Fyzika – 6. třída
Žáci měří délku, hmotnost a objem těles a podle hustoty porovnávají různé materiály. Při pokusech sledují přitahování a odpuzování magnetů i průchod elektrického proudu v obvodu s baterií a žárovkou.
Nejčastější témata. Nové nápady do výuky.
6. třída
-
Fyzikální veličiny
Fyzikální veličiny popisují měřitelné vlastnosti těles a dějů; jejich hodnoty zapisujeme číslem a jednotkou.
-
Hustota
Hustota vyjadřuje hmotnost jednotkového objemu látky; z měření hmotnosti a objemu ji lze určit a porovnat různé materiály.
-
Tělesa a látky
Těleso je konkrétní předmět nebo vymezené množství látky; rozlišení tělesa a jeho složení pomáhá popsat pevné předměty, kapaliny i plyny.
-
Skupenství látek
Pevné látky, kapaliny a plyny se liší tvarem, objemem a stlačitelností; podle těchto vlastností lze skupenství rozpoznat a porovnat.
-
Látka a těleso
Těleso je konkrétní objekt, látka je to, z čeho je tvořen; toto rozlišení platí pro pevné předměty i vymezené množství kapaliny nebo plynu.
-
Látky a tělesa
Rozlišení tělesa a látky podle toho, jaký objekt popisujeme a z čeho se skládá, včetně příkladů pevných, kapalných a plynných těles.
-
Magnetismus
Permanentní magnety působí na některé materiály i na sebe navzájem; jejich přitahování, odpuzování a působení na magnetku umožňuje zkoumat magnetické pole.
-
Gravitační síla
Gravitační síla působí mezi tělesy na dálku; u povrchu Země lze její velikost přibližně určit z hmotnosti tělesa a její směr míří k zemskému středu.
-
Hmotnost
Hmotnost těles zjišťujeme vážením; při měření volíme vhodné váhy, zohledňujeme hmotnost nádoby a zapisujeme výsledek s jednotkou.
-
Měření délky
Měření délky zahrnuje volbu vhodného měřidla, správné přiložení a odečet stupnice i zápis výsledku s jednotkou a s ohledem na možnosti měření.
-
Atomy a molekuly
Atom a molekula označují různé částice látek; na modelech vody a kyslíku lze ukázat, jak se atomy spojují a jak poznat jednotlivé molekuly.
-
Vesmír
Hvězdy, planety a galaxie tvoří různé části vesmíru; jejich rozlišení pomáhá pochopit místo Sluneční soustavy i význam astronomických vzdáleností.
-
Teplota
Teplotu určujeme teploměrem; při měření záleží na rozsahu přístroje, správném odečtení stupnice a ustálení údaje.
-
Těleso a látka
Těleso je konkrétní předmět nebo vymezené množství látky; při jejich rozlišování pomáhá porovnat, co pozorujeme a z čeho je to tvořeno.
-
Elektrické pole
Elektrické pole umožňuje elektricky nabitým tělesům působit na dálku; jeho přítomnost poznáváme podle přitažlivých nebo odpudivých sil.
-
Částicové složení látek
Částicový model vysvětluje vlastnosti pevných látek, kapalin a plynů pomocí uspořádání, pohybu a vzájemného působení jejich částic.
-
Gravitace
Gravitace je vzájemné přitahování těles; u povrchu Země vysvětluje pád předmětů a určuje směr svisle dolů.
-
Elektrické vlastnosti látek
Elektrické vlastnosti látek se projevují při zelektrování těles, jejich přitahování a odpuzování i při vedení elektrického proudu.
-
Vlastnosti látek
Vlastnosti látek lze porovnávat pozorováním a pokusy: podle zachování tvaru a objemu, stlačitelnosti, pružnosti nebo přitahování magnetem.
-
Magnetické vlastnosti látek
Přitahování různých materiálů magnetem pomáhá rozlišit jejich magnetické vlastnosti a vysvětlit, proč přitažený předmět nemusí být trvalým magnetem.
-
Měření teploty
Měření teploty vyžaduje vhodný teploměr, správné umístění jeho měřicí části a odečet ustáleného údaje s jednotkou.
-
Stavba atomu
Atom tvoří malé jádro a elektronový obal; rozmístění protonů, neutronů a elektronů pomáhá vysvětlit jeho hmotnost i elektrickou neutralitu.
-
Objem
Objem vyjadřuje velikost prostoru, který těleso zaujímá; žáci jej určují odměrným válcem, ponořením tělesa do vody a u kvádru výpočtem z rozměrů.
-
Elektrický obvod
Elektrický obvod propojuje zdroj se spotřebičem; na zapojení se žárovkou lze ukázat, proč proud prochází jen při uzavřené vodivé cestě.
-
Čas
Rozlišení časového okamžiku a doby trvání, jednotky času a měření stopkami s ohledem na reakci měřícího.
-
Atom
Atom tvoří malé kladně nabité jádro a elektronový obal; jeho elektrická neutralita vyplývá ze stejného počtu protonů a elektronů.
-
Měření času
Měření časových intervalů stopkami, převody sekund, minut a hodin a posouzení toho, jak výsledek ovlivňuje reakce při spuštění a zastavení měření.
-
Úvod do fyziky
Fyzika zkoumá například pohyb, světlo nebo tepelné děje; při prvních pokusech žáci rozlišují pozorování od vysvětlení a ověřují své předpovědi.
-
Vzájemné působení těles
Tělesa na sebe působí při dotyku i na dálku; jejich vzájemné působení může změnit pohyb nebo tvar těles.
-
Délka
Délku určujeme porovnáním se zvolenou jednotkou; při měření rozhoduje vhodné měřidlo, správné přiložení a odečet stupnice.
-
Měření hmotnosti
Měření hmotnosti zahrnuje výběr vhodných vah, kontrolu nuly, zohlednění nádoby a zápis výsledku s jednotkou a rozlišením odpovídajícím měřidlu.
-
Vzájemné působení těles a síla
Síla popisuje vzájemné působení těles při dotyku i na dálku; jeho projevy lze pozorovat jako změnu pohybu nebo tvaru.
-
Magnetické pole Země
Magnetické pole Země natáčí střelku kompasu přibližně do směru sever–jih; přesnost orientace ovlivňuje rozdíl mezi zeměpisným a magnetickým směrem i okolní předměty.
-
Stavba látek
Částicový model látek vysvětluje, proč pevná tělesa drží tvar, kapaliny tečou a plyny lze snadno stlačit.
-
Hustota látek
Hustota vyjadřuje hmotnost jednotkového objemu látky; její určení z měření umožňuje porovnávat materiály nezávisle na velikosti vzorků.
-
Teplota a její měření
Teplotu měříme teploměrem; spolehlivý výsledek vyžaduje vhodný rozsah přístroje, správné odečtení stupnice a vyčkání na ustálení údaje.
-
Částicová stavba látek
Částicový model vysvětluje vlastnosti pevných látek, kapalin a plynů pomocí uspořádání, pohybu a vzájemného působení jejich částic.
-
Magnety
Magnet přitahuje jen některé materiály; dva magnety se podle natočení pólů přitahují nebo odpuzují a působí na sebe i bez dotyku.
-
Čtení a tvorba grafů z měření
Žáci převádějí naměřené hodnoty z tabulky do grafu, volí vhodný typ a měřítko, označují osy a čtou údaje.
-
Hustota látek a plování těles
Žáci určují hustotu z hmotnosti a objemu a porovnávají ji s hustotou vody, aby vysvětlili, proč některá tělesa plavou a jiná klesají.
-
Jak se látky rozpínají při zahřátí
Na konstrukčních spárách, kapalinovém teploměru a vzduchu v láhvi žáci poznávají, jak změna teploty ovlivňuje rozměry pevných látek a objem kapalin a plynů.
-
Jak se mění skupenství látek
Žáci poznávají tání, tuhnutí, vypařování, var a kondenzaci na příkladech vody a vosku a učí se změnu skupenství pozorovat a popsat.
-
Které látky přitahuje magnet
Žáci pokusem zjišťují, které předměty magnet přitahuje, a poznávají využití magnetů v kompasu a při třídění odpadu.
-
Měření času a teploty
Žáci měří časové intervaly a teplotu, zapisují výsledky s jednotkami a porovnávají měření se svým odhadem.
-
Měření délky a objemu
Žáci odhadují a měří délku a objem, volí vhodná měřidla a jednotky a zvažují, jak přesně mohou výsledek uvést.
-
Pevné látky, kapaliny a plyny
Žáci porovnávají pevné látky, kapaliny a plyny podle tvaru, objemu a stlačitelnosti a poznávají jejich vlastnosti na příkladech ze svého okolí.
-
Přitahování a odpuzování magnetů
Žáci pokusem zjišťují, jak na sebe působí póly dvou tyčových magnetů, a podle přitahování či odpuzování je rozlišují.
-
Síla a její účinky
Síla popisuje působení mezi tělesy; žáci se učí rozpoznat jeho projevy, určit směr síly a spojit ji se změnou pohybu nebo tvaru tělesa.
-
Stejná veličina v různých jednotkách
Délku, hmotnost, čas a objem lze vyjádřit v různých jednotkách; žáci je převádějí a volí jednotku vhodnou pro zápis měření.
-
Tíha tělesa a měření siloměrem
Žáci rozlišují hmotnost tělesa od jeho tíhy a na siloměru měří sílu v newtonech.
-
Vážení a porovnávání hmotnosti
Žáci odhadují a měří hmotnost pomocí rovnoramenných a digitálních vah, zapisují výsledek s jednotkou a porovnávají hmotnost stejného objemu různých látek.
-
Veličiny a jednotky měření
Žáci rozlišují fyzikální veličiny, jejich značky a jednotky a učí se zapisovat údaje tak, aby jim bylo možné porozumět a porovnávat je.
-
Volba měřidla a nejistota měření
Žáci vybírají měřidlo podle očekávané hodnoty, čtou jeho stupnici či displej a zapisují výsledek s jednotkou a přiměřeným odhadem nejistoty.
-
Z čeho jsou tělesa
Žáci rozlišují tělesa a látky, z nichž jsou tvořena, a na známých příkladech poznávají vlastnosti látek, které mohou ověřit pokusem.
7. třída
-
Síla
Síla popisuje vzájemné působení těles; její účinky závisejí na velikosti, směru a působišti i na dalších silách působících na těleso.
-
Archimédův zákon
Archimédův zákon určuje vztlakovou sílu podle hustoty kapaliny a objemu ponořené části tělesa; jeho význam lze ověřit měřením siloměrem.
-
Newtonovy zákony
Newtonovy zákony vysvětlují, kdy se pohyb tělesa zachovává, jak jej mění výsledná síla a proč při vzájemném působení vznikají síly ve dvojicích.
-
Pascalův zákon
Pascalův zákon popisuje přenos změny tlaku v uzavřené kapalině a vysvětluje, proč lze v hydraulickém zařízení získat na větším pístu větší sílu.
-
Rychlost
Rychlost spojuje uraženou dráhu s dobou pohybu; žáci ji určují z měření, převádějí její jednotky a rozlišují průměrnou rychlost od okamžité.
-
Pohyb těles
Pohyb těles popisujeme vzhledem ke zvolenému tělesu; z průběhu dráhy a času rozlišujeme rovnoměrný a nerovnoměrný pohyb a určujeme rychlost.
-
Skládání sil
Výslednice vyjadřuje společný účinek sil působících na jedno těleso; její velikost a směr závisejí na velikostech i směrech skládaných sil.
-
Pohyb
Pohyb popisujeme vzhledem ke zvolenému tělesu; podle tvaru trajektorie a změn rychlosti rozlišujeme různé druhy pohybu.
-
Světlo
Světlo umožňuje vidění; jeho přímočaré šíření, odraz, průchod a lom vysvětlují, proč předměty vidíme a jak se jejich vzhled mění při pozorování přes různá prostředí.
-
Vlastnosti kapalin
Kapaliny tečou a přizpůsobují svůj tvar nádobě, přitom si při přelévání zachovávají objem a jsou jen málo stlačitelné.
-
Lom světla
Lom světla vysvětluje změnu směru paprsku na rozhraní průhledných prostředí i to, proč předměty pod vodou vidíme v jiné poloze.
-
Klid a pohyb tělesa
Klid a pohyb určujeme podle toho, zda se poloha tělesa v čase mění vzhledem ke zvolenému vztažnému tělesu.
-
Páka
Otáčivý účinek síly na páku závisí na velikosti síly a jejím rameni; tento vztah vysvětluje rovnováhu páky i možnost působit menší silou.
-
Tlak
Tlak závisí na velikosti kolmé tlakové síly a ploše, na kterou působí; tento vztah vysvětluje účinek sněžnic i úzkého ostří.
-
Tření
Tření brání vzájemnému klouzání povrchů; na pokusech se siloměrem žáci rozliší klidové a smykové tření a vysvětlí, kdy je užitečné a kdy je vhodné je zmenšit.
-
Druhy pohybů
Pohyb rozlišujeme podle tvaru trajektorie a podle toho, zda těleso urazí za stejné časové intervaly stejné dráhy; obě hlediska můžeme kombinovat.
-
Pohyb tělesa
Pohyb tělesa popisujeme vzhledem ke zvolenému tělesu; sledujeme tvar jeho trajektorie, uraženou dráhu a čas, za který ji překoná.
-
Atmosférický tlak
Atmosférický tlak souvisí s tíhou vzduchu; porovnání tlaků na obou stranách pístu nebo přísavky pomáhá vysvětlit jejich chování.
-
Průměrná rychlost
Průměrnou rychlost určujeme z celkové uražené dráhy a celkové doby cesty; při výpočtu záleží na zahrnutí zastávek a správné volbě jednotek.
-
Rychlost, dráha a čas
Vztah rychlosti, dráhy a času umožňuje porovnávat pohyby a počítat jejich průběh; při výpočtech záleží na jednotkách i na tom, zda je rychlost stálá.
-
Těžiště
Poloha těžiště závisí na rozložení hmotnosti tělesa a pomáhá vysvětlit, kde těleso podepřít a kdy se začne překlápět.
-
Těžiště tělesa
Poloha těžiště závisí na rozložení hmotnosti tělesa; pomocí zavěšování ji lze určit a využít k vysvětlení rovnováhy a převrácení.
-
Světelné jevy
Přímočaré šíření, odraz a lom světla vysvětlují vznik stínu, obraz v zrcadle i zdánlivé posunutí předmětů pod vodou.
-
Třecí síla
Třecí síla brání vzájemnému posouvání dotýkajících se povrchů; její směr a velikost lze zkoumat při tažení kvádru siloměrem.
-
Moment síly
Moment síly vyjadřuje otáčivý účinek síly kolem osy; závisí na velikosti síly a kolmé vzdálenosti její přímky působení od osy.
-
Rovnoměrný a nerovnoměrný pohyb
Rovnoměrný a nerovnoměrný pohyb rozlišujeme podle toho, zda se velikost rychlosti zachovává, nebo mění; pomáhá porovnání drah za stejně dlouhé časové intervaly.
-
Čočky
Spojka a rozptylka mění směr světelných paprsků; podle druhu čočky a polohy předmětu vzniká obraz s různými vlastnostmi.
-
Otáčivé účinky síly
Otáčivý účinek síly závisí na její velikosti, směru a vzdálenosti přímky jejího působení od osy otáčení; tyto vztahy popisuje moment síly.
-
Kapaliny
Kapaliny přejímají tvar nádoby, při přelévání si zachovávají objem a jsou málo stlačitelné; tyto vlastnosti lze ověřit měřením a porovnáním se vzduchem.
-
Plyny
Plyny vyplňují dostupný prostor, dají se stlačit a působí tlakem na stěny nádoby; tyto vlastnosti lze vysvětlit pohybem a rozestupy jejich částic.
-
Měření rychlosti
Z naměřené dráhy a doby pohybu určujeme průměrnou rychlost; spolehlivost výsledku závisí na vymezení úseku i způsobu měření času.
-
Výpočet rychlosti
Rychlost vypočítáme z uražené dráhy a doby pohybu; při výpočtu záleží na jednotkách i na tom, zda určujeme stálou, nebo průměrnou rychlost.
-
Pohyb a klid tělesa
Pohyb a klid určujeme podle toho, zda se poloha tělesa v čase mění vzhledem ke zvolenému vztažnému tělesu.
-
Odraz světla
Zákon odrazu umožňuje předpovědět směr odraženého světla; rozdíl mezi hladkým a drsným povrchem vysvětluje odraz v jednom směru i rozptýlení světla.
-
Vztlaková síla
Vztlaková síla působí na ponořené těleso vzhůru; její velikost závisí na objemu ponořené části a hustotě okolní kapaliny nebo plynu.
-
Tlak v kapalinách
Tlak v klidné kapalině závisí na hloubce a hustotě; tlak vyvolaný vnější silou se přenáší kapalinou a umožňuje fungování hydraulických zařízení.
-
Klid a pohyb těles
Klid a pohyb tělesa určujeme podle toho, zda se jeho poloha v čase mění vzhledem ke zvolenému vztažnému tělesu.
-
Pohyb a klid
Pohyb a klid určujeme podle toho, zda se poloha tělesa v čase mění vzhledem ke zvolenému vztažnému tělesu.
-
Rychlost rovnoměrného pohybu
Rychlost rovnoměrného pohybu vyjadřuje dráhu uraženou za jednotku času; její výpočet vychází z poměru dráhy a doby pohybu.
-
Pohyb a klid těles
Pohyb a klid těles určujeme podle toho, zda se jejich poloha v čase mění vzhledem ke zvolenému vztažnému tělesu.
-
Vlastnosti plynů
Plyny vyplňují dostupný prostor, snadno mění objem a působí tlakem na stěny nádoby; jejich chování lze vysvětlit pohybem a vzdálenostmi částic.
-
Tlaková síla a tlak
Tlak závisí na velikosti síly působící kolmo na plochu a na velikosti této plochy; stejná síla vyvolá na menší ploše větší tlak.
-
Spojené nádoby
Hladiny stejné kapaliny ve spojených nádobách se při stejném tlaku nad hladinami ustálí ve stejné výšce bez ohledu na tvar a šířku nádob.
-
Tlak a tlaková síla
Tlak závisí na velikosti síly působící kolmo na plochu a na obsahu této plochy; stejná síla vyvolá na menší ploše větší tlak.
-
Dráha, rychlost a čas
Vztah dráhy, rychlosti a doby pohybu umožňuje porovnávat pohyb těles a vypočítat chybějící veličinu při správné volbě jednotek.
-
Rychlost pohybu
Rychlost vyjadřuje vztah mezi uraženou dráhou a dobou pohybu; při jejím určování záleží na jednotkách i na tom, zda popisujeme celý úsek, nebo určitý okamžik.
-
Tíhová síla
Tíhová síla působí na tělesa u povrchu Země svisle dolů; její velikost závisí na hmotnosti tělesa a místním tíhovém zrychlení.
-
Kladka
Kladka usnadňuje zvedání břemene změnou směru tahu nebo zmenšením potřebné síly; její účinek závisí na způsobu upevnění a vedení lana.
-
Pohyb a rychlost
Pohyb popisujeme vzhledem ke zvolenému tělesu a rychlost určujeme z uražené dráhy a času; rozlišujeme přitom rovnoměrný pohyb a průměrnou rychlost.
-
Gravitační síla, tíhová síla a tíha
Žáci rozlišují sílu, kterou Země přitahuje těleso, tíhovou sílu a sílu, kterou těleso působí na podložku nebo závěs.
-
Hydrostatický tlak
Hydrostatický tlak v klidné kapalině roste s hloubkou a hustotou kapaliny; žáci tuto závislost pozorují a vyjadřují vztahem p = hρg.
-
Jak číst grafy pohybu
Žáci z grafů dráhy a rychlosti v závislosti na čase popisují pohyb, odečítají údaje a určují rychlost nebo uraženou dráhu.
-
Jak funguje páka
Poloha síly vůči ose rozhoduje o otáčivém účinku páky; rovnováhu i použití běžných nástrojů pomáhá vysvětlit moment síly.
-
Jak se mění rychlost
Žáci sledují změny rychlosti, poznávají pohyb se stálým zrychlením a pomocí jednoduchého modelu předpovídají rychlost a dráhu.
-
Mechanická energie
Žáci rozlišují pohybovou a tíhovou polohovou energii, počítají je v jednoduchých situacích a na kyvadle či rampě vysvětlují jejich přeměnu.
-
Mechanická práce
Žáci určují mechanickou práci stálé síly působící ve směru posunutí a rozlišují ji od námahy při držení tělesa v klidu.
-
Mechanický výkon
Mechanický výkon vyjadřuje, jak rychle člověk nebo stroj vykoná práci; žáci jej počítají a na příkonu spotřebiče poznávají vztah mezi výkonem, spotřebou energie a cenou.
-
Pevná kladka, volná kladka a kladkostroj
Žáci porovnají, jak pevná a volná kladka mění tah potřebný ke zvednutí břemene, a použití kladkostroje předvedou na modelu.
-
Pohyb stálou a proměnlivou rychlostí
Žáci podle pozorování a měření rozlišují pohyb se stálou a měnící se velikostí rychlosti a odhadují, jak bude pokračovat.
-
Popis a měření pohybu
Žáci určují pohyb vzhledem ke zvolenému tělesu, měří uraženou dráhu a čas a z naměřených údajů vypočítají průměrnou rychlost.
-
Přenos tlaku v kapalině
Žáci pozorují přenos změny tlaku v uzavřené kapalině a vysvětlují, proč může hydraulický lis působit na větší píst větší silou.
-
Síly a změny pohybu
Žáci na pozorováních a pokusech zkoumají, kdy síly mění rychlost či směr pohybu, a seznamují se s Newtonovými pohybovými zákony.
-
Tlak mezi tělesy
Žáci poznají, jak tlak závisí na tlakové síle a velikosti styčné plochy, vypočítají ho a vysvětlí využití ostrých hrotů i širokých podložek.
-
Tlak vzduchu v atmosféře
Žáci poznávají, proč vzduch vyvíjí tlak, jak se tento tlak měří a jak rozdíl tlaků souvisí s přísavkou, pitím brčkem a dýcháním.
-
Tření a pohyb
Žáci porovnávají smykové tření a odpor při valení, měří sílu při vlečení a vysvětlují, jak tření souvisí s brzděním, chůzí a rozjezdem.
-
Výslednice sil na jedné přímce
Žáci určují výslednici dvou sil působících na jedné přímce a vysvětlují, jak souvisí s rovnováhou sil a změnou pohybu tělesa.
-
Vztlaková síla a Archimédův zákon
Žáci měřením poznávají vztlakovou sílu a z porovnání sil a hustot vysvětlují, proč těleso v kapalině klesá, vznáší se nebo plave.
Co se žáci naučí.
Očekávané výstupy
Člověk a příroda · Fyzika
- RVP · CAP-FYZ-001-ZV9-001 Porovná jednotlivá skupenství látek na základě jejich typických vlastností, vlastnosti ilustruje konkrétními situacemi z vlastní zkušenosti a navrhne a provede experimenty, které umožní zjistit další vlastnosti.
- RVP · CAP-FYZ-001-ZV9-002 Změří vybrané fyzikální veličiny, vyjádří je ve vhodných jednotkách a odhadne chyby (nejistoty) měření; výsledek měření prezentuje v číselné i grafické podobě.
- RVP · CAP-FYZ-002-ZV9-003 Pozoruje, porovná, změří, popíše různé pohyby a předpoví jejich průběh.
- RVP · CAP-FYZ-002-ZV9-004 Popíše některé důležité případy působení sil mezi tělesy, s využitím vlastních pozorování, experimentů a historického pohledu fyziky vysvětlí souvislost silového působení se změnami pohybového stavu těles.
- RVP · CAP-FYZ-002-ZV9-005 Popíše a předvede použití sil a tlaku v konkrétních praktických aplikacích (páka, kladka, tlak v tekutinách, Archimédův zákon).
- RVP · CAP-FYZ-002-ZV9-006 Představí formy a přeměny energie v každé oblasti fyziky, se kterou se setkává, a ukáže také souvislosti různých forem energie v různých oblastech fyziky.
- RVP · CAP-FYZ-002-ZV9-007 Ilustruje roli energie v běžném životě a kvalitativně i kvantitativně s ní pracuje, včetně finanční stránky.
- RVP · CAP-FYZ-003-ZV9-008 Na základě vlastních experimentů popíše, co je zvuk, jeho vznik, vlastnosti a šíření; fyzikální vlastnosti zvuku dá do souvislosti s hudebním pohledem na zvuk.
- RVP · CAP-FYZ-003-ZV9-009 Porovná chování světla v různých prostředích a na jejich rozhraních; popíše důsledky ve vybraných praktických situacích.
- RVP · CAP-FYZ-004-ZV9-010 Experimentálně ukáže vybrané vlastnosti elektrického náboje.
- RVP · CAP-FYZ-004-ZV9-011 Zapojí elektrický obvod, změří v něm vybrané elektrické veličiny a na základě měření mezi nimi najde souvislost.
- RVP · CAP-FYZ-004-ZV9-012 Experimentálně ukáže vzájemné působení permanentních magnetů i magnetu a vodiče s proudem a uvede praktické využití těchto jevů.
- RVP · CAP-FYZ-005-ZV9-013 Popíše základní strukturu látek a relevantní částice při postupu z makrosvěta do mikrosvěta a uvede některé konkrétní příklady dějů, které na dané úrovni probíhají.
- RVP · CAP-FYZ-005-ZV9-014 S využitím informací z různých vhodných zdrojů ilustruje, že Země je součást komplexní struktury vesmíru, a popíše, jak vesmír Zemi ovlivňuje.
Připravte vaši hodinu.
Mějte příští hodinu připravenou už dnes. ScioBot vám vytvoří plán, pracovní listy i prezentaci k vašemu tématu. Klidně i z vašich podkladů.
Vytvořit materiál
-
Příprava na hodinu
Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.
-
Pracovní list
List s úlohami, klíčem a variantou.
-
Písemka
Časovaná písemka s body a variantami.
-
Aktivita
Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.
-
Prezentace
Sada slajdů k výkladu a procvičení.
-
Tisknutelné materiály
Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).
-
Interaktivní hry
Interaktivní hra k procvičení tématu.
Rámce
-
RVP ZV (revize 2025)
Povinný náběh 1. a 6. ročník 2028, všechny ročníky 2032.