Biologie – 9. třída
DNA nese dědičnou informaci a přírodní výběr pomáhá vysvětlit přizpůsobení organismů prostředí. Žáci porovnávají tvrdost a štěpnost minerálů, sledují proměny hornin a v potravních sítích vztahy mezi organismy.
Nejčastější témata. Nové nápady do výuky.
8. třída
-
Svalová soustava
Svaly umožňují pohyb a udržování polohy těla; na příkladu lokte lze vysvětlit spolupráci svalů, šlach, kostí a kloubů i odlišit kosterní, hladkou a srdeční svalovinu.
-
Dýchací soustava
Dýchací soustava člověka přivádí vzduch do plic, kde kyslík přechází do krve a oxid uhličitý z krve do vydechovaného vzduchu.
-
Nervová soustava
Nervová soustava propojuje příjem podnětů s řízením těla; stavba neuronu, úloha mozku a míchy a průběh reflexu vysvětlují, jak vzniká odpověď organismu.
-
Oběhová soustava
Srdce pohání krev dvěma propojenými oběhy; cévy a jednotlivé složky krve zajišťují přepravu látek, obranu organismu a zastavení krvácení.
-
Kosterní soustava
Kostra poskytuje tělu oporu, chrání orgány a spolu se svaly umožňuje pohyb; vlastnosti kostí a jejich spojení odpovídají těmto funkcím.
-
Vylučovací soustava
Ledviny odstraňují z krve odpadní látky a upravují množství vody a solí v těle; vzniklá moč odtéká močovými cestami.
-
Tkáně
Stavba čtyř základních typů živočišných tkání souvisí s jejich funkcí; různé tkáně společně vytvářejí orgány.
-
Krev
Složky krve zajišťují přenos látek, obranu organismu a zástavu krvácení; jejich rozdílné úlohy vysvětlují, jak krev propojuje činnost orgánů.
-
Vývoj člověka
Vývoj lidského jedince zahrnuje vznik a dozrávání orgánů, růst i proměny tělesných funkcí od oplození přes dospívání až po stáří.
-
Opěrná soustava
Kostra poskytuje tělu oporu a chrání orgány; stavba kostí a způsob jejich spojení určují pevnost i pohyblivost jednotlivých částí těla.
-
Kostra člověka
Stavba kostí a jejich spojení vysvětlují, jak kostra podpírá tělo, chrání orgány a společně se svaly umožňuje pohyb.
-
Biologie člověka
Stavba lidského těla souvisí s funkcí jeho částí; orgánové soustavy spolu zajišťují výživu buněk, pohyb, řízení organismu i rozmnožování.
-
Šelmy
Šelmy jsou řád savců s rozmanitou potravou; na jejich chrupu, končetinách a způsobu lovu lze vysvětlit vztah mezi stavbou těla a způsobem života.
-
Hormonální soustava
Žlázy s vnitřní sekrecí uvolňují do krve hormony, které prostřednictvím cílových buněk ovlivňují růst, hospodaření s energií i rozmnožování.
-
Původ a vývoj člověka
Člověk patří mezi primáty; jeho původ objasňuje společný původ s ostatními lidoopy, větvení lidské linie a doklady proměn tělesných znaků i způsobu života.
-
Lidské tělo
Orgánové soustavy spolupracují při pohybu, zásobování buněk i odstraňování odpadních látek; jejich propojení umožňuje tělu reagovat na změny zátěže.
-
Rozmnožovací soustava
Stavba rozmnožovací soustavy člověka souvisí s tvorbou a transportem pohlavních buněk, oplozením a vývojem zárodku v děloze.
-
Kožní soustava
Kožní soustavu tvoří kůže a její přídatné útvary; jejich stavba souvisí s ochranou těla, vnímáním podnětů a regulací tělesné teploty.
-
Vačnatci
Vačnatci rodí velmi málo vyvinutá mláďata, která dále rostou přisátá k mléčné bradavce; jejich zástupci obývají Austrálii, okolní ostrovy i Ameriku.
-
Tkáně lidského těla
Stavba čtyř základních typů tkání souvisí s jejich funkcí; v orgánech se různé tkáně spojují a spolupracují.
-
Primáti
Primáty spojuje společný původ a soubor tělesných znaků; porovnání jejich stavby těla pomáhá vysvětlit způsob života i příslušnost člověka k této skupině.
-
Svalová soustava člověka
Kosterní svaly pohybují tělem tahem za kosti; přehled vysvětluje jejich spolupráci, připojení šlachami a rozdíly mezi kosterní, hladkou a srdeční svalovinou.
-
Kůže
Stavba lidské kůže vysvětluje její ochrannou funkci, vnímání podnětů i podíl na udržování tělesné teploty.
-
Smysly
Smyslové receptory zachycují podněty a nervová soustava je zpracovává; na zraku, sluchu a dalších smyslech lze vysvětlit vztah mezi stavbou orgánu a vznikem vjemu.
-
Hlodavci
Hlodavce spojuje charakteristický chrup s dorůstajícími řezáky; na veverce, bobrovi a hrabošovi lze porovnat, jak jejich tělesné znaky souvisejí s potravou a prostředím.
-
Trávicí soustava člověka
Trávicí soustava rozmělní potravu, rozštěpí složité živiny a umožní vstřebání využitelných látek; jednotlivé orgány se na těchto dějích podílejí různým způsobem.
-
Pohlavní soustava
Stavba pohlavní soustavy souvisí s tvorbou a cestou spermií a vajíček; menstruační cyklus propojuje změny ve vaječníku a děloze.
-
Mízní soustava
Mízní soustava odvádí tekutinu z tkání zpět do krve, podílí se na obraně organismu a přenáší část tuků vstřebaných v tenkém střevě.
-
Lidské rasy
Lidská rozmanitost zahrnuje rozdíly ve vzhledu i dědičných znacích; tradiční dělení na rasy nevystihuje její plynulost a překrývání mezi populacemi.
-
Svaly
Svaly vytvářejí tah, který umožňuje pohyb a udržování polohy těla; kosterní, hladká a srdeční svalovina se liší stavbou, umístěním a řízením činnosti.
-
Lidská kostra
Stavba lidské kostry souvisí s oporou těla, ochranou orgánů i možnostmi pohybu; přehled propojuje hlavní kosti, jejich spojení a stavbu kosti jako živého orgánu.
-
Cévní soustava
Srdce pohání krev propojeným plicním a tělním oběhem; stavba tepen, žil a vlásečnic odpovídá jejich úloze při proudění krve a výměně látek.
-
Smyslová soustava
Smyslové receptory zachycují podněty a nervová soustava je zpracovává; na příkladech zraku a dalších smyslů lze vysvětlit, jak vzniká vjem.
-
Mozek
Části mozku spolupracují při vnímání, řízení pohybu, učení i udržování životních funkcí; jejich polohu a úlohu lze propojit na modelu a příkladech činností.
-
Sudokopytníci
Sudokopytníky rozlišujeme podle stavby končetin; na příkladech jelena, skotu a prasete porovnáváme jejich potravu a vysvětlujeme, jak přežvýkavci zpracovávají rostlinnou hmotu.
-
Krevní skupiny
Krevní skupiny AB0 a Rh se rozlišují podle antigenů na červených krvinkách; jejich vztah k protilátkám vysvětluje, proč se při transfuzi ověřuje slučitelnost krve.
-
Srdce
Srdce pohání krev stahy svaloviny; uspořádání síní, komor a chlopní umožňuje oddělené čerpání krve do plic a do ostatních částí těla.
-
Kosterní soustava člověka
Kostra podpírá tělo, chrání orgány a spolu se svaly umožňuje pohyb; její funkce souvisejí se stavbou kostí a způsobem jejich spojení.
-
Hmyzožravci
Ježek, krtek a rejsek ukazují, jak souvisí stavba těla drobných savců s vyhledáváním živočišné potravy a životem v různých prostředích.
-
Orgánové soustavy člověka
Orgánové soustavy zajišťují příjem a rozvod látek, pohyb, řízení i ochranu těla; jejich spolupráci lze vysvětlit na potřebách tělních buněk.
-
Tělní tekutiny
Krev, tkáňový mok a míza propojují transport látek v těle s výměnou mezi krví a buňkami; každá z těchto tekutin má jiné umístění a složení.
-
Zrak
Zrak vzniká spoluprací oka a mozku: oko zachytí světlo, sítnice je převede na nervové signály a mozek z nich vytváří vjem barev, tvarů a prostoru.
-
Výživa a dýchaní bakterií a hub
Houby a bakterie získávají látky pro stavbu těla a energii různými způsoby; na příkladu rozkladu a kvašení lze ukázat rozdíl mezi výživou a buněčným dýcháním.
-
Vznik a vývoj člověka
Vývoj člověka představuje větvený příběh příbuzných populací a druhů, který rekonstruujeme podle fosilií, archeologických nálezů a genetických podobností.
-
Chobotnatci
Chobotnatci zahrnují slony i vyhynulé mamuty; jejich chobot, chrup a mohutné končetiny ukazují souvislost mezi stavbou těla a způsobem života.
-
Metabolismus
Metabolismus zahrnuje přeměny látek a energie v organismu: rozklad živin poskytuje energii pro činnost buněk i pro tvorbu vlastních látek.
-
Smyslové orgány
Smyslové orgány zachycují různé podněty a převádějí je na nervové signály; jejich stavba i spolupráce s mozkem vysvětlují, jak vnímáme okolí a polohu těla.
-
Letouni
Letouni jsou savci schopní aktivního letu; stavba jejich křídel, echolokace a způsob zimování ukazují souvislosti mezi tělem, prostředím a získáváním potravy.
-
Žlázy s vnitřní sekrecí
Žlázy s vnitřní sekrecí uvolňují hormony do krve; jejich umístění a vybrané účinky vysvětlují, jak se podílejí na růstu, metabolismu a rozmnožování.
-
Oběhová soustava člověka
Srdce pohání krev dvěma propojenými oběhy, které zajišťují výměnu plynů v plicích a dopravu látek mezi krví a tělními tkáněmi.
-
Orgánové soustavy
Orgánové soustavy člověka zajišťují životní funkce společnou činností; jejich propojení lze vysvětlit na zásobování svalů kyslíkem a živinami nebo na odstraňování odpadních látek.
-
Cesta krve tělem
Krev proudí mezi srdcem, plícemi a ostatními částmi těla dvěma navazujícími oběhy; její proudění souvisí s činností srdce, výměnou látek i změnami tepu při pohybu.
-
Člověk mezi živočichy
Člověk patří mezi savce; srovnání jeho těla, vývoje a chování s jinými živočichy ukazuje společné znaky, rozdíly i evoluční příbuznost.
-
Hormony a řízení těla
Hormony přenášené krví ovlivňují růst, metabolismus i reakce na zátěž; spolu s nervovou soustavou pomáhají řídit činnost těla.
-
Jak dýcháme
Cesta vzduchu do plic, výměna plynů a pohyby hrudníku vysvětlují, jak tělo získává kyslík a proč se dýchání mění při zátěži.
-
Jak nervová soustava řídí tělo
Žáci poznávají stavbu neuronu, úlohu mozku a míchy i dráhu obranného reflexu; při chytání pravítka zkoumají, jak rozptylování souvisí s rychlostí reakce.
-
Jak poznat živočichy podle stavby těla
Společné znaky živočichů a rozdíly ve stavbě těla pomáhají žákům porovnávat jejich způsob života a zdůvodňovat zařazení vybraných druhů.
-
Jak rozlišit korýše, pavoukovce a stonožkovce
Korýše, pavoukovce a stonožkovce žáci rozlišují podle stavby těla a na vybraných znacích poznávají souvislost mezi tělesnou stavbou a způsobem života.
-
Jak svaly umožňují pohyb
Žáci poznají tři typy svalové tkáně, vysvětlí spolupráci svalů s kostmi a klouby a sledují, jak se při opakované činnosti a odpočinku mění svalový výkon.
-
Ledviny a močové cesty
Ledviny tvoří moč, pomáhají udržovat složení tělních tekutin a spolu s močovými cestami zajišťují odvod odpadních látek z těla.
-
Lidská kostra a pohyb
Žáci poznávají hlavní části kostry a na modelu vysvětlují, jak kosti, klouby a svaly společně zajišťují oporu, ochranu orgánů a pohyb.
-
Měkkýši
Plži, mlži a hlavonožci se liší stavbou těla; jejich typické znaky pomáhají určit skupinu a vysvětlit způsob pohybu i získávání potravy.
-
Mízní soustava a obrana těla
Mízní soustava vrací tkáňovou tekutinu do krevního oběhu a podílí se na obraně těla; žáci poznávají vrozenou a získanou imunitu i význam očkování a prevence nákaz.
-
Oko a vidění
Stavba oka vysvětluje vznik obrazu na sítnici, zaostřování na různé vzdálenosti i běžné vady zraku; téma zahrnuje také péči o zrak při čtení a práci s obrazovkou.
-
Plazi: znaky a způsob života
Žáci poznávají typické znaky plazů, vysvětlují jejich význam pro život na souši a podle společných znaků zařazují vybrané zástupce.
-
Pohlavní soustava člověka
Stavba pohlavních orgánů souvisí s tvorbou a cestou pohlavních buněk, oplozením a genetickou rozmanitostí potomků.
-
Ryby
Žáci poznávají stavbu paprskoploutvých ryb, vysvětlují souvislost jejich znaků se životem ve vodě a podle typických znaků určují vybrané sladkovodní druhy.
-
Savci
Žáci poznávají savce podle společných znaků, řadí vybrané druhy do skupin a vysvětlují, jak jejich stavba těla souvisí se způsobem života.
-
Složení a funkce krve
Krevní plazma a krevní elementy společně zajišťují přenos látek, obranu organismu a srážení krve; krevní skupiny jsou důležité při transfuzi.
-
Sluch, čich, chuť a hmat
Stavba ucha vysvětluje vznik sluchového vjemu; čich, chuť a kožní čití ukazují další způsoby vnímání okolí a téma zahrnuje i ochranu sluchu.
-
Stavba a funkce kůže
Stavba pokožky, škáry a podkožního vaziva pomáhá vysvětlit, jak kůže chrání tělo, zachycuje podněty a podílí se na udržování tělesné teploty.
-
Stavba lidského těla
Buňky tvoří tkáně, z nich vznikají orgány a orgánové soustavy; stavba člověka má mnoho společných znaků se stavbou ostatních savců.
-
Stavba těla a proměna hmyzu
Žáci poznávají stavbu těla hmyzu, porovnávají proměnu dokonalou a nedokonalou a podle typických znaků zařazují vybrané zástupce do skupin.
-
Stavba těla a život ptáků
Stavba těla ptáků souvisí s jejich pohybem, získáváním potravy a péčí o mláďata; typické znaky pomáhají rozlišovat jejich skupiny.
-
Těhotenství a sexuální zdraví
Těhotenství od oplození po porod souvisí s péčí o sexuální zdraví, respektem k souhlasu a ochranou před nechtěným otěhotněním a pohlavně přenosnými infekcemi.
-
Trávení a výživa
Žáci poznávají cestu potravy tělem, její trávení a vstřebávání živin a vysvětlují, jak s funkcí trávicí soustavy souvisejí strava, pitný režim a hygiena.
-
Žáby a čolci: život obojživelníků
Žáci sledují proměnu žáby, vysvětlují vazbu mnoha obojživelníků na vodu a podle typických znaků rozlišují žáby a čolky.
-
Žahavci, ploštěnci a hlístice
Žahavci, ploštěnci a hlístice se liší stavbou těla i způsobem života; jejich typické znaky pomáhají vysvětlit, jak získávají potravu a rozmnožují se.
-
Život v lesním ekosystému
Žáci poznávají vztahy mezi organismy a prostředím v lese a na konkrétních příkladech zvažují význam lesa pro člověka i dopady hospodaření.
-
Život ve vodě
Žáci porovnávají stojaté a tekoucí vody, poznávají vztahy vodních organismů k prostředí a posuzují dopady lidských zásahů.
-
Životní etapy člověka
Vývoj člověka od oplození po stáří zahrnuje proměny těla i životních potřeb; péče o lidské dítě se v některých ohledech liší od péče o mláďata jiných savců.
-
Žížaly a pijavice: kroužkovci
Žížaly a pijavice spojuje článkované tělo, ale stavbou a způsobem života se liší; žáci poznávají jejich znaky a význam v půdě a ve vodě.
-
Žraloci a rejnoci
Žraloci a rejnoci patří mezi paryby; podle stavby těla je žáci odlišují od kostnatých ryb a vysvětlují souvislost vybraných znaků se způsobem života.
9. třída
-
Genetika
Genetika vysvětluje předávání dědičné informace z rodičů na potomky a rozmanitost znaků, na jejichž podobě se podílí také prostředí.
-
Ekologie
Ekologie zkoumá vztahy organismů mezi sebou a s prostředím; na příkladu ekosystému propojuje podmínky života, potravní vztahy, koloběh látek a tok energie.
-
Bílkoviny
Bílkoviny tvoří řetězce aminokyselin, jejichž prostorové uspořádání souvisí s funkcí; v organismech slouží například jako stavební látky, enzymy a protilátky.
-
Nerosty
Nerosty rozlišujeme podle souboru vlastností, které souvisejí s jejich chemickým složením a vnitřní stavbou; samotná barva k určení obvykle nestačí.
-
Minerály
Minerály rozlišujeme podle složení, stavby a souboru vlastností; na vzorcích lze ukázat rozdíl mezi minerálem a horninou i omezení určování podle barvy.
-
Mineralogie
Mineralogie zkoumá nerosty, jejich složení, stavbu a vlastnosti; při určování vzorků je důležité rozlišit nerost od horniny a spojit více rozpoznávacích znaků.
-
Vlastnosti minerálů
Barva, vryp, lesk, tvrdost a štěpnost pomáhají rozlišovat minerály; spolehlivé určení vyžaduje porovnat více vlastností.
-
Základy ekologie
Ekologie vysvětluje vztahy organismů mezi sebou a s prostředím, potravní propojení v ekosystému i možné důsledky změn životních podmínek.
-
Sacharidy
Sacharidy slouží organismům jako zdroj energie, zásobní i stavební látky; jejich využití souvisí se stavbou molekul.
-
Ochrana přírody
Ochrana přírody propojuje péči o druhy s ochranou jejich stanovišť; vhodné opatření vychází z toho, co organismy potřebují a co jejich přežití ohrožuje.
-
Ekosystémy
Ekosystém tvoří organismy a jejich neživé prostředí propojené potravními vztahy, koloběhem látek a tokem energie.
-
Co horniny a zkameněliny prozrazují o minulosti Česka
Horniny a zkameněliny z českých regionů pomáhají zařadit místní geologické události na časovou osu a poznat někdejší prostředí i vývoj života.
-
Dědičné znaky a genetická onemocnění
Žáci zkoumají, jak se předávají dědičné znaky, proč se sourozenci liší a jak mohou genetické změny souviset s onemocněním.
-
Dějiny Země a vývoj života
Časová osa, horniny a zkameněliny pomáhají vysvětlit hlavní události ve vývoji života, dávná vymírání i současný úbytek druhů.
-
DNA a možnosti jejího pozměňování
DNA nese dědičnou informaci, která se podílí na vzniku znaků jedince; její pozměňování v šlechtění a medicíně přináší možnosti i rizika.
-
Jak poznáváme a využíváme minerály
Žáci zkoumají vlastnosti vybraných minerálů a z pozorování i informačních zdrojů vyvozují, k čemu se využívají a jaký mají význam v přírodě.
-
Jak vzniká přizpůsobení organismů
Na příkladu vybraného druhu žáci poznávají, jak dědičné rozdíly mezi jedinci a přírodní výběr souvisejí s přizpůsobením prostředí.
-
Jak vzniká půda a proč je důležitá
Půda vzniká působením zvětrávání a organismů; její složení a vlastnosti ovlivňují růst rostlin, pohyb vody v krajině i možnosti využití člověkem.
-
Jak vznikají a mění se horniny
Žáci rozlišují horniny podle vzniku, zkoumají jejich vlastnosti a na příkladech propojují horninový cyklus s pohybem litosférických desek a využitím hornin.
-
Nerostné suroviny a podzemní voda
Žáci poznávají, proč jsou ložiska nerostných surovin rozmístěna nerovnoměrně, proč se vytěžené zásoby v lidském časovém měřítku nedoplňují a jak získávání a využívání zdrojů ovlivňuje přírodu i zdraví lidí.
-
Organismy a jejich prostředí
Žáci znázorňují vztahy mezi organismy a podmínkami prostředí a na příkladech zkoumají, jak ekosystém ovlivňuje člověk.
-
Péče o cenná a narušená místa
Žáci zvažují, jak chránit cenná místa a obnovovat území změněná člověkem, a posuzují možné dopady opatření na organismy i lidi.
-
Péče o přírodu kolem školy
Žáci poznávají přírodu v okolí školy, podílejí se na péči o vybrané místo a na příkladech vysvětlují jeho význam pro organismy i lidi.
-
Pohyb litosférických desek
Pohyb litosférických desek pomáhá vysvětlit rozmístění zemětřesení a sopek i vznik a přeměnu hornin.
-
Příbuznost a vývoj skupin organismů
Žáci podle typických znaků zařazují známé organismy do skupin a z vyobrazení vyvozují jejich příbuznost a vývoj.
-
Rozmnožování a znaky potomků
Pohlavní a nepohlavní rozmnožování se liší tím, jak vznikají potomci a jak rozmanité mohou být jejich dědičné znaky.
-
Souvislosti v biologii 9. ročníku
Dědičnost, evoluce, fosilie a změny prostředí pomáhají vysvětlit rozmanitost organismů i místo člověka v přírodě.
-
Stavba Země a pohyb litosférických desek
Vrstvy Země a pohyb litosférických desek pomáhají vysvětlit vznik pohoří, sopečnou činnost i vznik a přeměnu hornin.
-
Vývoj lidské linie
Fosilní nálezy a časová osa ukazují větvení lidské linie a pomáhají vysvětlit, jak vybrané znaky předků člověka souvisely s jejich způsobem života.
-
Vztah k přírodě
Žáci poznávají přírodu smysly, všímají si rozmanitosti organismů a přemýšlejí o svém vztahu k nim i o evoluční příbuznosti člověka s ostatními organismy.
-
Změna klimatu a živá příroda
Přírodní procesy a lidská činnost ovlivňují klima; změny teplot a srážek zasahují organismy a krajinu, zatímco různá opatření působí na příčiny změny nebo pomáhají zvládat její dopady.
-
Zvětrávání, eroze a usazování
Zvětrávání, eroze a usazování mění zemský povrch a poskytují materiál, z něhož mohou vznikat usazené horniny.
Co se žáci naučí.
Očekávané výstupy
Člověk a příroda · Přírodopis
- RVP · CAP-PRI-001-ZV9-001 Rozpozná složení organismů z buněk s použitím mikroskopu a při další práci s informačními zdroji objasní funkci buňky jako komplexního živého celku.
- RVP · CAP-PRI-001-ZV9-002 Na základě pokusu popíše faktory ovlivňující základní životní procesy v organismech včetně člověka.
- RVP · CAP-PRI-001-ZV9-003 Objasní základní vnější a vnitřní stavbu vybraných organismů včetně člověka a fungování těla jako celku s vysvětlením funkce orgánů a orgánových soustav pomocí modelu.
- RVP · CAP-PRI-002-ZV9-004 Vytvoří zjednodušující model vztahů mezi organismy navzájem a prostředím v ekosystému na základě vlastního pozorování a práce s informačními zdroji a na konkrétních příkladech posoudí udržitelnost využívání ekosystému člověkem.
- RVP · CAP-PRI-002-ZV9-005 Podílí se na návrhu způsobu obnovy nebo ochrany cenného nebo člověkem narušeného území v regionu a posoudí možné dopady navrženého opatření.
- RVP · CAP-PRI-002-ZV9-006 Zapojí se do péče o přírodu ve svém okolí nebo do aktivit pro její obnovu.
- RVP · CAP-PRI-002-ZV9-007 Objasní roli přírodních procesů v příčinách, dopadech a opatřeních týkajících se změn klimatu.
- RVP · CAP-PRI-002-ZV9-008 Zhodnotí význam přírody pro život člověka na základě vědeckých důkazů a s využitím konkrétních příkladů.
- RVP · CAP-PRI-003-ZV9-009 Zhodnotí výhody a nevýhody pohlavního a nepohlavního rozmnožování pro projevení se konkrétních znaků s ohledem na dané prostředí.
- RVP · CAP-PRI-003-ZV9-010 Vysvětlí význam DNA pro jedince a diskutuje o výhodách a rizikách jejího pozměňování.
- RVP · CAP-PRI-004-ZV9-011 Vysvětlí, jak vlastnosti vybraného organismu souvisejí s jeho vývojem a umožňují mu přežít a rozmnožit se.
- RVP · CAP-PRI-004-ZV9-012 Určí vybrané druhy a zdůvodní jejich zařazení do taxonomických skupin na základě typických znaků a popíše evoluci skupin organismů s použitím vhodných vyobrazení vývoje.
- RVP · CAP-PRI-004-ZV9-013 Na základě pozorování a společných diskusí analyzuje shody a rozdíly ve vývoji a životních projevech mezi člověkem a ostatními živočichy.
- RVP · CAP-PRI-004-ZV9-014 Reflektuje svůj vztah k přírodě na základě aktivit podporujících environmentální senzitivitu, ocenění rozmanitosti a chápání evoluční příbuznosti lidí a ostatních organismů.
- RVP · CAP-PRI-005-ZV9-015 Odvozuje význam minerálů, hornin a půdy na základě charakteristik zjištěných z informačních zdrojů a pomocí zkoumání jejich vlastností.
- RVP · CAP-PRI-005-ZV9-016 Vysvětlí vztah mezi pohyby litosférických desek a vznikem a přeměnou hornin na základě studia informačních zdrojů a modelů.
- RVP · CAP-PRI-005-ZV9-017 Objasní příčiny neobnovitelnosti a nerovnoměrného rozložení zdrojů minerálů, energie, podzemní vody a dopady jejich těžby a využití na zdraví lidí a přírodu.
- RVP · CAP-PRI-005-ZV9-018 Objasní události významné pro vznik a vývoj života v jednotlivých geologických érách (včetně vymírání v současnosti) s využitím časové osy a informačních zdrojů; vybrané události dokládá na příkladech hornin a zkamenělin z regionu.
Připravte vaši hodinu.
Mějte příští hodinu připravenou už dnes. ScioBot vám vytvoří plán, pracovní listy i prezentaci k vašemu tématu. Klidně i z vašich podkladů.
Vytvořit materiál
-
Příprava na hodinu
Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.
-
Pracovní list
List s úlohami, klíčem a variantou.
-
Písemka
Časovaná písemka s body a variantami.
-
Aktivita
Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.
-
Prezentace
Sada slajdů k výkladu a procvičení.
-
Tisknutelné materiály
Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).
-
Interaktivní hry
Interaktivní hra k procvičení tématu.
Rámce
-
RVP ZV (revize 2025)
Povinný náběh 1. a 6. ročník 2028, všechny ročníky 2032.