Informatika pro učitele

Prvňáci pozorují věci kolem sebe, pojmenovávají zjištěné údaje a používají je k odpovědím na otázky i jednoduchým rozhodnutím.

Prvňáci odpovídají ano, nebo ne podle toho, co na obrázku či mezi předměty zjistí, a ukazují, o co svou odpověď opírají.

Prvňáci hledají opakování v řadách předmětů a třídí věci podle vlastností, které dokážou pojmenovat.

Žáci rozpoznají důležité části jednoduchého obrázku, popíší jejich polohu a složí z nich celek.

Žáci se orientují v plánku třídy, poznávají zobrazená místa a podle jejich polohy zjišťují, co je u okna nebo kdo sedí v určité lavici.

Žáci čtou značky a piktogramy ve škole i v dopravě a podle jejich významu se orientují v jednoduchých situacích.

Žáci zaznamenávají odpovědi a pozorování do připraveného obrázkového seznamu a podle záznamů odpovídají na otázky.

Žáci zapisují obrázky a značky do připravené tabulky podle nadpisů řádků a sloupců a ověřují, zda zvolili správnou buňku.

Žáci hledají opakující se úsek řady, popisují jeho pravidlo a podle něj doplňují další prvky nebo opravují odchylku.

Žáci zapisují jednoduché zprávy pomocí barev a značek a podle společné legendy čtou jejich význam.

Žáci skládají a čtou krátké zprávy z emoji a dohodnutých značek a zjišťují, jak jejich význam ovlivňuje společný klíč a pořadí.

Žáci zachycují známou situaci kresbou, značkami nebo plánkem a z vytvořeného znázornění vyčítají vztahy mezi místy či lidmi.

Žáci ze slovního zadání vyberou důležité podmínky, podle nich uspořádají prvky nebo kroky a ověří své řešení.

Žáci ověřují jednoduchá tvrzení podle pozorování, tabulky, plánku nebo cesty robota a chybná tvrzení opravují.

Žáci skládají povely pro podlahového robota a podle jeho natočení předvídají a ověřují cestu po mřížce.

Žáci rozpoznají opakující se povely na trase, zapíší je s počtem opakování a ověří, že zápis dovede figurku nebo robota do cíle.

Žáci zapisují opakující se posloupnost povelů na pojmenovanou kartu a používají ji na více místech delší cesty.

Žáci sledují cestu podlahového robota, hledají odchylku od plánu a opravují povely nebo počet opakování.

Žáci poznávají různé podoby počítačů, rozlišují zařízení pro zadávání a získávání informací a vybírají je podle úkolu.

Žáci rozlišují aplikaci od souboru, vybírají nástroj pro práci s různými daty a učí se svou práci uložit a znovu najít.

Žáci poznávají údaje ve svém okolí a učí se z nich vycházet při odpovědích na otázky a při rozhodování.

Žáci hledají odpovědi v jednoduchých přehledech, porovnávají údaje a svá tvrzení o ně opírají.

Žáci vybírají ze známé situace prvky a vztahy důležité pro zvolenou otázku a zachycují je v jednoduchém plánku nebo schématu.

Žáci čtou plánky a jednoduchá schémata, odvozují z nich informace a poznávají, na které otázky jim model odpověď nedává.

Žáci vybírají prvky a vztahy důležité pro zadanou otázku a zachycují je přehledným obrázkem nebo schématem.

Žáci zapisují krátké zprávy pomocí kódů a jednoduchého posunu písmen a podle známého pravidla je čtou zpět.

Žáci skládají příkazy do blokového programu, sledují vliv jejich pořadí a zkoušejí vložit příkaz do bloku opakování.

Žáci nahrazují opakující se příkazy cyklem, zkoušejí cyklus s daným počtem opakování i s podmínkou a kontrolují výsledek programu.

Žáci používají podmínky, aby blokový program reagoval na situaci, a zkoušejí, jak se jeho rozhodování mění při opakování.

Žáci pojmenují opakující se část blokového programu, vytvoří z ní vlastní blok bez parametrů a použijí jej na více místech.

Žáci v tabulce nebo seznamu hledají údaje potřebné k zodpovězení otázky a ověřují, zda jejich závěr z těchto údajů vyplývá.

Žáci porovnávají různé zápisy stejných údajů a vybírají takový, který lze podle daného účelu snadno uložit, přečíst a sdílet.

Žáci zapisují čísla od 0 do 15 pomocí nul a jedniček a poznávají, jak bity a bajty souvisejí s velikostí souboru.

Žáci zkoumají, jak se text ukládá pomocí dohodnutých kódů a jak jednoduchá šifra mění zprávu podle klíče.

Žáci zkoumají obrázek jako mřížku pixelů a porovnávají, jak rozlišení a počet barev ovlivňují jeho podobu a množství dat potřebných k zápisu.

Žáci znázorňují vztahy mezi místy nebo lidmi pomocí vrcholů a hran, vyhledávají v grafu sousedy a cesty a posuzují, na jaké otázky jim model pomůže odpovědět.

Žáci sledují kroky a větvení vývojového diagramu, vysvětlují celý postup a určují, jaký problém algoritmus řeší.

Žáci vyčleňují opakující se části programu do vlastních bloků a pomocí parametrů mění jejich chování při jednotlivých voláních.

Žáci v blokovém programu sledují, jak se při opakování mění hodnoty proměnných, a ověřují správný počet průchodů i výsledek.

Žáci v blokovém programu porovnávají aktuální hodnoty proměnných, předvídají výsledek podmínky a sledují, kterou větví program pokračuje.

Žáci zapisují v Pythonu číselné výrazy s proměnnými, sledují jejich hodnoty a ověřují výsledky výpočtů.

Žáci zapisují opakování pomocí cyklu for, sledují hodnoty z range a ověřují, kolikrát se příkazy v cyklu provedou.

Žáci v Pythonu zapisují podmínky a větvení pomocí if, elif a else a podle hodnot proměnných předvídají, kterou větev program provede.

Žáci v Pythonu sestavují krátké programy pro výpočty a úpravy rastrových obrázků, jejich výsledky ověřují a opravují nalezené chyby.

Žáci zkoušejí program s různými vstupy, hledají a opravují chyby a porovnávají, kolik práce vyžadují různá řešení stejné úlohy.

Žáci zachycují typy objektů, jejich údaje a vztahy ve schématu a porovnávají, co o téže situaci ukáže tabulka dvojic, graf a ER schéma.

Žáci poznají, jak se model strojového učení učí z příkladů, rozliší základní typy úloh a promyslí, jak připravit data pro trénování a ověření modelu.

Žáci natrénují jednoduchý model strojového učení, vyzkoušejí ho na nových datech a podle jeho chyb posoudí, co by pomohlo zlepšit výsledky.

Žáci rozlišují čísla, řetězce a logické hodnoty v Pythonu a zjišťují, jak typ hodnoty ovlivňuje výpočty, porovnávání a práci se vstupem.

Žáci ukládají související údaje pod klíči, vyhledávají a mění je a rozdělují evidenční úlohu na přehledné části programu.

Žáci rozdělují složitější problém na řešitelné části, určují jejich návaznost a skládají z dílčích postupů řešení celku.

Žáci porovnávají způsoby zápisu a komprese dat a volí formát podle velikosti souboru, zachované kvality, dalšího použití a možností příjemce.

Žáci na známém informačním systému zkoumají potřeby uživatelů, práci s údaji a oprávnění a podle toho posuzují jeho užitečnost.

Žáci vybírají zařízení a programy podle úkolu, jejich vlastností, kompatibility a rozpočtu a svou volbu zdůvodňují.

Žáci rozliší data od informace, navrhnou sběr a evidenci údajů, posoudí jejich úplnost a význam pro rozhodnutí a oddělí evidenci od návrhu informačního systému.

Žáci zapíší čísla ve dvojkové soustavě, vysvětlí bit, bajt a množství informace podle vyloučených možností a zdůvodní volbu datového typu mimo programovací jazyk.

Žáci porovnají kódování čísel i textu, vysvětlí vliv počtu bitů na rozsah a přesnost, odhalí přetečení a zaokrouhlení a odliší kód znaků od šifrování.

Žáci popíší digitalizaci spojitého jevu, porovnají kódování obrazu, zvuku a videa a zvolí formát podle rozlišení, vzorkování a velikosti dat.

Žáci rozliší bezeztrátovou a ztrátovou kompresi, popíší přenos zprávy komunikačním kanálem a vysvětlí roli kontrolních součtů; neřeší správu sítí ani operační systém.

Žáci kódují a dekódují zprávu jednoduchou šifrou, odliší utajení od pouhého kódování a posoudí, co šifra chrání a co už neřeší.

Žáci vysvětlí vlastnosti algoritmu, zapíší ho slovně, diagramem i pseudokódem, rozdělí problém na části a zdůvodní, co řešit algoritmicky. Neopakují blokové programování ze ZŠ.

Žáci v Pythonu přiřazují hodnoty proměnným, rozlišují datové typy, sestavují číselné a logické výrazy a pracují se vstupem a výstupem.

Žáci programují větvení se složenými podmínkami a cykly for i while, vnořují bloky a řídí tok výpočtu. Rozšiřují řízení výpočtu ze ZŠ o složené podmínky a přehlednou strukturu.

Žáci ukládají data do seznamů, procházejí je cyklem, indexují prvky a volí seznam tam, kde nestačí jednotlivé proměnné. Nejde o tabulky ani o informační systémy.

Žáci navrhují podprogramy s parametry a návratovými hodnotami, zobecní opakující se postup a složí ho do přehledného programu. Funkce tu slouží k rozkladu úlohy, ne k prvnímu volání vestavěných příkazů.

Žáci ověří správnost algoritmu, rozliší syntaktické, běhové a logické chyby a program odladí krokováním. Téma patří k testování 2. ročníku, ne k pouhému ověření, že program spustí.

Žáci rozliší data, procesy, role a technické řešení informačního systému, rozpoznají informační toky a hodnotí veřejné i školní systémy včetně nezamýšlených dopadů.

Žáci určí cílovou skupinu a požadavky, specifikují role s právy a činnostmi a navrhnou rozhraní tak, aby stejná data viděli správce, učitel i žák srozumitelně.

Žáci navrhnou tabulky s atributy, primárním a cizím klíčem, propojí je relacemi a sladí procesy od sběru po výstup s rolemi, které data mění nebo jen čtou.

Žáci nastaví účelné zobrazení dat: upraví databázový dotaz, filtrují a řadí záznamy podle zadání a ověří, že výsledek odpovídá položené otázce.

Žáci v tabulkovém editoru pracují s hlavičkou, legendou a rozsahem dat, filtrují a řadí záznamy a připraví je k dalšímu zpracování v systému.

Žáci v datech rozpoznají vzory a trendy, zvolí vhodný typ grafu a posoudí, zda vizualizace sdělení zkresluje, nebo ho činí srozumitelným; krátce se setkají i s velkými daty.

Žáci popíší schéma současného počítače, sledované parametry základních dílů a jejich vliv na rychlost, kapacitu i ergonomii a rozliší typy počítačů podle využití.

Žáci rozlišují jednotlivé operační systémy a vysvětlí rozdíly mezi nimi z uživatelského hlediska, včetně správy hardwaru, souborů a spouštění programů.

Žáci porovnají typy softwaru, zlomové události vývoje hardwaru a softwaru a posoudí využití nových počítačových technologií i jejich vliv na společnost.

Žáci porovnají způsoby propojení počítačů, charakterizují lokální sítě a internet, vysvětlí paketový přenos, web, cloud, bezdrátové sítě a internet věcí.

Žáci chrání zařízení i osobní údaje: aktualizace, hesla, vícefaktorová autentizace a zálohy; vysvětlí digitální identitu, datovou schránku, elektronický podpis a digitální stopu.

Žáci identifikují problémy a výzvy vznikající při práci s digitálními zařízeními, navrhnou postup řešení a poradí s nimi druhým.