Předmět a přívlastek

Žáci rozlišují předmět a přívlastek jako rozvíjející větné členy, poznávají přívlastek shodný a neshodný a ptají se na ně vhodnými otázkami.

Průvodce tématem Předmět a přívlastek v předmětu Český jazyk pro 5. třídu: co mají žáci zvládnout, na co navázat a kde nejčastěji chybují. K tomu příprava na hodinu, pracovní list nebo písemka, které ScioBot připraví na jedno kliknutí přesně pro tento ročník.

Připravit hodinu Všechny formáty

Klikněte a tvořte

Získejte přípravu zdarma

Vyberte formát. Jedním kliknutím otevřete tvorbu na téma Předmět a přívlastek (5. třída) — ScioBot ho připraví za vás.

Připravit hodinu

Další formáty na jedno kliknutí

Téma i ročník jsou už vyplněné. Nic nepíšete — rovnou tvoříte.

Předmět a přívlastek jsou rozvíjející větné členy: doplňují význam slovesa, podstatného jména nebo přídavného jména, ale každý jinak. Předmět odpovídá na otázky pádů mimo první pád (koho/co? komu/čemu? koho/co? o kom/o čem? s kým/s čím?) a závisí především na slovese (čtu knihu, pomáhám kamarádovi, mluvíme o výletu). Přívlastek blíže určuje podstatné jméno a odpovídá na otázky jaký? který? čí? (nový sešit, kniha z knihovny, maminčin svetr).

V pátém ročníku žáci rozlišují přívlastek shodný a neshodný. Shodný se s řídícím podstatným jménem shoduje v rodě, čísle a pádě (zelená tužka, zelené tužky, zelenou tužkou). Neshodný se neshoduje v koncovce; často jde o podstatné jméno v jiném pádě nebo o předložkovou vazbu (tužka bratra, kniha o zvířatech, dům z cihel). Klíčem je otázka i místo ve větě: přívlastek „visí“ na jméně, předmět na slovese.

Osvojení těchto členů se opírá o výstup JJK-CJL-001-ZV5-003: žáci je využívají při vlastním psaní, aby věta nebyla jen podmět a přísudek, ale aby přesně pojmenovala, koho nebo co sloveso zasahuje a jaké vlastnosti má jméno.

Předpoklady

Klíčové pojmy

Rozvíjející větný člen
Člen, který není podmět ani přísudek; doplňuje význam jiného slova. Předmět rozvíjí hlavně sloveso, přívlastek podstatné jméno.
Předmět
Člen závislý na slovese (někdy na přídavném jménu). Ptáme se pádovými otázkami 2.–7. pádu: Koho/co vidíš? Komu/čemu pomáháš? O čem mluvíte?
Přívlastek
Člen závislý na podstatném jméně. Odpovídá na jaký? který? čí? a blíže určuje vlastnost, příslušnost nebo druh (vysoký strom, sešit spolužáka, čaj z bylin).
Přívlastek shodný
Má s řídícím jménem stejný rod, číslo i pád: malý pes, malého psa, malému psovi. Nejčastěji ho tvoří přídavné jméno, zájmeno nebo číslovka.
Přívlastek neshodný
S řídícím jménem se neshoduje v koncovce. Bývá to podstatné jméno v jiném pádě nebo předložková vazba: pes sousedů, mapa Evropy, pohádka o drakovi.
Otázka jako zkouška
Nejprve najdeme sloveso a jméno. Na sloveso se ptáme pádově (předmět), na jméno otázkami jaký/který/čí (přívlastek). Stejné slovo může v jiné větě plnit jinou úlohu.
Pořádek slov
Shodný přívlastek stojí obvykle před jménem (červená křída), neshodný za ním (křída učitele). Předmět stojí u slovesa a lze ho často vynechat jen za cenu neúplného významu (Snědl. × Snědl jablko.).

Časté miskoncepce

  • Častá chyba

    Ve větě Vidím velkého psa žáci označí velkého jako předmět, protože se ptají Koho/co vidím? a uslyší velkého psa.

    Jak na to

    Nechte je otázku rozdělit: Koho/co vidím? → psa (předmět). Jakého psa? → velkého (přívlastek u psa). Zakroužkujte sloveso a jméno zvlášť.

  • Častá chyba

    V sousloví kniha bratra berou bratra jako předmět, protože 2. pád zní jako pádová otázka předmětu.

    Jak na to

    Zeptejte se: Čí kniha? / Jaká kniha? — kniha bratra určuje jméno kniha, sloveso ve větě chybí. Srovnejte s Čtu knihu bratra: čtu → knihu (předmět), knihu → bratra (přívlastek).

  • Častá chyba

    Žáci tvrdí, že přívlastek může být jen přídavné jméno, proto v dům z cihel nic neurčují.

    Jak na to

    Ukažte dvojici cihlový dům (shodný) a dům z cihel (neshodný): stejný význam, jiný tvar. Otázka Jaký dům? funguje u obou.

  • Častá chyba

    U sloves s předložkou (mluvit o, čekat na) označí předložkovou vazbu jako přívlastek, protože „není to čistý pád“.

    Jak na to

    Najděte sloveso a zeptejte se celou vazbou: O čem mluvíš? Na koho čekáš? To je předmět. Přívlastek by visel na jméně: povídka o vlkovi — o vlkovi určuje povídka.

Jak učit

2–3 hodiny

  1. Evokace: na tabuli dvě věty Čtu knížku. / Čtu veselou knížku. — žáci řeknou, co přibylo a na které slovo se nová informace „lepí“.
  2. Jádro: společně podtrhněte sloveso a podstatná jména, ptejte se zvlášť pádově a zvlášť jaký/který/čí; tříděte kartičky na předmět, přívlastek shodný a neshodný.
  3. Reflexe: každý napíše jednu větu se předmětem i přívlastkem a sousedovi ji „rozstříhá“ otázkami; chybné záměny se hned opraví u tabule.

Nápady na aktivity

  • Staniční hon: u slovesa žáci lepí zelený lístek s pádovou otázkou (předmět), u jména žlutý s jaký/který/čí (přívlastek); neshodný přívlastek musí jít za jméno.
  • Přestavba dvojic: žáci mění shodný přívlastek na neshodný a naopak (sousedův pes ↔ pes souseda, lesní cesta ↔ cesta lesem) a ověřují, že význam jména zůstává.

Hodnocení

Žák v krátké větě podtrhne předmět a přívlastek, u přívlastku uvede shodný/neshodný a položí správnou otázku.

Vlastní věta (JJK-CJL-001-ZV5-003): napíše oznamovací větu, v níž sloveso má předmět a jméno má přívlastek; označí oba členy.

Související témata

Zdroje

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Předmět a přívlastek

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Předmět a přívlastek jedním klikem.

Základní materiály

Interaktivní aktivity 14

K tisku a rozstříhání 8

Hry pro celou třídu 4

Očekávané výstupy

  • JJK-CJL-001-ZV5-003 Vytváří vlastní písemná sdělení s využitím osvojených mluvnických a pravopisných pravidel a znalosti vybraných slohových útvarů.

Učíte Předmět a přívlastek trochu jinak?

Popište ScioBotu vlastními slovy, co s žáky chcete zvládnout a kolik máte času. Materiál přizpůsobí vašemu ŠVP, třídě i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.

Napsat ScioBotu

Související témata