Doplněk
Žáci rozpoznají doplněk jako větný člen závislý zároveň na slovese i na jméně a odliší ho od přívlastku, přísudku jmenného i od vedlejší věty doplňkové.
Průvodce tématem Doplněk v předmětu Český jazyk pro 7. třídu: co mají žáci zvládnout, na co navázat a kde nejčastěji chybují. K tomu příprava na hodinu, pracovní list nebo písemka, které ScioBot připraví na jedno kliknutí přesně pro tento ročník.
Připravit hodinu Všechny formáty
Klikněte a tvořte
Získejte přípravu zdarma
Vyberte formát. Jedním kliknutím otevřete tvorbu na téma Doplněk (7. třída) — ScioBot ho připraví za vás.
Další formáty na jedno kliknutí
- Vytvořit: Pracovní list
- Vytvořit: Písemka
- Vytvořit: Aktivita
- Vytvořit: Prezentace
- Vytvořit: Kartičky
- Vytvořit: QR hra
Téma i ročník jsou už vyplněné. Nic nepíšete — rovnou tvoříte.
Doplněk je větný člen, který zároveň rozvíjí sloveso (nebo přídavné jméno ve jmenném přísudku) i jméno v větě — nejčastěji podmět nebo předmět. Odpovídá na otázky typu jaký? v jakém stavu? jako kdo/co? a vyjadřuje vlastnost, stav nebo zařazení, které platí v okamžiku děje (Matka se vrátila unavená. Viděli ho veselého.). V 7. ročníku žáci doplněk nejen pojmenují, ale také ho odliší od přívlastku, od jmenné části přísudku a od vedlejší věty doplňkové.
Doplněk bývá vyjádřen přídavným jménem, podstatným jménem (často s jako), zájmenem nebo číslovkou a shoduje se s jménem, k němuž se vztahuje, v rodě, čísle a pádě. Typické slovesa, u nichž se doplněk objevuje, jsou slovesa stavu a vnímání (zdát se, jevit se, zůstat, přijít, vidět, slyšet, považovat). Od přívlastku se liší tím, že není pouhým určením jména mimo sloveso: přívlastkem je unavená matka, doplňkem matka přišla unavená.
Výstup JJK-CJL-001-ZV9-005 (skladba a její funkční využití) se zde naplňuje praktickým rozborem vět: žák ukáže dvojí závislost doplňku, zvolí správnou otázku a rozhodne, zda jde o větu jednoduchou s doplňkem, nebo o souvětí s vedlejší větou doplňkovou (Viděli ho, jak odchází.).
Předpoklady
- Přívlastek shodný a neshodný — aby žáci věděli, že určení jména samo o sobě ještě není doplněk.
- Předmět jako větný člen — doplněk se často vztahuje právě k předmětu (viděli ho veselého).
- Podmět, přísudek a shoda — jmenný přísudek (je unavená) se nesmí zaměnit s doplňkem u plnovýznamového slovesa.
- Příslovečné určení — žáci už rozlišují okolnost děje (unaveně přišla) od vlastnosti nositele děje (přišla unavená).
Klíčové pojmy
- Dvojí závislost
- Doplněk závisí zároveň na slovese (nebo na sponě/jmenném přísudku v širším pojetí stavu) a na jméně (podmětu nebo předmětu); bez jednoho z těchto vztahů to není doplněk.
- Otázky na doplněk
- Ptáme se jaký (v daném okamžiku)?, v jakém stavu?, jako kdo/co?; otázka se vždy váže k ději i k osobě/věci (Jaká se vrátila matka? Unavená.).
- Shoda doplňku
- Doplněk vyjádřený přídavným jménem se shoduje s příslušným jménem v rodě, čísle a pádě (chlapce unaveného, dívku unavenou, děti unavené).
- Doplněk u podmětu a u předmětu
- U podmětu: Děti přišly rozradostněné. U předmětu: Učitel viděl žáky soustředěné. Obě situace patří k témuž větnému členu.
- Odlišení od přívlastku
- Přívlastek je součástí jmenné skupiny bez vztahu k slovesu (unavená matka seděla); doplněk charakterizuje nositele až v souvislosti s dějem (matka seděla unavená).
- Odlišení od jmenného přísudku
- Ve větě Matka je unavená je unavená jmennou částí přísudku u spony být; ve větě Matka přišla unavená je přišla přísudkem a unavená doplňkem.
- Vedlejší věta doplňková
- Doplněk lze rozvést vedlejší větou (Viděli ho veselého. / Viděli ho, jak se směje.); v souvětí už nejde o větný člen doplněk, ale o vedlejší větu doplňkovou.
Časté miskoncepce
Častá chyba
Žák ve větě Unavená matka přišla pozdě označí unavená jako doplněk, protože „říká, jaká je matka“.
Jak na to
Nechte ho přesunout přídavné jméno za sloveso: Matka přišla unavená. Porovnejte: v první větě unavená patří jen k podstatnému jménu (přívlastek), ve druhé souvisí i s přišla (doplněk).
Častá chyba
Žák ve větě Petr je nemocný určí nemocný jako doplněk, „protože odpovídá na jaký“.
Jak na to
Zeptejte se, které sloveso nese přísudek. U spony být + jméno jde o přísudek jmenný se sponou; doplněk hledejte u sloves typu přijít, zůstat, zdát se, vidět (Petr zůstal nemocný).
Častá chyba
Žák ve větě Běžela rychle označí rychle jako doplněk, protože „říká, jak běžela“.
Jak na to
Zkuste shodu: *běžela rychlá? U příslovce shoda s podmětem není — to je příslovečné určení způsobu. Doplněk by byl Běžela ustaraná (přídavné jméno, shoda s podmětem).
Častá chyba
Žák ve větě Viděli ho, jak odchází hledá ve vedlejší větě „doplněk“ jako větný člen věty řídící.
Jak na to
Nechte podtrhnout čárku a slovo jak: jde o souvětí, vedlejší věta doplňková celá zastupuje to, co by ve větě jednoduché byl doplněk (Viděli ho odcházejícího).
Jak učit
2–3 hodiny
- Evokace: napište na tabuli Unavená sestra / Sestra přišla unavená / Sestra je unavená a zeptejte se, kde unavená „patří“ jen k jménu a kde i k slovesu.
- Jádro: společně označte sloveso, jméno a doplněk; procvičte shodu a dvojice u podmětu i předmětu, pak jednu větu převeďte na vedlejší větu doplňkovou.
- Reflexe: každý žák napíše dvě vlastní věty (doplněk u podmětu a u předmětu) a jednu, kterou úmyslně splete s přívlastkem, spolužák chybu najde.
Nápady na aktivity
- Karty „kam patří přídavné jméno“: žáci skládají trojice přívlastek / doplněk / jmenný přísudek ze stejného základu (veselý chlapec; chlapec přišel veselý; chlapec je veselý) a zdůvodní otázkou i závislostí.
- Převod věty jednoduché na souvětí: Viděli jsme ji smutnou → Viděli jsme ji, jak…; žáci vyznačí, co se z doplňku stalo vedlejší větou.
Hodnocení
Žák v neznámé větě podtrhne sloveso a jméno, doplněk označí a napíše otázku; u kontrolní trojice (přívlastek / doplněk / jmenný přísudek) určí všechny tři členy bez záměny.
Krátký převod: z věty s doplňkem utvoří vedlejší větu doplňkovou (nebo naopak) a vysvětlí rozdíl větného členu a vedlejší věty.
Související témata
- Přívlastek shodný a neshodný
- Předmět jako větný člen
- Příslovečné určení
- Podmět, přísudek a shoda
- Souvětí podřadné
- Druhy vedlejších vět
Zdroje
Co pro vás ScioBot připraví k tématu Doplněk
Interaktivní aktivity, které žáci spustí na tabletu či tabuli, tisknutelné kartičky a hry pro celou třídu – každý formát na téma Doplněk jedním klikem.
Základní materiály
-
Příprava na hodinu
Kompletní příprava s cíli, průběhem a aktivitami.
-
Pracovní list
List s úlohami, klíčem a variantou.
-
Písemka
Časovaná písemka s body a variantami.
-
Aktivita
Aktivita do hodiny, kterou žáci hned spustí.
-
Prezentace
Sada slajdů k výkladu a procvičení.
-
Kartičky
Materiál k tisku (kartičky, plakát, pracovní list).
-
QR hra
Interaktivní hra k procvičení tématu.
Interaktivní aktivity 14
-
Křížovka s tajenkou
Legendová křížovka, kde se ve sloupci skrývá tajenka. Skvělá na opakování pojmů.
10–20 min
-
Kartičky
Sada oboustranných kartiček na učení pojmů a definic. Žáci si je procvičí překlápěním.
5–20 min
-
Pexeso a spojovačka
Dvojice kartiček s obrázky, pojmy nebo příklady. Spojovačka, pexeso i volné třídění – ideální na slovní zásobu i opakování.
10–25 min
-
Rozhodovačka
Rychlé rozhodování mezi možnostmi s okamžitou zpětnou vazbou.
5–12 min
-
Otázky
Sada otázek s výběrem odpovědí; jedna nebo více správných. Okamžitá sebekontrola.
5–15 min
-
Vpisování
Žáci dopisují krátké odpovědi a ihned vidí, zda se trefili.
5–15 min
-
Rozřazovačka
Žáci přetahují kartičky do správných kategorií.
5–15 min
-
Rozbory
Žák přiřazuje značky k částem věty nebo výrazu — větné členy, slovní druhy, větné rozbory. Sebevyhodnocovací procvičování.
10–20 min
-
Označování
Žáci označují správná slova přímo v textu.
5–15 min
-
Doplňování textu
Žáci doplňují chybějící slova přímo do vět nebo krátkého textu.
5–15 min
-
Krok po kroku
Žáci řadí kroky procesu do správného pořadí.
5–15 min
-
Popis obrázku
Diagram s očíslovanými špendlíky. Žáci přiřazují popisky k částem obrázku — biologie, zeměpis, anatomie.
5–15 min
-
Přesouvání
Žáci přetahují kartičky do přesně určených slotů.
5–15 min
-
Čtení s porozuměním
Žáci čtou krátký text a odpovídají na otázky k jeho obsahu.
10–25 min
K tisku a rozstříhání 8
-
Páry
Kartičky se dvěma polovinami, které k sobě patří (např. datum–událost). Žáci je vystřihnou a párovají.
10–20 min
-
Výběr z možností (s tajenkou)
Kartičky s úlohami a třemi možnostmi. Písmena u správných odpovědí složí tajenku — žák si tak řešení zkontroluje sám.
10–20 min
-
Doplňování do vět
Věty s výběrem ze dvou možností uvnitř — žák zakroužkuje správnou.
10–20 min
-
Hra Riskuj
Kvízová hra se třemi podtématy a otázkami různé hodnoty — klasický formát Riskuj / Jeopardy.
15–30 min
-
Hra AZ kvíz
28 otázek na hexagonální hrací pole — cílem je spojit všechny tři strany.
15–35 min
-
Označ správnou možnost
Kartičky s otázkou a čtyřmi možnostmi — žák označí správnou (např. kolíčkem).
10–20 min
-
Já mám, kdo má …?
Kartičky s tvrzením a otázkou — žáci je čtou v kruhu a hledají navazující odpověď.
10–25 min
-
Hádej, kdo jsem
Kartičky s popisem osobnosti, věci nebo zvířete v 1. osobě — žáci tipují, o koho/co jde.
10–25 min
Hry pro celou třídu 4
-
AZ kvíz
28 otázek na hexagonálním hracím poli — cílem je spojit všechny tři strany. Včetně náhradních ANO/NE otázek.
15–35 min
-
Riskuj
Klasická hra se 5 kategoriemi a otázkami za 100–500 bodů — týmy soutěží o nejvyšší skóre.
15–40 min
-
Pexeso
Klasické pexeso s 10 dvojicemi (pojem ↔ popis) — dva týmy se střídají a hledají shody.
10–25 min
-
Šarády
Šarády se 12 úkoly (mluvení, kreslení, pantomima) — dva týmy hádají, kdo uhodne první, dostane bod.
15–30 min
Očekávané výstupy
- JJK-CJL-001-ZV9-005 Rozvíjí své znalosti o skladbě a funkčně je využívá.
Téma v dalších ročnících: 8. třída
Učíte Doplněk trochu jinak?
Popište ScioBotu vlastními slovy, co s žáky chcete zvládnout a kolik máte času. Materiál přizpůsobí vašemu ŠVP, třídě i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.
Související témata
-
Slovní zásoba, synonyma a antonyma
Žáci rozšiřují slovní zásobu, rozlišují synonyma, antonyma, homonyma a slova nadřazená i podřazená a využívají je v mluveném i písemném projevu.
-
Čtení prvních slov
Žáci čtou krátká slova po slabikách i jako celek, nejprve z malých a později i z velkých tiskacích písmen.
-
Obecná slova a termíny
Obecná slova a termíny: význam, přesnost a vhodnost v naučném i publicistickém textu. Žáci nahrazují nepřesná slova odbornými pojmy a naopak vysvětlují termín obecným jazykem.
-
Vzory podstatných jmen
Žáci určují rod, číslo a pád podstatných jmen a přiřazují je ke vzorům pán, hrad, muž, stroj, žena, růže, píseň, kost, město, moře, kuře, stavení.
-
Druhy vedlejších vět
Žáci určí druh vedlejší věty (podmětná, přísudková, předmětná, přívlastková, doplňková, příslovečná) podle otázky a spojovacího výrazu včetně zájmena jenž.
-
Plynulé čtení slov
Žáci upevňují plynulé hlasité čtení běžných i delších slov, slučují slabiky a přecházejí od slabikování k plynulému čtení malými i velkými písmeny.
-
Delší slova a shluky souhlásek
Žáci čtou trojslabičná slova a slova se shlukem souhlásek, neuhádnou je jen z obrázku a rozloží je na slabiky.
-
Slovní zásoba školy a domova
Žáci pojmenovávají věci ve škole, doma i na těle, řadí slova k obrázkům, třídí je do skupin a nová slova použijí v krátké větě.