Vznik jednotné Itálie a Německa

Po revolucích roku 1848 zůstaly Itálie a německé země politicky roztříštěné. Na Apeninském poloostrově vedle sebe existovaly Sardinsko-piemontské království, papežský stát, rakouské državy v Lombardii a Benátsku i Království obojí Sicílie. V německém prostoru působily Prusko, Rakousko a řada dalších států. Žáci na mapách sledují, jak se z těchto území postupně utvořilo Italské království a Německá říše. Zároveň si všímají východní Evropy, kde mnoho národů žilo v mnohonárodnostních říších, například v habsburské monarchii, Osmanské říši a carském Rusku.

K důležitým postavám sjednocení patří Camillo Cavour, který prosazoval piemontskou diplomacii a spojenectví, Giuseppe Garibaldi, jehož dobrovolníci ovládli jih Itálie, a Otto von Bismarck, pruský ministerský předseda spojený s válkami vedoucími ke vzniku Německé říše. Výstupy CAS-DEJ-001-ZV9-004 a CAS-DEJ-001-ZV9-009 se zde propojují: mapy ukazují proměnu politických útvarů a rozbor válek a dohod pomáhá vysvětlit příčiny, podobu a důsledky konfliktů i spolupráce.

Sjednocení přinesla diplomacie, dohody i války a anexe území; v německém prostoru se na vzniku říše podílely také dohody s jihoněmeckými státy. Ve východní Evropě se situace vyvíjela různě: Polsko zůstávalo rozdělené mezi sousední mocnosti, Uhry získaly v roce 1867 postavení v dualistické monarchii a na Balkáně se měnily hranice i politické poměry. Žáci tak mohou porovnat vznik jednotných států v Itálii a Německu s postavením národů žijících pod vládou mnohonárodnostních říší.

Předpoklady

• Revoluce roku 1848 v Evropě: neúspěch pokusů o sjednocení zdola a přetrvávající politická roztříštěnost Itálie a německých zemí.
• Vídeňský kongres a restaurace: uspořádání Evropy, které ponechalo Itálii a německé země rozdělené.
• Národní obrození: význam jazyka a kultury a rostoucí politické požadavky národních hnutí.

Klíčové pojmy

Sjednocení „shora“

Sjednocení prosazovali panovníci, vlády a armády, zejména v Piemontu a Prusku; lišilo se tak od neúspěšných pokusů o sjednocení zdola v roce 1848.

Cavour a Piemont

Sardinsko-piemontský premiér Cavour prosazoval sjednocení diplomacií a spojenectvím s Francií; Piemont také získal a připojil další území.

Garibaldi a jih Itálie

Garibaldiho dobrovolníci ovládli Sicílii a Neapolsko. Garibaldi předal dobytá území Viktoru Emanuelovi II.; Italské království bylo vyhlášeno roku 1861. Benátsko a Řím se k němu připojily později.

Bismarck a pruské války

Pruský ministerský předseda Bismarck sehrál významnou roli ve sjednocení Německa, které následovalo po válkách s Dánskem, Rakouskem a Francií.

Maloněmecké řešení

Německá říše vyhlášená roku 1871 vznikla bez Rakouska a pod vedením pruského krále, který se stal císařem.

Mapa Evropy po roce 1848

Mapy ukazují proměnu hranic v Itálii a německých zemích i přetrvávající mnohonárodnostní říše ve střední, východní a jihovýchodní Evropě.

Konflikt a spolupráce

Sjednocování provázely války, například bitva u Solferina, prusko-rakouská válka a prusko-francouzská válka, i spojenectví a politické dohody.

Časté miskoncepce

• Častá chyba

  „Itálii sjednotil Garibaldi a Cavour se na tom významně nepodílel.“

  Jak na to

  Rozlište Cavourův podíl na diplomacii a sjednocování severu, Garibaldiho tažení na jih a roli krále Viktora Emanuela II. Žáci přiřadí události k jednotlivým aktérům.

• Častá chyba

  „Bismarck sjednotil Německo jednáním v parlamentu bez válek.“

  Jak na to

  Seřaďte tři pruské války na časovou osu a u každé ukažte na mapě, jak souvisela s proměnou německého prostoru.

• Častá chyba

  „Po sjednocení Itálie a Německa vznikly národní státy také všude ve východní Evropě.“

  Jak na to

  Porovnejte mapu Itálie a Německa po sjednocení s mapami rozděleného Polska, Rakouska-Uherska a Balkánu. Žáci popíší, kde vznikl jednotný stát a kde národy zůstávaly součástí říší nebo měly jiné postavení.

• Častá chyba

  „Všichni Italové a Němci chtěli stejný stát a na sjednocení se podíleli stejně.“

  Jak na to

  Na příkladech papežského státu, jihu Itálie nebo jihoněmeckých států ukažte, že různé skupiny mohly mít odlišné zájmy. Žáci uvedou, kdo sjednocením získal a kdo mohl ztratit.

Jak učit

2–3 hodiny

1. Evokace: Ukažte slepé mapy Itálie a německých zemí před sjednocením. Žáci odhadnou, kolik samostatných útvarů v každé oblasti najdou.
2. Uvědomění: Propojte hlavní postavy a klíčové války s časovou osou a mapami proměn Itálie a Německa. Na další mapě sledujte, jak se ve stejné době vyvíjela východní Evropa.
3. Reflexe: Žáci stručně porovnají sjednocování shora s pokusy o sjednocení v roce 1848 a na mapě ukážou nově vzniklé státy.

Nápady na aktivity

• Práce ve dvojicích: Žáci přiřadí k místu na mapě události, jako byly bitva u Solferina, Garibaldiho vylodění na Sicílii, bitva u Hradce Králové nebo u Sedanu a vyhlášení Německé říše ve Versailles. U každé stručně uvedou její důsledek pro sjednocení nebo hranice.
• Srovnávací tabulka Itálie a Německo / východní Evropa: Žáci na mapách a dalších podkladech porovnají vznik jednotných států s postavením Poláků, Uhrů a národů na Balkáně, například z hlediska státní samostatnosti, autonomie nebo života v říši.

Hodnocení

CAS-DEJ-001-ZV9-004: Žák s pomocí legendy porovná mapy Itálie a německých zemí před sjednocením a po něm, popíše změnu politických útvarů a uvede příklad oblasti, kde mnohonárodnostní říše přetrvala.

CAS-DEJ-001-ZV9-009: Žák u jedné války spojené se sjednocováním rozliší její příčinu a důsledek a uvede příklad spolupráce, například uzavřené spojenectví.

Zdroje

• RVP ZV — prohlednout.rvp.cz
• NPI — otevřená data
• Natural Earth — podkladové mapy

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Vznik jednotné Itálie a Německa

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Vznik jednotné Itálie a Německa jedním klikem.

Základní materiály

• Příprava na hodinu

  Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.

• Pracovní list

  List s úlohami, klíčem a variantou.

• Písemka

  Časovaná písemka s body a variantami.

• Aktivita

  Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.

• Prezentace

  Sada slajdů k výkladu a procvičení.

• Kartičky

  Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).

• QR hra

  Interaktivní hra k procvičení tématu.

Interaktivní aktivity 15

• Křížovka s tajenkou

  Legendová křížovka, kde se ve sloupci skrývá tajenka. Skvělá na opakování pojmů.

  10–20 min

• Kartičky

  Sada oboustranných kartiček na učení pojmů a definic. Žáci si je procvičí překlápěním.

  5–20 min

• Pexeso a spojovačka

  Dvojice kartiček s obrázky, pojmy nebo příklady. Spojovačka, pexeso i volné třídění – ideální na slovní zásobu i opakování.

  10–25 min

• Poslechové cvičení

  Vícehlasý dialog s namluvenými hlasy a navázanými otázkami k poslechu.

  5–30 min

• Rozhodovačka

  Rychlé rozhodování mezi možnostmi s okamžitou zpětnou vazbou.

  5–12 min

• Otázky

  Sada otázek s výběrem odpovědí; jedna nebo více správných. Okamžitá sebekontrola.

  5–15 min

• Vpisování

  Žáci dopisují krátké odpovědi a ihned vidí, zda se trefili.

  5–15 min

• Rozřazovačka

  Žáci přetahují kartičky do správných kategorií.

  5–15 min

• Rozbory

  Žák přiřazuje značky k částem věty nebo výrazu — větné členy, slovní druhy, větné rozbory. Sebevyhodnocovací procvičování.

  10–20 min

• Označování

  Žáci označují správná slova přímo v textu.

  5–15 min

• Doplňování textu

  Žáci doplňují chybějící slova přímo do vět nebo krátkého textu.

  5–15 min

• Krok po kroku

  Žáci řadí kroky procesu do správného pořadí.

  5–15 min

• Popis obrázku

  Diagram s očíslovanými špendlíky. Žáci přiřazují popisky k částem obrázku — biologie, zeměpis, anatomie.

  5–15 min

• Přesouvání

  Žáci přetahují kartičky do přesně určených slotů.

  5–15 min

• Čtení s porozuměním

  Žáci čtou krátký text a odpovídají na otázky k jeho obsahu.

  10–25 min

K tisku a rozstříhání 8

• Páry

  Kartičky se dvěma polovinami, které k sobě patří (např. datum–událost). Žáci je vystřihnou a párovají.

  10–20 min

• Výběr z možností (s tajenkou)

  Kartičky s úlohami a třemi možnostmi. Písmena u správných odpovědí složí tajenku — žák si tak řešení zkontroluje sám.

  10–20 min

• Doplňování do vět

  Věty s výběrem ze dvou možností uvnitř — žák zakroužkuje správnou.

  10–20 min

• Hra Riskuj

  Kvízová hra se třemi podtématy a otázkami různé hodnoty — klasický formát Riskuj / Jeopardy.

  15–30 min

• Hra AZ kvíz

  28 otázek na hexagonální hrací pole — cílem je spojit všechny tři strany.

  15–35 min

• Označ správnou možnost

  Kartičky s otázkou a čtyřmi možnostmi — žák označí správnou (např. kolíčkem).

  10–20 min

• Já mám, kdo má …?

  Kartičky s tvrzením a otázkou — žáci je čtou v kruhu a hledají navazující odpověď.

  10–25 min

• Hádej, kdo jsem

  Kartičky s popisem osobnosti, věci nebo zvířete v 1. osobě — žáci tipují, o koho/co jde.

  10–25 min

Hry pro celou třídu 4

• AZ kvíz

  28 otázek na hexagonálním hracím poli — cílem je spojit všechny tři strany. Včetně náhradních ANO/NE otázek.

  15–35 min

• Riskuj

  Klasická hra se 5 kategoriemi a otázkami za 100–500 bodů — týmy soutěží o nejvyšší skóre.

  15–40 min

• Pexeso

  Klasické pexeso s 10 dvojicemi (pojem ↔ popis) — dva týmy se střídají a hledají shody.

  10–25 min

• Šarády

  Šarády se 12 úkoly (mluvení, kreslení, pantomima) — dva týmy hádají, kdo uhodne první, dostane bod.

  15–30 min

Očekávané výstupy