Druhy vedlejších vět

Žáci určí druh vedlejší věty (podmětná, přísudková, předmětná, přívlastková, doplňková, příslovečná) podle otázky a spojovacího výrazu včetně zájmena jenž.

Průvodce tématem Druhy vedlejších vět v předmětu Český jazyk pro 7. třídu: co mají žáci zvládnout, na co navázat a kde nejčastěji chybují. K tomu příprava na hodinu, pracovní list nebo písemka, které ScioBot připraví na jedno kliknutí přesně pro tento ročník.

Připravit hodinu Všechny formáty

Klikněte a tvořte

Získejte přípravu zdarma

Vyberte formát. Jedním kliknutím otevřete tvorbu na téma Druhy vedlejších vět (7. třída) — ScioBot ho připraví za vás.

Připravit hodinu

Další formáty na jedno kliknutí

Téma i ročník jsou už vyplněné. Nic nepíšete — rovnou tvoříte.

Vedlejší věta v souvětí podřadném zastupuje větný člen věty řídící. Druh se určí podle toho, na jakou otázku odpovídá vůči konkrétnímu členu (nebo celé větě) a jakým spojovacím výrazem je připojena: spojkou (že, aby, protože, když, ačkoli…), vztažným zájmenem (který, jenž, co, kdo) nebo vztažným příslovcem (kde, kam, kdy).

V 7. ročníku žáci rozlišují větu podmětnou, přísudkovou, předmětnou, přívlastkovou, doplňkovou a příslovečnou. Stejný spojovací výraz může uvozovat různé druhy: že je podmětná v Je dobře, že přišel, ale předmětná v Řekl, že přišel. Zájmeno jenž skloňujeme (jenž, jehož, jíž…) a slouží stejně jako který k větě přívlastkové.

Nejprve se najde věta řídící a člen, který vedlejší věta rozvíjí; teprve potom se položí otázka (kdo/co? koho/co? jaký? jak? kdy? proč?). Výstup JJK-CJL-001-ZV9-005 se naplňuje tím, že žáci skladbu nejen pojmenují, ale použijí ji při stavbě vlastního souvětí a při čtení s porozuměním.

Předpoklady

Klíčové pojmy

Otázka k větě řídící
Druh vedlejší věty se určí otázkou položenou od členu věty řídící, ne od celého souvětí naslepo.
Věta podmětná a přísudková
Podmětná odpovídá na kdo/co? za podmět (Zdá se, že prší; Kdo přijde pozdě, počká). Přísudková doplňuje sponu nebo význam přísudku (Pravda je, že odešel; Zůstal, jaký byl).
Věta předmětná
Nahrazuje předmět: ptáme se pádovou otázkou slovesa nebo adjektiva (Řekl, že přijde; Ptal se, zda ví; Bál se, aby neupadl).
Věta přívlastková a jenž
Rozvíjí podstatné jméno otázkou jaký? který? čí? Často který, co, kde; spisovně i jenž (muž, jenž přišel; kniha, již četl; lidé, jichž si váží).
Věta doplňková
Vztahuje se zároveň k podmětu nebo předmětu a k přísudku, otázka jak? v jakém stavu? (Viděl ho, jak utíká; Ležel, jako by spal).
Věta příslovečná
Nahrazuje příslovečné určení: místa, času, způsobu, příčiny, účelu, podmínky, přípustky, míry (míry/účinku). Spojky když, protože, aby, ačkoli, jestliže, takže a vztažná příslovce kde, kam, kdy.
Stejný výraz, jiný druh
že, aby, jak, kdy, kde samy o sobě druh neurčí; rozhoduje větná platnost vůči větě řídící.

Časté miskoncepce

  • Častá chyba

    Žák označí každou větu se že jako předmětnou, i když stojí za je dobře / zdá se / pravda je.

    Jak na to

    Na tabuli dvě souvětí vedle sebe: Řekl, že… a Je dobře, že… Žáci položí otázku ke slovesu řídící věty (co řekl? × co je dobře?) a teprve pak zapíší druh.

  • Častá chyba

    U muž, jenž přišel žák hledá „zvláštní druh kvůli jenž“ nebo větu označí jako předmětnou, protože jenž „někoho označuje“.

    Jak na to

    Nahradit jenž tvarem který ve stejném pádě (jenž → který, jehož → kterého). Otázka k podstatnému jménu: jaký muž? — přívlastková; krátce procvičit tvary jehož, jíž, jimž.

  • Častá chyba

    Viděl ho, jak utíká žák určí jako přívlastkovou („jaký je, když utíká“) nebo předmětnou („co viděl“).

    Jak na to

    Ukázat, že ho je už předmět a jak utíká říká, v jakém ději ho viděl (doplněk). Porovnat s Viděl ho, který měl červenou bundu (přívlastek u ho nelze — který by viselo na podstatném jménu, ne na zájmenu v této platnosti) a s Viděl, že utíká (předmětná: co viděl?).

  • Častá chyba

    Větu kde / kdy / protože žák automaticky prohlásí za příslovečnou, i když rozvíjí podstatné jméno: dům, kde bydlel; den, kdy odjel.

    Jak na to

    Zeptat se: rozvíjí sloveso, nebo podstatné jméno? dům — jaký dům? → přívlastková; Bydlel, kde ho nikdo neznal → příslovečná místa.

Jak učit

3–4 vyučovací hodiny

  1. Evokace: žáci k větě Řekl, že přijde. / Chlapec, který přišel, zmizel. položí otázku a hádají, který větný člen vedlejší věta „drží“.
  2. Jádro: společný rozbor podle otázky a spojovacího výrazu včetně jenž; tabulka šesti druhů a záměny že / který / jak na stejném kmeni.
  3. Reflexe: každý žák napíše jedno souděti se že ve dvou různých druzích a ústně obhájí otázku k větě řídící.

Nápady na aktivity

  • Karty: na jedné straně souvětí, na druhé druh; žáci v dvojici nejdřív položí otázku nahlas, teprve pak otočí kartu.
  • Doplňovačka s jenž: do mezer jehož / jíž / jimž a rozhodnutí, zda jde o přívlastkovou větu k určenému podstatnému jménu.

Hodnocení

Žák v neznámém souvětí podřadném určí druh vedlejší věty otázkou k větě řídící a spojovacím výrazem včetně jenž.

Krátký diktát souvětí: žák označí větu podmětnou, předmětnou a přívlastkovou a jednu záměnu že vysvětlí.

Související témata

Zdroje

Co pro vás ScioBot připraví k tématu Druhy vedlejších vět

Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Druhy vedlejších vět jedním klikem.

Základní materiály

Interaktivní aktivity 14

K tisku a rozstříhání 8

Hry pro celou třídu 4

Očekávané výstupy

  • JJK-CJL-001-ZV9-005 Rozvíjí své znalosti o skladbě a funkčně je využívá.

Téma v dalších ročnících: 8. třída

Učíte Druhy vedlejších vět trochu jinak?

Popište ScioBotu vlastními slovy, co s žáky chcete zvládnout a kolik máte času. Materiál přizpůsobí vašemu ŠVP, třídě i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.

Napsat ScioBotu

Související témata