mají kořen, stonek, listy a cévní svazky, ale netvoří semena.
Výtrus a výtrusnice
Výtrus je jednobuněčný útvar určený k šíření; vzniká ve výtrusnici. U kapradin jsou výtrusnice často v hromádkách na rubu listu, u přesliček a plavuní ve výtrusnicových klasech.
Cévní svazky
Pletiva, kterými proudí voda a rozpuštěné látky; díky nim kapraďorosty dorůstají větších rozměrů než mechy a mají pravé orgány.
Plavuně
Vytrvalé lesní rostliny s plazivým stonkem a drobnými šupinatými listy; výtrusnice v klasech. Běžný zástupce: plavuň vidlačka (chráněná, nesbírat).
Přesličky
Článkovaný dutý stonek, listy v přeslenech. Přeslička rolní má na jaře nezelenou lodyhu s klasem výtrusnic a později zelenou lodyhu bez klasu.
Kapradiny
Nápadné zpeřené listy vyrůstající z oddenku; na rubu listů hromádky výtrusnic. Zástupci: kapraď samec, papratka samičí, hasivka orličí.
Oddenek
Podzemní stonek kapradin, z něj vyrůstají kořeny a nadzemní listy; není to kořen, i když je v zemi.

Časté miskoncepce

  • Častá chyba

    Hnědé tečky na rubu listu kapradiny žáci označí jako květy, semena nebo „plíseň“.

    Jak na to

    Lupou otevřít jednu hromádku, ukázat výtrusnice a vysypat výtrusy na bílý papír; vedle položit květ semenné rostliny a nechat žáky říct rozdíl.

  • Častá chyba

    Přesličku rolní berou jako „trávu na poli“, ne jako výtrusnou rostlinu.

    Jak na to

    Porovnat stonek přesličky (články, dutina, přesleny) s listem trávy; pokud je sezóna, ukázat jarní lodyhu s klasem a letní zelenou lodyhu téhož druhu.

  • Častá chyba

    Plavuň zařadí k mechům, protože je nízká a roste ve stínu.

    Jak na to

    Na snímku nebo herbáři ukázat pravé drobné listy na stonku a výtrusnicový klas; vedle mech bez kořene a cév — žáci vyplní tabulku „má / nemá“.

  • Častá chyba

    Žáci řeknou, že kapradiny u nás nerostou, jen v tropech.

    Jak na to

    Ukázat místní lesní druhy (kapraď samec, hasivka) a zeptat se, kdo je viděl v podrostu; mapku areálu nechat až po určení konkrétního listu.

Jak učit

2–3 hodiny

  1. Evokace: na stole mech, kapradina a kvetoucí bylina — žáci třídí podle toho, co „má stonek a cévy“ a co „má semena“.
  2. Jádro: na živém nebo herbářovém materiálu popsat orgány plavuně, přesličky a kapradiny a zapsat znaky do srovnávací tabulky.
  3. Reflexe: každý žák jednou větou zařadí ukázaný druh a uvede jeden znak, kterým se liší od mechu a od semenné rostliny.

Nápady na aktivity

  • Stanoviště s lupou: rub listu kapradiny, stonek přesličky v řezu, snímek plavuně — u každého stanoviště jedna určovací otázka.
  • Terén nebo školní pozemek: náčrt místa nálezu kapradiny nebo přesličky a krátký popis stanoviště (stín, vlhko, okraj cesty).

Hodnocení

Žák na ukázce určí, zda jde o plavuň, přesličku nebo kapradinu, a zdůvodní to dvěma znaky (CAP-PRI-004-ZV9-012).

Žák na nákresu kapradiny označí kořen, oddenek, list a výtrusnice a stručně uvede jejich funkci (CAP-PRI-001-ZV9-003).

Související témata

Zdroje

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Plavuně, přesličky a kapradiny

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Plavuně, přesličky a kapradiny jedním klikem.

Základní materiály

Interaktivní aktivity 14

K tisku a rozstříhání 8

Hry pro celou třídu 4

Očekávané výstupy

  • CAP-PRI-001-ZV9-003 Objasní základní vnější a vnitřní stavbu vybraných organismů včetně člověka a fungování těla jako celku s vysvětlením funkce orgánů a orgánových soustav pomocí modelu.
  • CAP-PRI-004-ZV9-012 Určí vybrané druhy a zdůvodní jejich zařazení do taxonomických skupin na základě typických znaků a popíše evoluci skupin organismů s použitím vhodných vyobrazení vývoje.

Učíte Plavuně, přesličky a kapradiny trochu jinak?

Popište ScioBotu vlastními slovy, co s žáky chcete zvládnout a kolik máte času. Materiál přizpůsobí vašemu ŠVP, třídě i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.

Napsat ScioBotu

Související témata