Zeměpis na lyceu
Vyberte ročník a téma — od práce s atlasem po socioekonomickou geografii — nebo popište hodinu. ScioBot zná očekávané výstupy zeměpisu v RVP ZV i RVP G, cvičí kartografickou gramotnost, regionální přehled i čtení dat a připraví přípravu, pracovní list s mapou, test i prezentaci. Zadání umí odstupňovat pro SVP.
Vytvořit materiál Procházet témata
Témata podle ročníků
Okruhy učiva v souladu s novým RVP. ScioBot z nich připraví přípravu — i z tématu, které tu zatím není.
I. ročník (8)
-
Země jako vesmírné těleso
Žáci porovnají postavení Země ve vesmíru a její podstatné vlastnosti s ostatními tělesy sluneční soustavy a vysvětlí tvar a pohyby Země, střídání dne a noci, roční období a časová pásma.
-
Mapy, souřadnice a GIS
Žáci používají tištěné i digitální kartografické produkty, čtou mapu a určují polohu pomocí zeměpisných souřadnic. Geografický informační systém, dálkový průzkum Země a satelitní navigaci berou jako nástroje pro práci s daty; terénní orientace patří do pozdějších ročníků.
-
Litosféra a utváření reliéfu
Žáci porovnají mechanismy endogenních procesů včetně deskové tektoniky a exogenních procesů a ukážou jejich vliv na utváření zemského povrchu a na život lidí.
-
Atmosféra a klimatické pásy
Žáci objasní mechanismy globální cirkulace atmosféry a její důsledky pro vznik klimatických pásů a rozlišují počasí od klimatu.
-
Hydrosféra a oběh vody
Žáci objasní velký a malý oběh vody, rozliší složky hydrosféry a jejich funkci v krajině a hodnotí vodstvo jako základ života a zdroj rozvoje společnosti.
-
Pedosféra a půda jako zdroj života
Žáci hodnotí pedosféru a půdní obal Země jako základ života a zdroj rozvoje společnosti a propojí vlastnosti půd s vodstvem a využitím krajiny.
-
Biosféra a biomy světa
Žáci rozliší hlavní biomy světa podle klimatických a vegetačních podmínek a zařadí je do biosféry jako živého obalu Země.
-
Složky sfér, vazby a zonalita
Žáci rozliší složky fyzickogeografické sféry a přiřadí je k vědním oborům, rozpoznají vzájemné vazby litosféry, atmosféry, hydrosféry, pedosféry a biosféry na planetární i regionální úrovni a vysvětlí zonalitu, azonální jevy a důsledky pro přírodní prostředí.
II. ročník (8)
-
Obyvatelstvo, demografie a rozmístění
Žáci čtou věkovou pyramidu, hrubou míru porodnosti a úmrtnosti a vysvětlí demografický přechod. Porovnají hustotu zalidnění, jádra a periferie osídlení a hospodářské důvody prostorového rozložení i zaměstnanosti na úrovni států a makroregionů.
-
Migrace a pohyb obyvatelstva
Žáci rozliší vnitrostátní a mezinárodní migraci, push a pull faktory a na aktuálních tocích zhodnotí dopady na zdrojové i cílové regiony i na strukturu obyvatelstva.
-
Kulturní regiony světa
Žáci porovnají jazykové, náboženské a etnické mapy světa a vysvětlí, jak kulturní specifika souvisejí se způsobem života a životní úrovní v jednotlivých regionech.
-
Sídla, osídlení a urbanizace
Žáci identifikují funkce vesnice a města, hierarchii sídelní sítě a rozdíly ve velikosti, vybavenosti a roli v regionu. Popíší urbanizaci, suburbanizaci a megalopole a zhodnotí aktuální tendence ve vývoji osídlení včetně růstu měst v rozvojových regionech.
-
Světové hospodářství a sektory
Žáci vymezí světové hospodářství jako otevřený dynamický systém, lokalizační faktory a jádrové versus periferní oblasti. Rozliší primární až kvartérní sektor, porovnají sektorovou strukturu vyspělých a rozvojových států a přiřadí k nim typické aktivity.
-
Zemědělství, průmysl, suroviny a služby
Žáci zhodnotí rozmístění zemědělství, průmyslu a nerostných i energetických zdrojů a vysvětlí nerovnoměrné rozdělení surovin. Vyhledají hlavní oblasti cestovního ruchu, porovnají lokalizační faktory služeb a odliší terciér od ostatních sektorů na příkladech dopravy, obchodu a turismu.
-
Politická mapa, integrace a geopolitika
Žáci porovnají státy podle zřízení a velikosti a zařadí je do hlavních integračních uskupení. Lokalizují aktuální ohniska napětí a změny hranic a propojí je s historickým vývojem a geopolitickými procesy 20. a 21. století.
-
Globalizace, bohatství a chudoba
Žáci vysvětlí geografické aspekty globalizace, nerovnoměrného bohatství a chudoby a na příkladech ukážou, jak se socioekonomické systémy propojují napříč kontinenty.
III. ročník (9)
-
Regionální úrovně a makroregiony světa
Žáci rozlišují mikroregionální, regionální, státní, makroregionální a globální dimenzi a na mapách vymezí makroregiony světa podle zvolených přírodních, kulturních a hospodářských kritérií.
-
Jádra, periferie a srovnání makroregionů
Žáci lokalizují rozvojová jádra a periferní oblasti světa, porovnají jejich hospodářské a politické postavení a vzájemně srovnají makroregiony podle přírodních, kulturních, politických a hospodářských vlastností.
-
Evropa: příroda, státy a sídla
Žáci zhodnotí polohu Evropy, přírodní poměry a zdroje a lokalizují pohoří, řeky a moře. Na politické mapě určí evropské státy a hlavní sídla a porovnají administrativní členění vybraných zemí.
-
Regiony Evropy, EU a modelové problémy
Žáci vymezí makroregiony Evropy včetně Evropské unie, zhodnotí kulturní, politické a hospodářské vlastnosti a jádra i periferie kontinentu. Na modelových regionech rozeberou stárnutí, migraci, energetickou závislost a soudržnost EU.
-
Asie: přírodní a kulturní makroregiony
Žáci lokalizují makroregiony Asie, vymezí jejich hranice a porovnají přírodní, kulturní, politické a hospodářské vlastnosti od východní Asie po jihozápadní Asii.
-
Afrika: regiony, zdroje a rozvojové kontrasty
Žáci vymezí makroregiony Afriky, zhodnotí přírodní zdroje a socioekonomické kontrasty a porovnají jádra a periferie kontinentu na konkrétních územních příkladech.
-
Severní Amerika: jádra, megalopole a zdroje
Žáci lokalizují makroregiony Severní Ameriky, zhodnotí přírodní poměry, sídla a hospodářská jádra a porovnají specifika USA, Kanady a Mexika v kontinentálním rámci.
-
Jižní Amerika: regiony a socioekonomické kontrasty
Žáci vymezí makroregiony Jižní Ameriky, zhodnotí přírodní poměry a zdroje a porovnají hospodářská jádra s periferními oblastmi And, Amazonie a jižního kužele.
-
Austrálie, Oceánie a polární oblasti
Žáci zařadí Austrálii, Oceánii a polární oblasti mezi makroregiony světa, zhodnotí jejich polohu, přírodní poměry a periferní postavení ve světovém systému.
IV. ročník (9)
-
Krajina jako systém
Žáci hodnotí krajinu jako systém pevninské krajinné sféry, rozlišují přírodní a kulturní složky i typy krajiny a posuzují krajinný potenciál a vývoj ve využívání půdy.
-
Životní prostředí a udržitelný rozvoj
Žáci zhodnotí rizika přírodních a společenských faktorů pro životní prostředí na lokální až globální úrovni a propojují je s limity prostředí, udržitelným rozvojem a nástroji ochrany přírody.
-
Česko: poloha, příroda a zdroje
Žáci zhodnotí polohu České republiky, její přírodní poměry a zdroje a lokalizují povrch, pohoří, vodstvo, podzemí i chráněná území na mapách.
-
Obyvatelstvo a sídla Česka
Žáci charakterizují obyvatelstvo a sídelní strukturu České republiky, včetně měst a transformačních procesů, a dávají je do souvislosti s postavením státu v Evropě.
-
Hospodářství Česka
Žáci popíší strukturu hospodářství České republiky, transformační ekonomické procesy a hospodářské i politické postavení státu v Evropě a ve světě.
-
Regiony Česka a místní region
Žáci rozlišují geografické dimenze od mikroregionu po stát, lokalizují jádra a periferie Česka a porovnávají kraje, města i okresy. Vymezí místní region podle bydliště nebo školy, zhodnotí jeho poměry a vazby k vyšším celkům i možnosti rozvoje a územního plánování.
-
GIS, DPZ a geografická data
Žáci používají geografické informační systémy, data dálkového průzkumu Země a satelitní navigaci, čtou kartografické produkty a pracují s geografickou terminologií i statistickými údaji.
-
Terénní výuka a orientace v mapách
Žáci se orientují v krajině s mapou, sestavují mentální mapy, čtou grafy a tabulky a v terénní výuce pozorují, zobrazují a hodnotí přírodní i společenské prvky krajiny.
-
Souhrn zeměpisu
Žáci propojují sociální geografii, životní prostředí, regiony Česka a práci s geografickými informacemi do souhrnné přípravy k maturitě z geografie.
Nástroje ScioBotu pro předmět Zeměpis
Funkce, které se hodí právě v tomto předmětu. Každou si vyzkoušíte jedním klikem – zadání předvyplníme.
Glóbus světa
Otočný glóbus s body, které žáci znají z atlasu. Klepnutí otevře kartu — ne statický obrázek mapy.
Otočte glóbus a klepněte na svítící bod. Otevře se karta s místem, které žáci znají z atlasu.
- Praha — Česko, Evropa. Souřadnice: 50.1° N 14.4° E. Hlavní město leží na Vltavě ve středu Evropy. Na glóbu ho hledejte mezi Alpami a Baltem — odsud se porovnávají vzdálenosti k moři i k jiným metropolím.
- Kilimandžáro — Tanzanie, Afrika. Souřadnice: 3.1° S 37.4° E. Nejvyšší hora Afriky je sopka skoro na rovníku. Na vrcholu drží sníh — žáci na tom vidí, že výška mění podnebí víc než zeměpisná šířka.
- Pyramidy v Gíze — Egypt, Afrika. Souřadnice: 30.0° N 31.1° E. Stojí na okraji Sahary u Nilu, ne uprostřed pouště. Řeka a delta živily město — poušť začíná hned za nimi.
- Mount Everest — Nepál / Čína, Asie. Souřadnice: 28.0° N 86.9° E. Nejvyšší bod planety leží v Himálaji, kde se srazila Indie s Eurasií. Pohoří pořád roste — desky se ještě neuklidnily.
- Amazonka — Brazílie, Jižní Amerika. Souřadnice: 3.5° S 62.2° W. Nejvodnatější řeka světa teče rovníkovým pralesem k Atlantiku. Na glóbu je to zelený pás, ne čára — povodí je větší než celá Evropa bez Ruska.
- Grand Canyon — USA, Severní Amerika. Souřadnice: 36.1° N 112.1° W. Colorado vyřízlo kaňon do náhorní plošiny. Vrstevnaté stěny jsou učebnice času — nahoře mladší horniny, dole starší.
- Velká čínská zeď — Čína, Asie. Souřadnice: 40.4° N 116.6° E. Pás hradeb se vine po hřebenech severní Číny, ne jako rovná čára přes mapu. Na glóbu je to krátký úsek u Pekingu — celek by byl tenká nit.
- Viktoriiny vodopády — Zambie / Zimbabwe, Afrika. Souřadnice: 17.9° S 25.9° E. Zambezi se tu láme z plošiny do soutěsky. Šířka paddlí je větší než u Niagary — proto se říká „kouř, který hřmí“.
- Fudži — Japonsko, Asie. Souřadnice: 35.4° N 138.7° E. Pravidelný kužel je sopka na ostrově, kde se stýkají desky. Japonsko je řetěz ostrovů v Pacifiku, ne pevnina přilepená k Asii.
- Iguazú — Argentina / Brazílie, Jižní Amerika. Souřadnice: 25.7° S 54.4° W. Řeka se tříští do desítek ramen v pralese na hranici. Není to jeden sloup vody — je to hřeben, který přetíná dva státy.
- Sahara — severní Afrika, Afrika. Souřadnice: 23.4° N 25.7° E. Největší horká poušť světa sahá od Atlantiku k Rudému moři. Na glóbu je to světlý pás — ne jeden stát, ale několik podnebných zemí najednou.
- Sydney — Nový Jižní Wales, Austrálie. Souřadnice: 33.9° S 151.2° E. Přístav na jihovýchodě ostrovního světadílu. Austrálie je od Evropy nejdál — proto se na glóbu otáčí „dolů“ a žáci vidí, že jih není dole ve vesmíru.
- Aconcagua — Argentina, Jižní Amerika. Souřadnice: 32.7° S 70.0° W. Nejvyšší hora Ameriky stojí v Andách, kde se Pacifická deska zasouvá pod Jihoamerickou. Pohoří je dlouhé jako celý světadíl.
NASA Earth Observatory · Public domain
Příklad zadání: Připrav hodinu zeměpisu o světadílech na glóbu pro 6. třídu, 8 míst k porovnání.
Obyvatelstvo světadílů
Sloupcový Vega-Lite graf v milionech. Žáci porovnají Asii a Evropu z jedné sady čísel.
Příklad zadání: Udělej sloupcový graf obyvatelstva světadílů a tři otázky k němu.
Litosférické desky
Flowchart rozestupování, srážka, posun. Tři pohyby desek jako schéma — glóbus ukáže, kde pohoří vznikla.
Příklad zadání: Nakresli schéma pohybů litosférických desek a uveď příklad pohoří.
Školní mapa
Najde skutečnou mapu (řeky Evropy, podnebné pásy). Není to vygenerovaný obrázek.
Příklad zadání: Najdi mapu podnebných pásů a připrav 6 úloh pro 6. třídu.
Teplotní chod
Měsíční teploty jako čára. Hodí se k podnebí mírného pásu, ne k tematické mapě.
Příklad zadání: Udělej graf teplotního chodu Prahy a porovnej ho se Savanou.
RVP / ŠVP kompetence
Vyhledá oficiální očekávané výstupy pro předmět a ročník. Učitel dostane kódy a znění, ne neoficiální PDF z webu.
Příklad zadání: Najdi výstupy RVP ZV pro zlomky v 6. ročníku a napiš k nim cíle hodiny.
Co pro vás ScioBot připraví
Jeden předmět, řada formátů. Vyberte typ materiálu a doplňte téma nebo ročník.
-
Příprava na hodinu
Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.
-
Pracovní list
List s úlohami, klíčem a variantou.
-
Písemka
Časovaná písemka s body a variantami.
-
Aktivita
Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.
-
Prezentace
Sada slajdů k výkladu a procvičení.
-
Kartičky
Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).
-
QR hra
Interaktivní hra k procvičení tématu.
Související předměty
Učíte něco, co tu není?
Témata na této stránce jsou příklady. Napište ScioBotu, co v předmětu Zeměpis učíte a pro koho – materiál připraví i mimo uvedené okruhy.
Časté dotazy
- Podle jakého RVP jsou témata řazena?
- RVP G (gymnázia) platí od 1. 9. 2022. Čtyřleté gymnázium = I.–IV. ročník. Šestiletá a osmiletá gymnázia mapují své poslední čtyři ročníky identicky. Aktualizace informatiky září 2022, opatření MSMT-24248/2021-2 (úplné znění, Praha září 2021).
- Kolik očekávaných výstupů má Zeměpis na gymnáziu?
- V datech je 28 očekávaných výstupů, 17 položek učiva.
- Ve kterých ročnících se Zeměpis učí?
- V katalogu je předmět pokryt v I.–IV. ročníku.
Rámce
-
RVP G (gymnázia)
Čtyřleté gymnázium = I.–IV. ročník. Šestiletá a osmiletá gymnázia mapují své poslední čtyři ročníky identicky. Aktualizace informatiky září 2022, opatření MSMT-24248/2021-2 (úplné znění, Praha září 2021).
https://edu.gov.cz/dokumenty/rvp-ramcove-vzdelavaci-programy/rvp-g-ramcove-vzdelavaci-programy-pro-gymnazia/ · https://edu.gov.cz/wp-content/uploads/2021/09/001_RVP_GYM_uplne_zneni.pdf