Jak posoudit sdělení a vhodně reagovat

Ve 4. třídě se žáci učí posoudit sdělení v konkrétní situaci: kdo s kým mluví, co chce sdělit a zda je jeho vyjádření srozumitelné a přiměřené. Navazují tak na výstup JJK-CJL-001-ZV5-004, který se zaměřuje na posouzení výpovědi a adekvátní reakci, i na JJK-CJL-001-ZV5-001, jenž se týká volby jazykových prostředků podle záměru a situace.

Žáci rozlišují například otázku, prosbu, omluvu, poděkování a nesouhlas a přemýšlejí, jak na ně vhodně reagovat. Přiměřenou reakcí může být odpověď, odmítnutí, poděkování nebo doptání, když si žák není jistý, co druhý myslí.

Vycházejí z krátkých dialogů ze školy, hřiště a domácnosti. Žáci vysvětlí, co mluvčí zamýšlí a zda jeho sdělení odpovídá situaci, a navrhnou reakci, která na něj navazuje.

Předpoklady

• Naslouchání a přiměřená reakce ve 2. ročníku: počkat, až druhý domluví, a odpovědět k tématu.
• Druhy vět podle postoje mluvčího: rozpoznat oznamovací, tázací, rozkazovací a přací větu.
• Spisovná a nespisovná slova: volit výrazy podle situace a komunikačního partnera.

Klíčové pojmy

Sdělení

To, co někdo v určité chvíli řekne nebo napíše, například otázku, oznámení, prosbu nebo omluvu.

Komunikační situace

Okolnosti, za kterých lidé komunikují: kdo s kým mluví, kde a proč. Stejná slova mohou působit různě podle situace a vztahu mezi mluvčími.

Komunikační záměr

Co chce mluvčí sdělením udělat, například získat informaci, požádat o pomoc, vyjádřit nesouhlas nebo poděkovat.

Přiměřená reakce

Reakce, která navazuje na sdělení i situaci. Může jít o odpověď, souhlas, slušné odmítnutí, poděkování nebo doptání.

Zdvořilost

Způsob vyjadřování, který zohledňuje komunikačního partnera a situaci. Patří k němu například vhodné oslovení, vykání nebo slova prosím a děkuji.

Nevhodná reakce

Reakce, která nebere ohled na sdělení nebo situaci, například výsměch, urážka nebo odpověď mimo téma.

Posouzení sdělení

Žák vysvětlí, zda sdělení odpovídá situaci a záměru mluvčího, a navrhne vhodnější vyjádření nebo reakci.

Časté miskoncepce

• Častá chyba

  Žák na otázku „Máš hotový sešit?“ odpoví historkou z přestávky a myslí si, že stačí, když něco řekl.

  Jak na to

  Zeptejte se: „Na co se spolužák ptal? Dozvěděl se odpověď?“ Žák pak zkusí odpovědět jednou větou k věci.

• Častá chyba

  Žák považuje za zdvořilé jen formální vyjadřování, nebo naopak používá ke všem stejný způsob oslovení.

  Jak na to

  Porovnejte tutéž prosbu adresovanou učiteli a spolužákovi. Žáci vysvětlí, jak se může lišit oslovení a formulace, aby odpovídaly vztahu mezi mluvčími.

• Častá chyba

  Žák si myslí, že prosbu musí vždy přijmout, nebo že poctivé odmítnutí může být jen strohé „Ne!“.

  Jak na to

  Ukažte příklad slušného odmítnutí: „Teď ti svačinu půjčit nemůžu, potřebuju ji sám.“ Žáci posoudí, zda je odmítnutí srozumitelné a ohleduplné.

• Častá chyba

  Žák posuzuje sdělení jen podle pravopisu nebo druhu věty a přehlíží situaci a záměr mluvčího.

  Jak na to

  Porovnejte prosbu „Zavři okno“ pronesenou ke spolužákovi a k dospělému, kterého žák nezná. Žáci vysvětlí, co je třeba zohlednit při volbě slov a způsobu oslovení.

Jak učit

2–3 hodiny

1. Evokace: Přečtěte dvě různé reakce na stejnou otázku ve frontě na oběd. Žáci určí, která odpovídá na otázku a proč.
2. Uvědomění: Na krátkých situacích s prosbou, omluvou nebo nesouhlasem žáci posoudí sdělení a navrhnou či předvedou přiměřenou reakci (JJK-CJL-001-ZV5-004, JJK-CJL-001-ZV5-001).
3. Reflexe: Žáci uvedou, podle čeho poznali, že jejich reakce odpovídala situaci, a co by případně formulovali jinak.

Nápady na aktivity

• Karty situací: jeden žák přečte sdělení, druhý vybere ze tří reakcí tu nejvhodnější a vysvětlí svou volbu.
• Dokonči dialog: v rozhovoru s prosbou nebo omluvou chybí druhá replika; žáci navrhnou odpověď, která na sdělení navazuje.

Hodnocení

Ústně: u nové situace žák vysvětlí záměr mluvčího, posoudí sdělení a navrhne přiměřenou reakci.

Písemně: ve dvou dialozích žák rozpozná repliku, která neodpovídá situaci, a nahradí ji vhodnější reakcí.

Zdroje

• Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání
• Otevřená data NPI — kurikulární dokumenty

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Jak posoudit sdělení a vhodně reagovat

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Jak posoudit sdělení a vhodně reagovat jedním klikem.

Základní materiály

• Příprava na hodinu

  Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.

• Pracovní list

  List s úlohami, klíčem a variantou.

• Písemka

  Časovaná písemka s body a variantami.

• Aktivita

  Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.

• Prezentace

  Sada slajdů k výkladu a procvičení.

• Kartičky

  Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).

• QR hra

  Interaktivní hra k procvičení tématu.

Interaktivní aktivity 15

• Křížovka s tajenkou

  Legendová křížovka, kde se ve sloupci skrývá tajenka. Skvělá na opakování pojmů.

  10–20 min

• Kartičky

  Sada oboustranných kartiček na učení pojmů a definic. Žáci si je procvičí překlápěním.

  5–20 min

• Pexeso a spojovačka

  Dvojice kartiček s obrázky, pojmy nebo příklady. Spojovačka, pexeso i volné třídění – ideální na slovní zásobu i opakování.

  10–25 min

• Poslechové cvičení

  Vícehlasý dialog s namluvenými hlasy a navázanými otázkami k poslechu.

  5–30 min

• Rozhodovačka

  Rychlé rozhodování mezi možnostmi s okamžitou zpětnou vazbou.

  5–12 min

• Otázky

  Sada otázek s výběrem odpovědí; jedna nebo více správných. Okamžitá sebekontrola.

  5–15 min

• Vpisování

  Žáci dopisují krátké odpovědi a ihned vidí, zda se trefili.

  5–15 min

• Rozřazovačka

  Žáci přetahují kartičky do správných kategorií.

  5–15 min

• Rozbory

  Žák přiřazuje značky k částem věty nebo výrazu — větné členy, slovní druhy, větné rozbory. Sebevyhodnocovací procvičování.

  10–20 min

• Označování

  Žáci označují správná slova přímo v textu.

  5–15 min

• Doplňování textu

  Žáci doplňují chybějící slova přímo do vět nebo krátkého textu.

  5–15 min

• Krok po kroku

  Žáci řadí kroky procesu do správného pořadí.

  5–15 min

• Popis obrázku

  Diagram s očíslovanými špendlíky. Žáci přiřazují popisky k částem obrázku — biologie, zeměpis, anatomie.

  5–15 min

• Přesouvání

  Žáci přetahují kartičky do přesně určených slotů.

  5–15 min

• Čtení s porozuměním

  Žáci čtou krátký text a odpovídají na otázky k jeho obsahu.

  10–25 min

K tisku a rozstříhání 8

• Páry

  Kartičky se dvěma polovinami, které k sobě patří (např. datum–událost). Žáci je vystřihnou a párovají.

  10–20 min

• Výběr z možností (s tajenkou)

  Kartičky s úlohami a třemi možnostmi. Písmena u správných odpovědí složí tajenku — žák si tak řešení zkontroluje sám.

  10–20 min

• Doplňování do vět

  Věty s výběrem ze dvou možností uvnitř — žák zakroužkuje správnou.

  10–20 min

• Hra Riskuj

  Kvízová hra se třemi podtématy a otázkami různé hodnoty — klasický formát Riskuj / Jeopardy.

  15–30 min

• Hra AZ kvíz

  28 otázek na hexagonální hrací pole — cílem je spojit všechny tři strany.

  15–35 min

• Označ správnou možnost

  Kartičky s otázkou a čtyřmi možnostmi — žák označí správnou (např. kolíčkem).

  10–20 min

• Já mám, kdo má …?

  Kartičky s tvrzením a otázkou — žáci je čtou v kruhu a hledají navazující odpověď.

  10–25 min

• Hádej, kdo jsem

  Kartičky s popisem osobnosti, věci nebo zvířete v 1. osobě — žáci tipují, o koho/co jde.

  10–25 min

Hry pro celou třídu 4

• AZ kvíz

  28 otázek na hexagonálním hracím poli — cílem je spojit všechny tři strany. Včetně náhradních ANO/NE otázek.

  15–35 min

• Riskuj

  Klasická hra se 5 kategoriemi a otázkami za 100–500 bodů — týmy soutěží o nejvyšší skóre.

  15–40 min

• Pexeso

  Klasické pexeso s 10 dvojicemi (pojem ↔ popis) — dva týmy se střídají a hledají shody.

  10–25 min

• Šarády

  Šarády se 12 úkoly (mluvení, kreslení, pantomima) — dva týmy hádají, kdo uhodne první, dostane bod.

  15–30 min

Očekávané výstupy