Maďarský jazyk na gymnáziu

Ve třídě trénujeme ö/ő/ü/ű a dlouhé samohlásky, při slovech slyšíme, že koncovka ladí s kmenem — pozdravujeme se tak, aby nás spolužáci slyšeli správně.

Opakujeme Szia, Jó napot a Jó estét a používáme je v krátkých rozhovorech: jak se jmenuji, odkud jsem, jak se mám — včetně tykání te a vykání ön.

Říkáme van a nincs v představování, popisu rodiny i věcí ve třídě: van egy könyvem, nincs táskám — členy a/az/egy padají do vět, když něco pojmenujeme.

Časujeme běžná slovesa v jelen idő a skládáme z nich věty o tom, co právě děláme ve škole i doma — zůstáváme v přítomnosti, bez múlt idő.

Stavíme otázky s ki, mi, hol, hogy a říkáme nem i nincs, abychom se ve třídě ptali, odpovídali a vyjadřovali, že něco nemáme nebo neděláme.

Říkáme čísla, hodiny a dny v týdnu — ptáme se Hány óra van? a domlouváme, kdy začíná hodina.

Třída v maďarštině tvoří múlt idő (voltam, voltál, csináltam) a vypráví, kde kdo byl a co dělal včera, o víkendu nebo ve městě — skládá lineární sled minulých vět a v páru opravuje tvary.

Žáci v maďarských rozhovorech u pultu i ve třídě používají zájmena (én, te, ő, nekem, ezt, azt, a szobám) místo opakovaných podstatných jmen a ptají se i odpovídají tak, jak se to běžně říká.

Třída v maďarštině kupuje jegy, ptá se na spoj a čte menetrend: vonat, busz, metró, zpoždění i pokutu; hraje přepážku a cestujícího a v múlt idő řekne, kudy jela.

Žáci objednávají jídlo, ptají se na étlap a számla v maďarštině; hrají pincér i hosta, používají zájmena v běžné řeči a zapisují krátkou objednávku pro kuchyň.

Třída v maďarštině nakupuje v bolt i na piac, ptá se na ár a méret, vyměňuje zboží, zdvořile odmítá a čte nálepky i letáky u pultu.

Žáci popisují lakás, szoba, kollégium i szálloda v maďarštině, hlásí se na recepci, říkají, co kde je, a v múlt idő vyprávějí, kde bydleli o prázdninách.

Skládáme souvětí s hogy, amikor, ha i vztažným aki/ami: vysvětlujeme důvod, řadíme děj v čase, u reálné podmínky vážeme ha s jövő idő a popisujeme člověka nebo věc (az ember, aki…, a munka, ami…) v dialogu i krátkém textu.

Tvoříme jövő idő konstrukcí fog + infinitiv u běžných sloves (fogok tanulni, fogsz dolgozni) a ústně i písemně říkáme, co budeme studovat, kde budeme pracovat a co se stane příští rok.

Cvičíme zdvořilost a přání: szeretnék, tudna, kérek — a říkáme, co je nutné, možné nebo zakázané (kell, lehet, nem lehet); v dialogu zdvořile žádáme a skládáme třídní pravidla, bez výkladu kondicionálu jako systému.

Pojmenováváme profese a pracoviště, vyprávíme o brigádě i běžném dni v práci, ptáme se na pracovní dobu a v dialogu i krátkém e-mailu zdvořile navrhujeme termín.

Píšeme stručný životopis (önéletrajz) a souvislý popis vzdělání i praxe, členíme text na odstavce a srozumitelně představíme, kdo jsme a co umíme — ne formální pohovor.

Srovnáváme dvě možnosti, říkáme souhlas i nesouhlas a ústně i písemně formulujeme stanovisko s důvody (szerintem, azt hiszem, egyetértek) — v diskusi i krátké prezentaci spolužákům.

Na mapě zařazujeme Maďarsko: Karpatskou kotlinu, Dunaj, Tisu, Alföld, Dunántúl, Balaton i města Budapešť, Debrecín, Segedín, Pécs a Győr. V B1 větách popisujeme regiony a srovnáváme je s Českem.

Řadíme školní přehled událostí a osobností Maďarska — svatého Štěpána, krále Matyáše, 1848 i 1956 — a ústně i písemně shrnujeme, proč je ve třídě zmiňujeme.

Porovnáváme svátky a každodenní rytmus v Maďarsku s Českem — 15. březen, 20. srpen, jmeniny, lázně — vyprávíme o tradicích a píšeme krátký osobní text o rozdílech.

Představujeme Liszta, Bartóka, vodní pólo i známé osobnosti maďarského umění a sportu a v B1 větách hodnotíme jejich dílo nebo výkon. Maďarsky mluvící menšiny zmíníme jen okrajově.

Čteme krátké ukázky Petőfiho, Adyho nebo Józsefa Attily, odhadujeme neznámá slova z kontextu a vlastními slovy reprodukujeme zápletku i vyznění.

Střídáme tegezés a magázás, hrajeme formální i neformální rozhovory na známá témata a s menšími obtížemi se zapojujeme do dialogu s rodilým mluvčím.